15 C 106/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 14 337,03 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 520 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 7 100 Kč od 25. 4. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení další částky 5 817,03 Kč, jakož i úroků z prodlení nad rámec příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 441 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 20. 4. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 14 337,03 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru poskytnutému žalované jejím právním předchůdcem – společností [právnická osoba] dne 25. 3. 2019 ve výši 7 100 Kč prostřednictvím komunikace na dálku. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 7 100 Kč se splatností dne 24. 4. 2019, přičemž byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 237,03 Kč. Částka 7 100 Kč byla žalované zaslána na účet č. [bankovní účet], a to dne 25. 3. 2019. Žalovaný neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 došlo k postoupení pohledávky žalované na současnou žalobkyni.

2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí (žalobkyně souhlas poskytla již v žalobě). Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

3. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru jakož i z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 25. 3. 2019 soud zjistil, že žalobkyně se se žalovanou dohodla na poskytnutí úvěru ve výši 7 100 Kč, se splatností do 24. 4. 2019. Jednalo se o smlouvu uzavřenou v návaznosti na původní smlouvu č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 25. 2. 2019. Předmětná částka měla být poukázána na účet žalované č. [bankovní účet]. Roční úroková sazba činila 40% RPSN činilo 11 227,10%. Žalovaná měla úvěr splatit formou jedné splátky. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 7 237,03 Kč Celkem tak měla žalovaná zaplatit 14 337,03 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila.

4. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 25. 2. 2019 byla na účet uvedený žalovanou ve smlouvě poukázána částka 7 100 Kč, a to pod variabilním symbolem [číslo].

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 bylo žalované zasláno společně s předžalobní výzvou z téhož dne.

6. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).

8. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

9. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

10. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v části, v níž žalobkyně požaduje zaplacení poskytnutého úvěru ve výši 7 100 Kč.

11. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

12. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

13. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

14. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

15. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o úvěr). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o úvěru podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 102% (na 1 měsíc) z půjčené částky je neúměrně vysoký.

16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 20% z půjčené částky.

17. Na úvěr 7 100 Kč nebyla žalovaným uhrazena žádná platba. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% z poskytnuté částky, v tomto případě tedy částku 1 420 Kč (7 100 Kč x 0,2), tak žalované zbývá k úhradě částka 8 520 Kč (7 100 Kč + 1 420 Kč). Částka 1 420 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí úvěru i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 5 817,03 Kč (7 237,03 – 1 420), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (7 237,03 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 102% úvěrované částky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté částky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy).

18. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 9,75% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 7 100 Kč za období od 25. 4. 2019 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 5 817,03 Kč (14 337,03 – 8 520), a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.

20. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala částky 14 337,03 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 8 520 Kč. V částce 5 817,03 Kč tedy zaznamenala neúspěch. Z hlediska procentuálního vyjádření tak byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 59%, naopak v rozsahu 41% byla úspěšná žalovaná. Žalobkyni tak přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši 18%.

21. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 1 000 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 3 AT – po 300 Kč za jeden - celkem 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 252 Kč (0,21 x (900 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 2 452 Kč (1 000 + 900 + 300 + 252), přičemž s ohledem na úspěšnost žalobkyně v řízení činí její nárok 441 Kč. Tyto náklady je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

22. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.