15 C 190/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 53 180 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni</b> <b>a) částku 4 980 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 861 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 454 Kč,</b> <b>-) s úrokem 18,96% ročně z částky 4 980 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 10% ročně z částky 4 980 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,</b> <b>b) částku 20 414 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 1 305 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 506 Kč,</b> <b>-) s úrokem 21,27% ročně z částky 20 414 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 20 414 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších částek 9 900 Kč (výrok I. písm. a)) a 17 886 Kč (výrok I. písm. b)), jakož i kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, úroků a úroků z prodlení nad rozsah příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 28. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 53 180 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba].

2. Smlouvou o půjčce ze dne 22. 12. 2018 [číslo] (dále smlouva A) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 27 900 Kč (zápůjčka 15 000 Kč, souhrnný poplatek 12 000 Kč, doplňkové služby 900 Kč) v 60 týdenních splátkách po 465 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 15. 2. 2020. Žalovaný uhradil celkovou částku 13 020 Kč (3 800 Kč na jistinu, 9 220 Kč na poplatek a doplňkové služby). Poslední splátka byla uhrazena dne 30. 5. 2019. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 11 200 Kč, poplatku ve výši 3 680 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 976,05 Kč (jedná se o 18,96% úrok z jistiny 11 200 Kč od 16. 2. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 042,22 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 11 200 Kč od 16. 2. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021) a běžícího smluvního úroku ve výši 18,96% ročně z částky 11 200 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 11 200 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

3. Smlouvou o půjčce ze dne 30. 3. 2019 [číslo] (dále smlouva B) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 24 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 46 686 Kč (půjčka 24 000 Kč, souhrnný poplatek 21 360 Kč, doplňkové služby 1 326 Kč) v 78 týdenních splátkách po 599 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 26. 9. 2020. Žalovaný uhradil celkovou částku 8 386 Kč (0 Kč na jistinu, 8 386 Kč na poplatek a na doplňkové služby). Poslední splátka byla uhrazena dne 30. 5. 2019. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 24 000 Kč, poplatku ve výši 14 300 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 573,98 Kč (jedná se o 21,27% úrok z jistiny 24 000 Kč od 27. 9. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 610,50 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 24 000 Kč od 27. 9. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021) a běžícího smluvního úroku ve výši 21,27 % ročně z částky 24 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 24 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

4. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

5. Ze smlouvy A soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 12 000 tvořený úrokem ve výši 32,15 % ročně ve výši 3 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 6 000 Kč a dále poplatkem za životní pojištění 360 Kč a za asistenční služby 540 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 27 900 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 465 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy.

6. Ze smlouvy B soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 24 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 22 686 tvořený úrokem ve výši 21,27 % ročně ve výši 4 080 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 800 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 12 480 Kč a dále poplatkem za životní pojištění 624 Kč a za asistenční služby 702 Kč. Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 46 686 Kč, to vše v 78 týdenních splátkách po 702 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021 soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalovaného na současnou žalobkyni. Z připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že výše pohledávky žalované ze smlouvy [číslo] ze dne 22. 12. 2018 činí ke dni postoupení 16 880 Kč, ze smlouvy [číslo] ze dne 30. 3. 2019 pak 40 050 Kč.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2021 soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným na současnou žalobkyni. Žalovaný byla vyzván k úhradě částky 56 930 Kč, nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalované oznámení odesláno dne 22. 1. 2021 9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 13. 5. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 61 768,15 Kč nejpozději k 28. 5. 2021.

10. Smlouva A byla smlouvou o zápůjčce a smlouva B rovněž. U obou smluv je potom nutno aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

16. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

17. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

18. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

19. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o půjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u smlouvy A) 86% (na 60 týdnů) a u smlouvy B) dokonce 95% z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uvedeného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána.

20. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 20% z půjčené částky.

21. U smlouvy A týkající se půjčky 15 000 Kč byla žalovaným celkem uhrazena částka 13 020 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 3 000 Kč (15 000 Kč x 0,2), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 4 980 Kč (15 000 Kč + 3 000 Kč – 13 020 Kč zaplacených žalovaným). Částka 3 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 9 900 Kč (12 900 – 3 000), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (12 900 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 86% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 3 000 Kč a žalovaný na něj již uhradil částku 9 220 Kč, uhradil tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 6 220 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 11 200 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 4 980 Kč (11 200 – 6 220).

22. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 3 000 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 32,15 % p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 18,96% p. a. z dlužné jistiny, která nově činí 4 980 Kč, ode dne 16. 2. 2020, do data postoupení pohledávky, tj. dne 15. 1. 2021 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 861 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 10% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 4 980 Kč za období od 16. 2. 2020 do 15. 1. 2021 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 454 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 4 980 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. a) tohoto rozsudku.

23. U smlouvy B týkající se půjčky 24 000 Kč byla celkem uhrazena částka 8 386 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 4 800 Kč (24 000 Kč x 0,2), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 20 414 Kč (24 000 Kč + 4 800 Kč – 8 386 Kč zaplacených žalovaným). Částka 4 800 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 18 068 Kč (22 868 – 4 800), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (22 686 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 95% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 4 800 Kč a žalovaný na něj již uhradil částku 8 386 Kč, uhradil tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 3 586 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 24 000 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 20 414 Kč (24 000 – 3 586).

24. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 4 080 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 21,27 % p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 21,27% p. a. z dlužné jistiny, která nově činí 20 414 Kč, ode dne 27. 9. 2020, do data postoupení pohledávky, tj. dne 15. 1. 2021 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 1 305 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,25% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 20 414 Kč za období od 27. 9. 2020 do 15. 1. 2021 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 506 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 20 414 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. b) tohoto rozsudku.

25. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně v případě smlouvy A domáhala zaplacení dalších 9 900 Kč (14 880 – 4 980), kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení, jakož i úroků a úroků z prodlení nad rozsah uvedený ve výroku I. písm. a), a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu. V případě smlouvy B pak soud žalobu ze stejných důvodů zamítl co do částky 17 886 Kč (38 300 – 20 414).

26. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala přiznání částky 53 180 Kč, uspěla ovšem pouze v částce 25 394 Kč, naopak v částce 27 786 Kč zaznamenala neúspěch. Žalobkyně tak byla úspěšná v 48%, žalovaný v 52%. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný by měl nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 4%. Nicméně žalovaný byl po celou dobu řízení pasivní a žádné náklady mu tak ve spojitosti s tímto řízením nevznikly. Z uvedeného důvodu rozhodl soud ve věci nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu.

27. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.