15 C 116/2023

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 122 141,78 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni</b> <b>a) částku 7 813 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 1 345,98 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 177,89 Kč,</b> <b>-) s úrokem 8,5 % ročně z částky 7 813 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 7 813 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení,</b> <b>b) částku 31 203,44 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 3 776,54 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 2 411,81 Kč,</b> <b>-) s úrokem 11,75 % ročně z částky 29 314,41 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 29 314,41 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení,</b> <b>c) částku 19 557,34 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 2 242,53 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 2 948,47 Kč,</b> <b>-) s úrokem 11,75 % ročně z částky 19 557,34 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 19 557,34 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení další částky 11 923 Kč (výrok I. písm. a)), částky 30 699 Kč (výrok I. písm. b)) a částky 20 946 Kč (výrok I. písm. c)), jakož i kapitalizovaných úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení a běžících úroků nad rámec příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 122 141,78 Kč s příslušenstvím z titulu smluv o zápůjčce [číslo] ze dne 3. 1. 2020 (dále jen„ smlouva A“), [číslo] ze dne 9. 4. 2020 (dále jen„ smlouva B“) a [číslo] ze dne 22. 5. 2020 (dále jen„ smlouva C“) uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba] [IČO] a žalovanou. Na základě smlouvy A právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 923 Kč Celkem měla tedy žalovaná původnímu věřiteli vrátit částku 19 923 Kč, a to v 15 měsíčních splátkách po 1 995 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 4. 2021 Poslední splátku uhradila žalovaná dne 9. 4. 2020. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 14. 12. 2022, s účinností ke dni 16. 12. 2022. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 6 146,35 Kč na jistině, neboť dluh na jistině činil 8 853,65 Kč. Na poplatku uhradila 4 040,65 Kč, neboť dluh na něm činil 10 882,35 Kč, poté co došlo k postoupení pohledávky, již neuhradila ničeho. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 19 736 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 853,65 Kč a dlužného poplatku ve výši 10 882,35 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 3 746,42 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 355,35 Kč, úroků ve výši 24,57 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 853,65 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 853,65 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Na základě smlouvy B právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 36 669 Kč Celkem měla tedy žalovaná původnímu věřiteli vrátit částku 66 669 Kč, a to v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 3 175 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 1. 2022 Poslední splátku uhradila žalovaná dne 22. 5. 2020. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 14. 12. 2022, s účinností ke dni 16. 12. 2022. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 685,59 Kč na jistině, neboť dluh na jistině činil 29 314,41 Kč. Na poplatku uhradila 4 110,97 Kč, neboť dluh na něm činil 32 588,03 Kč, poté co došlo k postoupení pohledávky, již neuhradila ničeho. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 61 902,44 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 29 314,41 Kč a dlužného poplatku ve výši 32 588,03 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 5 589,89 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 487,55 Kč, úroků ve výši 20,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 29 314,41 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 29 314,41 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Na základě smlouvy C právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 24 946 Kč Celkem měla tedy žalovaná původnímu věřiteli vrátit částku 44 946 Kč, a to v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 2 141 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 2. 2022 Poslední splátku uhradila žalovaná dne 3. 9. 2020. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 14. 12. 2022, s účinností ke dni 16. 12. 2022. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 410,46 Kč na jistině, neboť dluh na jistině činil 19 589,54 Kč. Na poplatku uhradila 4 032,20 Kč, neboť dluh na něm činil 20 913,80 Kč, poté co došlo k postoupení pohledávky, již neuhradila ničeho. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 40 503,34 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 19 589,54 Kč a dlužného poplatku ve výši 20 913,80 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 3 342,14 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 998,83 Kč, úroků ve výši 20,82 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19 589,54 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19 589,54 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

3. Ze smlouvy A soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem v částce 14 923 Kč, celkem tedy částku 29 923 Kč, a to v 15 měsíčních splátkách po 1 995 Kč, resp. 1 993 Kč v případě poslední splátky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 5 355 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 633 Kč a poplatku za pojištění ve výši 1 935 Kč. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce, že převzala při podpisu smlouvy celou výši uvedené zápůjčky. Součástí smlouvy o zápůjčce pak byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN činilo 182,69 %, úrok pak 49 % ročně (požadována však je ve výši 24,57 % ročně).

4. Ze smlouvy B soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem v částce 36 669 Kč, celkem tedy částku 66 669 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách po 3 175 Kč, resp. v případě poslední splátky ve výši 3 169 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 28 923 Kč, poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 246 Kč. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce, že převzala při podpisu smlouvy celou výši uvedené zápůjčky. Součástí smlouvy o zápůjčce pak byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN činilo 137,77 %, úrok pak 86 % ročně.

