15 C 189/2023

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 22 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni</b> <b>a) částku 5 550 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 1 008 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 649 Kč,</b> <b>-) s úrokem 11,75 % ročně z částky 5 550 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 8,50 % ročně z částky 5 550 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení,</b> <b>b) částku 5 530 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 825 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 718 Kč,</b> <b>-) s úrokem 11,75 % ročně z částky 5 530 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 11,75% ročně z částky 5 530 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení další částky 6 780 Kč (výrok I. písm. a)), částky 4 320 Kč (výrok I. písm. b)), jakož i kapitalizovaných úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení a běžících úroků a úroků z prodlení nad rámec příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 28. 7. 2023 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 22 000 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba].

2. Smlouvou o půjčce ze dne 11. 9. 2020 [číslo] (dále smlouva A) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 18 780 Kč (zápůjčka 10 000 Kč, souhrnný poplatek 8 780 Kč vč. pojištění) v 60 týdenních splátkách po 313 Kč. Žalovaná uhradila 6 450 Kč (808,24 Kč na jistinu a 5 641,76 Kč na poplatek a pojištění). Úvěr měl být splacen nejpozději do 5. 11. 2021 Poslední splátka byla uhrazena dne 23. 3. 2021. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 23. 3. 2023 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 9 191,76 Kč, poplatku ve výši 3 138,24 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 3 055,33 Kč (jedná se o 23,79% úrok z jistiny 9 191,76 Kč od 6. 11. 2021 do data postoupení 23. 3. 2023), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 091,65 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 9 191,76 Kč od 6. 11. 2021 do data postoupení 23. 3. 2023) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,79 % ročně z částky 9 191,76 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 191,76 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení.

3. Smlouvou o půjčce ze dne 5. 12. 2020 [číslo] (dále smlouva B) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 11 520 Kč (zápůjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 5 520 Kč vč. pojištění) v 60 týdenních splátkách po 192 Kč. Žalovaná uhradila 1 850 Kč (0 Kč na jistinu a 1 850 Kč na poplatek a pojištění). Úvěr měl být splacen nejpozději do 29. 1. 2022 Poslední splátka byla uhrazena dne 23. 3. 2021. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 23. 3. 2023 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 6 000 Kč, poplatku ve výši 3 670 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 1 538,24 Kč (jedná se o 22,08% úrok z jistiny 6 000 Kč od 30. 1. 2022 do data postoupení 23. 3. 2023), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 818,58 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 6 000 Kč od 30. 1. 2022 do data postoupení 23. 3. 2023) a běžícího smluvního úroku ve výši 22,08 % ročně z částky 6 000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení.

4. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

5. Ze smlouvy A soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 780 Kč tvořený úrokem ve výši 32,15 % ročně ve výši 2 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 4 000 Kč a pojištěním s asistenčními službami celkem 780 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 18 780 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 313 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, úroková sazba činí 32,15 % ročně (bod 1.4.), RPSN pak 235,65 % (bod 1.10).

6. Ze smlouvy B soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 520 Kč tvořený úrokem ve výši 32,15 % ročně ve výši 1 200 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 2 400 Kč a pojištěním s asistenčními službami celkem 720 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 11 520 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 192 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, úroková sazba činí 23,72 % ročně (bod 1.4.), RPSN pak 252,41% (bod 1.10).

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 23. 3. 2023 soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalované na současnou žalobkyni. Z připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že výše pohledávky žalované ze smlouvy [číslo] ze dne 11. 9. 2020 činí ke dni postoupení 18 930 Kč, ze smlouvy [číslo] ze dne 5. 12. 2020 pak 16 270 Kč.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 4. 2023 soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovanou na současnou žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 35 200 Kč, nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalované oznámení odesláno dne 19. 4. 2023 9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 10. 7. 2023 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 30 017,02 Kč, nejpozději k 25. 7. 2023. Dle podacího lístku byla předžalobní výzva žalované odeslána dne 10. 7. 2023.

10. Smlouva A byla smlouvou o zápůjčce a smlouva B rovněž. U obou smluv je potom nutno aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

16. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

17. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

18. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

19. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u smlouvy A celkem 87,8 % (na 60 týdnů), u smlouvy B celkem 92 % (na 58 týdnů), z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN.

20. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 20 % z půjčené částky.

21. U smlouvy A týkající se zápůjčky 10 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 6 450 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20 % ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 2 000 Kč (10 000 Kč x 0,2), tak žalované zbývá k úhradě částka 5 550 Kč (10 000 Kč + 2 000 Kč – 6 450 Kč zaplacených žalovanou). Částka 2 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí zápůjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 6 780 Kč (8 780 – 2 000), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (8 780 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 88 % zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20 % poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 2 000 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 5 641,76 Kč, uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 3 641,76 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 9 191,76 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 5 550 Kč.

22. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 2 000 Kč s tím, že představují 32,15 % p. a., byť v žalobě je požadováno pouze 23,79 % ročně. Soud nicméně uvádí, že s odkazem na shora uvedené považuje za hraniční a tedy ještě tolerovaný úrok ve výši maximálně 20 % ročně. Z uvedeného důvodu přiznal běžící úrok pouze v uvedené výši a nikoliv ve výši 23,79 % požadované žalobkyní, a to navíc ve shodě se zněním § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, pouze za prvních 90 dní počínaje dnem 23. 4. 2022, tedy dnem následujícím po dni, kdy měl být dluh uhrazen. Po uplynutí těchto 90 dnů pak v souladu s citovaným ustanovením žalobkyni náleží již jen právo na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok 20 % z nově stanovené dlužné jistiny, která činí 5 550 Kč, ode dne 6. 11. 2021, do 4. 2. 2022 (90 dnů) v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 274 Kč, za období od 5. 2. 2022 do data postoupení pohledávky, tj. dne 23. 3. 2023 jí pak náleží kapitalizovaná výše úroků, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 734 Kč (úrok činí 11,75 % ročně). Celková výše kapitalizovaného úroku tak za požadované období od 6. 11. 2021 do 23. 3. 2023 činí 1 008 Kč (274 + 734). Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,25 % (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 5 550 Kč za období od 6. 11. 2021 do 23. 3. 2023 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 649 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 5 550 Kč (přičemž pokud jde o smluvní výši úroku, vychází soud z úroku stanoveného na 5. 2. 2022, tedy po uplynutí shora uvedených 90 dnů, tj. z úrokové sazby 15 % ročně). S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. a) tohoto rozsudku.

23. U smlouvy B týkající se zápůjčky 6 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 1 850 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20 % ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 1 200 Kč (6 000 Kč x 0,2), tak žalované zbývá k úhradě částka 5 350 Kč (6 000 Kč + 1 200 Kč – 1 850 Kč zaplacených žalovanou). Částka 1 200 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí zápůjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 4 320 Kč (5 520 – 1 200), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (5 520 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 92 % zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20 % poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 1 200 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 1 850 Kč, uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 650 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 6 000 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 5 350 Kč.

24. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 1 200 Kč s tím, že představují 32,15 % p. a., byť v žalobě je požadováno pouze 22,08 % ročně. Soud nicméně uvádí, že s odkazem na shora uvedené považuje za hraniční a tedy ještě tolerovaný úrok ve výši maximálně 20 % ročně. Z uvedeného důvodu přiznal běžící úrok pouze v uvedené výši a nikoliv ve výši 22,08 % požadované žalobkyní, a to navíc ve shodě se zněním § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, pouze za prvních 90 dní počínaje dnem 30. 1. 2022, tedy dnem následujícím po dni, kdy měl být dluh uhrazen. Po uplynutí těchto 90 dnů pak v souladu s citovaným ustanovením žalobkyni náleží již jen právo na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok 20 % z nově stanovené dlužné jistiny, která činí 5 350 Kč, ode dne 30. 1. 2022, do 30. 4. 2022 (90 dnů) v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 264 Kč, za období od 1. 5. 2022 do data postoupení pohledávky, tj. dne 23. 3. 2023 jí pak náleží kapitalizovaná výše úroků, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 561 Kč (úrok činí 11,75% ročně). Celková výše kapitalizovaného úroku tak za požadované období od 30. 1. 2022 do 23. 3. 2023 činí 825 Kč (264 + 561). Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,25% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 5 350 Kč za období od 30. 1. 2022 do 23. 3. 2023 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 718 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 5 350 Kč (přičemž pokud jde o smluvní výši úroku, vychází soud z úroku stanoveného na 1. 5. 2022, tedy po uplynutí shora uvedených 90 dnů, tj. z úrokové sazby 11,75 % ročně). S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. b) tohoto rozsudku.

25. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v případě smlouvy A co do částky 6 780 Kč (12 330 – 5 550), kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení, jakož i úroků a úroků z prodlení nad rozsah uvedený ve výroku I. písm. a), a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu. V případě smlouvy B pak soud žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl co do částky 4 320 Kč (9 670 – 5 530), kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení, jakož i úroků a úroků z prodlení nad rozsah uvedený ve výroku I. písm. b), a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.

26. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky 5 550 Kč v případě smlouvy A, a co do částky 5 530 Kč v případě smlouvy B, celkem tedy 10 900 žaloba byla pro částku 11 100 Kč (6 780 + 4 320) zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci je tak zhruba stejný. S ohledem na tuto skutečnost proto soud rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu.

27. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.