15 C 165/2023

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 14 805,80 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 384,80 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 42 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 83 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 384,80 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 20 % ročně z částky 384,80 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbývající části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších částek 14 421 Kč, jakož i kapitalizovaných úroků z prodlení, kapitalizovaných smluvních úroků, zákonných úroků z prodlení a smluvních úroků nad rozsah příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 29. 6. 2023 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 14 805,80 Kč, a to jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 18. 5. 2020 mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO]. Žalobkyně na základě uvedené smlouvy poskytla žalované zápůjčku ve výši 13 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 021 Kč Celkem měla tedy žalovaná původní věřitelce vrátit částku 30 021 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 385 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15. 11. 2021. Žalovaná však nehradila jednotlivé splátky řádně a včas, resp. uhradila pouze 14 570 Kč. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 14. 12. 2022. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 14 805,80 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 713,95 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 6 091,85 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1 985,59 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 975,24 Kč, úroků ve výši 20,82 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 713,95 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 713,95 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 18. 5. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalované zápůjčku ve výši 13 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem v částce 17 021 Kč, celkem tedy částku 30 021 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 385 Kč, resp. v případě poslední splátky po 376 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 10 201 Kč, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 980 Kč a poplatku za sjednané pojištění ve výši 2 340 Kč. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce, že požadovanou částku převzala při podpisu smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce pak bylo dále uvedeno, že sazba RPSN byla ujednána ve výši 160,19 % při stanovených 78 týdenních splátkách, úroková sazba 86 % p. a.

4. Z tabulky umoření ze dne 19. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem částku 14 570 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovanou postoupila současné žalobkyni.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], oznámila žalované postoupení pohledávky na současnou žalobkyni a zároveň žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni. Z podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno dne 13. 1. 2023.

7. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 1. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné pohledávky nejpozději do 16. 6. 2023. Žalované kromě toho opětovně sdělila důvod vzniku pohledávky, poučila ji o postoupení pohledávky a dále též o tom, že v případě neuhrazení pohledávky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána dne 2. 6. 2022.

8. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaná uzavřela se žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, smlouvu o zápůjčce na základě níž žalobkyně poskytla žalované částku 13 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 78 pravidelných týdenních splátkách po 385 Kč (resp. v případě poslední splátky ve výši 376 Kč). Spolu s poskytnutou částkou se žalovaná zavázala vrátit též souhrnný poplatek ve výši 17 021 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022 a současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně sice dokládá uhrazení 14 570 Kč, nicméně z podané žaloby je zjevné, že žalovaná uhradila na dluh 15 215,20 Kč, kdy na jistině bylo uhrazeno 4 286,05 Kč (dluh na jistině činil 8 713,95 Kč) a na poplatku 10 929,15 Kč (dluh na poplatku činil 6 091,85 Kč).

9. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům.

10. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 odst. 2 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

15. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku (poplatku za poskytnutí zápůjčky, sestávajícího z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní režim splátek) uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto v této části neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 17 021 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky 13 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 131 % (za 78 týdnů) z vypůjčené částky je neúměrně vysoký. Obdobně se soud staví i k výši RPSN uváděné ve smluvních podmínkách. Soud má vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána.

16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí zápůjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnuté zápůjčky. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaná ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsala.

17. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná neuhradila více než 15 215,20 Kč. Bylo věcí žalované, aby tvrdila a zejména pak prokázala, že na uvedenou zápůjčku uhradila více. Nicméně výše souhrnného poplatku 17 021 Kč, je jak shora uvedeno dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval takřka 131 % zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20 % poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné, tj. v částce 14 421 Kč (17 021 – 2 600). Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě částečně vyhovět, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 384,80 Kč (13 000 Kč + soudem přiznaný poplatek ve výši 2 600 Kč – 15 215,20 Kč, které žalovaná uhradila). Jelikož soudem stanovený poplatek činí 2 600 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 10 929,15 Kč, uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 8 329,15 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 8 713,95 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 384,80 Kč (8 713,95 – 8 329,15).

18. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 10 201 Kč s tím, že představují 86 % p. a. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 86 % ročně pro celou dobu trvání smlouvy. Soud nicméně uvádí, že s odkazem na shora uvedené považuje za hraniční a tedy ještě tolerovaný úrok ve výši maximálně 20 % ročně. Z uvedeného důvodu přiznal běžící úrok pouze v uvedené výši a nikoliv ve výši 20,82 % požadované žalobkyní (žalobkyně požaduje méně, než kolik bylo ujednáno ve smlouvě). Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok 20 % z dlužné jistiny 384,80 Kč, ode dne 16. 11. 2021, tj. ode dne ke kterému vzniklo žalobkyni právo na úhradu zbývající dlužné částky, a to do data postoupení pohledávky, tj. dne 14. 12. 2022 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 83 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,5 % (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 384,80 Kč za období od 28. 8. 2021, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalované, do 14. 12. 2022 v kapitalizované výši, která činí celkem 42 Kč. Stejně jako smluvní úrok ve výši 20 % ročně, byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni od data postoupení pohledávky do zaplacení z jistiny ve výši 384,80 Kč.

19. Na základě výše uvedeného proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 28 806 Kč (14 805,80 – 384,80), kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení jakož i zákonných úroků z prodlení a smluvních úroků nad rozsah uvedený ve výroku I., a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.

20. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala přiznání částky 14 805,80 Kč, vyhověno jí bylo co do částky 384,80 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že v řízení byla úspěšnější žalovaná, která by tak měla právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná byla však po celou dobu řízení pasivní a žádné náklady řízení jí tak nevznikly. Na základě této skutečnosti proto soud rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.