5. Ze smlouvy C soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem v částce 24 946 Kč, celkem tedy částku 44 946 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách po 2 141 Kč, resp. v případě poslední splátky ve výši 2 126 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 19 282 Kč, poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 164 Kč. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce, že převzala při podpisu smlouvy celou výši uvedené zápůjčky. Součástí smlouvy o zápůjčce pak byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN činilo 142,04 %, úrok pak 86 % ročně.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávky za žalovanou postoupila současné žalobkyni s účinností ke dni 16. 12. 2022.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně – společnost [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávek na současnou žalobkyni a zároveň žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni. Z podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno dne 13. 1. 2023.

8. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 9. 3. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě pohledávek ve výši 147 665,25 Kč nejpozději do 24. 3. 2023. Žalované kromě toho opětovně sdělila důvod vzniku pohledávek, poučila ji o postoupení pohledávek a dále žalovanou poučila o tom, že v případě neuhrazení pohledávek budou tato vymáhány soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána žalované dne 10. 3. 2023.

9. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaná uzavřela se žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, tři smlouvy o zápůjčce, přičemž v podrobnostech o jejich poskytnutí lze odkázat na body 3, 4, a 5 tohoto rozsudku. S ohledem na požadované a uhrazené splátky nicméně soud v rozporu s žalobou dospěl k závěru, že v případě smlouvy A musela žalovaná uhradit nikoliv tvrzených 9 800 Kč, nýbrž 10 187 Kč (na jistině bylo z částky 15 000 Kč uhrazeno 6 146,35 Kč, neboť žalováno je na jistině 8 853,65 Kč, obdobně na poplatku ve sjednané výši 14 923 Kč muselo být uhrazeno 4 040,65 Kč, neboť žalováno je na dlužném poplatku 10 882,35 Kč). V případě smlouvy B musela žalovaná uhradit nikoliv tvrzených 3 175 Kč, nýbrž 4 796,56 Kč (na jistině bylo z částky 30 000 Kč uhrazeno 685,59 Kč, neboť žalováno je na jistině 29 314,41 Kč, obdobně na poplatku ve sjednané výši 36 669 Kč muselo být uhrazeno 4 110,97 Kč, neboť žalováno je na dlužném poplatku 32 588,03 Kč). V případě smlouvy C musela žalovaná uhradit nikoliv 3 300 Kč, nýbrž 4 442,66 Kč (na jistině bylo z částky 20 000 Kč uhrazeno 410,64 Kč, neboť žalováno je na jistině 19 589,54 Kč, obdobně na poplatku ve sjednané výši 24 946 Kč muselo být uhrazeno 4 032,20 Kč, neboť žalováno je na dlužném poplatku 20 913,80 Kč). Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022 a současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky.

10. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem.

11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 odst. 2 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

15. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o zápůjčce a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku (poplatku za poskytnutí zápůjčky, sestávajícího z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní režim splátek) uzavřeny v rozporu s dobrými mravy a jsou proto v této části neplatné. Pokud se týká smlouvy A a poplatku ve výši 14 923 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky 15 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 100 % (za 15 měsíců) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uváděného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána. Obdobná situace pak panuje i obhledně souhrnného poplatku u smlouvy B, kdy jeho výše 36 669 Kč je vzhledem k výši poskytnuté zápůjčky 30 000 Kč rovněž neúměrně vysoká. Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představuje 122,23 % (za 21 měsíců) z půjčené částky. V případě smlouvy C pak poplatek činil 24 946 Kč, což ve vztahu k zapůjčené částce 20 000 Kč představuje 124,73 % z půjčené částky.

16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí zápůjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí zápůjčky v případě smlouvy A ve výši 3 000 Kč, v případě smlouvy B ve výši 6 000 Kč a v případě smlouvy C ve výši 4 000 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnuté zápůjčky. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaná ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsala.

17. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy A poskytla žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem 14 923 Kč, celkem se zavázala zaplatit 29 923 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. Jak soud uvedl v bodě 9 tohoto rozsudku, uhradila žalovaná na tuto smlouvu celkem 10 187 Kč (6 146,35 Kč na jistinu, 4 040,65 Kč na poplatek). Bylo věcí žalované, aby tvrdila a zejména pak prokázala, že na uvedenou zápůjčku uhradila více. Nicméně výše souhrnného poplatku 14 923 Kč, je dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek přesahoval takřka 100 % zápůjčky, přičemž je zřejmé, autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20 % poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné, tj. v částce 11 923 Kč (14 923 – 3 000). Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě částečně vyhovět, a to výrokem I. a), kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 7 813 Kč (18 000 Kč jako součet zápůjčky a soudem stanoveného poplatku – 10 187 Kč, které žalovaná uhradila). Jelikož soudem stanovený poplatek činí 3 000 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 4 040,65 Kč, uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 1 040,65 Kč byl použit na úhradu jistiny, jejíž výše tak činí uvedených 7 813 Kč (8 853,65 – 1 040,65).

18. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 5 355 Kč s tím, že představují 49 % p. a., byť v žalobě je požadováno pouze 24,57 % ročně. Soud nicméně uvádí, že s odkazem na shora uvedené považuje za hraniční a tedy ještě tolerovaný úrok ve výši maximálně 20 % ročně. Z uvedeného důvodu přiznal běžící úrok pouze v uvedené výši a nikoliv ve výši 24,57 % požadované žalobkyní, a to navíc ve shodě se zněním § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, pouze za prvních 90 dní počínaje dnem 4. 4. 2021, tedy dnem následujícím po dni, kdy měl být dluh uhrazen. Po uplynutí těchto 90 dnů pak v souladu s citovaným ustanovením žalobkyni náleží již jen právo na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok 20 % z dlužné jistiny, která nově činí 7 813 Kč, ode dne 4. 4. 2021, do 3. 7. 2021 (90 dnů) v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 385,30 Kč, za období od 4. 7. 2021 do data postoupení pohledávky, tj. dne 14. 12. 2022 jí pak náleží kapitalizovaná výše úroků, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 960,68 Kč (úrok činí 8,5 % ročně). Celková výše kapitalizovaného úroku tak za požadované období od 4. 4. 2021 do 14. 12. 2022 činí 1 345,98 Kč (385,30 + 960,68). Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,25 % (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 7 813 Kč za období od 15. 2. 2021 do 14. 12. 2022 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 1 177,89 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 7 813 Kč (přičemž pokud jde o smluvní výši úroku, vychází soud z úroku stanoveného na 4. 7. 2021, tedy po uplynutí shora uvedených 90 dnů, tj. z úrokové sazby 8,5 % ročně). S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. a) tohoto rozsudku.

19. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy B poskytla žalované zápůjčku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem 36 669 Kč, celkem se zavázala zaplatit 66 669 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. Jak soud uvedl v bodě 9 tohoto rozsudku, uhradila žalovaná na tuto smlouvu celkem 4 796,56 Kč (685,59 Kč na jistinu, 4 110,97 Kč na poplatek). Bylo věcí žalované, aby tvrdila a zejména pak prokázala, že na uvedenou zápůjčku uhradila více. Nicméně výše souhrnného poplatku 36 669 Kč, je dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek přesahoval 122,23 % zápůjčky, přičemž je zřejmé, autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20 % poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné, tj. v částce 30 669 Kč (36 669 – 6 000). Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě částečně vyhovět, a to výrokem I. b), kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 31 203,44 Kč (36 000 Kč jako součet zápůjčky a soudem stanoveného poplatku – 4 796,56 Kč, které žalovaná uhradila). Jelikož soudem stanovený poplatek činí 6 000 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 4 110,97 Kč, činí tak dlužná výše poplatku 1 889,03 Kč, což spolu s dlužnou jistinou ve výši 29 314,41 Kč, představuje celkovou dlužnou částku shora uvedených 31 203,44 Kč (29 314,41 + 1 889,03).

20. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 28 923 Kč s tím, že představují 86 % p. a., byť v žalobě je požadováno pouze 20,25 % ročně. Soud nicméně uvádí, že s odkazem na shora uvedené považuje za hraniční a tedy ještě tolerovaný úrok ve výši maximálně 20 % ročně. Z uvedeného důvodu přiznal běžící úrok pouze v uvedené výši a nikoliv ve výši 20,25 % požadované žalobkyní, a to navíc ve shodě se zněním § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, pouze za prvních 90 dní počínaje dnem 10. 1. 2022, tedy dnem následujícím po dni, kdy měl být dluh uhrazen. Po uplynutí těchto 90 dnů pak v souladu s citovaným ustanovením žalobkyni náleží již jen právo na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok 20 % z dlužné jistiny, která činí 29 314,41 Kč, ode dne 10. 1. 2022, do 10. 4. 2022 (90 dnů) v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 1 445,64 Kč, za období od 11. 4. 2022 do data postoupení pohledávky, tj. dne 14. 12. 2022 jí pak náleží kapitalizovaná výše úroků, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 2 330,90 Kč (úrok činí 11,75 % ročně). Celková výše kapitalizovaného úroku tak za požadované období od 10. 1. 2022 do 14. 12. 2022 činí 3 776,54 Kč (1 445,64 + 2 330,90). Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,25 % (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 29 314,41 Kč za období od 15. 2. 2021 do 14. 12. 2022 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí při zákonném úroku 8,25 % ročně celkem 2 411,81 Kč, nikoliv žalobkyní uváděných 4 487,55 Kč. Na tuto skutečnost soud upozorňuje z toho důvodu, že vychází ze stejné částky, úroku i období jako žalobkyně. Výsledná částka se nicméně liší takřka dvojnásobně. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z jistiny ve výši 29 314,41 Kč (přičemž pokud jde o smluvní výši úroku, vychází soud z úroku stanoveného k 11. 4. 2022, tedy po uplynutí shora uvedených 90 dnů, tj. z úrokové sazby 11,75 % ročně). S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. b) tohoto rozsudku.

21. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy C poskytla žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem 24 946 Kč, celkem se zavázala zaplatit 44 946 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. Jak soud uvedl v bodě 9 tohoto rozsudku, uhradila žalovaná na tuto smlouvu celkem 4 442,66 Kč (410,46 Kč na jistinu, 4 032,20 Kč na poplatek). Bylo věcí žalované, aby tvrdila a zejména pak prokázala, že na uvedenou zápůjčku uhradila více. Nicméně výše souhrnného poplatku 24 946 Kč, je dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek přesahoval 124,73 % zápůjčky, přičemž je zřejmé, autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20 % poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné, tj. v částce 20 946 Kč (24 946 – 4 000). Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě částečně vyhovět, a to výrokem I. c), kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 19 557,34 Kč (24 000 Kč jako součet zápůjčky a soudem stanoveného poplatku – 4 442,66 Kč, které žalovaná uhradila). Jelikož soudem stanovený poplatek činí 4 000 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 4 032,20 Kč, uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 32,20 Kč byl použit na úhradu jistiny, jejíž výše tak činí uvedených 19 557,34 Kč (19 589,54 – 32,20).

22. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 19 282 Kč s tím, že představují 86 % p. a., byť v žalobě je požadováno pouze 20,82 % ročně. Soud nicméně uvádí, že s odkazem na shora uvedené považuje za hraniční a tedy ještě tolerovaný úrok ve výši maximálně 20 % ročně. Z uvedeného důvodu přiznal běžící úrok pouze v uvedené výši a nikoliv ve výši 20,82 % požadované žalobkyní, a to navíc ve shodě se zněním § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, pouze za prvních 90 dní počínaje dnem 23. 2. 2022, tedy dnem následujícím po dni, kdy měl být dluh uhrazen. Po uplynutí těchto 90 dnů pak v souladu s citovaným ustanovením žalobkyni náleží již jen právo na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok 20 % z dlužné jistiny, která nově činí 19 557,34 Kč, ode dne 23. 2. 2022, do 24. 5. 2022 (90 dnů) v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 964,47 Kč, za období od 25. 5. 2022 do data postoupení pohledávky, tj. dne 14. 12. 2022 jí pak náleží kapitalizovaná výše úroků, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 1 278,06 Kč (úrok činí 11,75 % ročně). Celková výše kapitalizovaného úroku tak za požadované období od 23. 2. 2022 do 14. 12. 2022 činí 2 242,53 Kč (964,47 + 1 278,06). Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,25 % (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné nově stanovené jistiny 19 557,34 Kč za období od 15. 2. 2021 do 14. 12. 2022 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí při zákonném úroku 8,25 % ročně celkem 2 948,47 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z jistiny ve výši 19 557,34 Kč (přičemž pokud jde o smluvní výši úroku, vychází soud z úroku stanoveného k 25. 5. 2022, tedy po uplynutí shora uvedených 90 dnů, tj. z úrokové sazby 11,75 % ročně). S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. c) tohoto rozsudku.

23. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 11 923 Kč (v případě smlouvy A), 30 699 Kč (v případě smlouvy B) a 20 946 Kč (v případě smlouvy C), a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.

24. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala přiznání částky 122 141,78 Kč, vyhověno jí bylo co do částky 58 573,78 Kč (7 813 + 31 203,44 + 19 557,34), naopak pro částku 63 568 Kč (11 923 + 30 699 + 20 946) byla žaloba zamítnuta. Z uvedeného je zřejmé, že v řízení byla úspěšnější žalovaná a to poměrem 52 % ku 48 %, ve kterých byla úspěšná žalobkyně. Žalované by tak náležela náhrada nákladů řízení ve výši 4 %. Nicméně žalovaná byla po celou dobu řízení pasivní a žádné náklady ji tak ve spojitosti s řízením nevznikly. Z uvedeného důvodu rozhodl soud ve věci náhrady nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

25. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.