15 C 191/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 20 400 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 771 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 468 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10 500 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 19,03% ročně z částky 10 500 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších částek 9 900 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 28. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 20 400 Kč, a to jako nedoplatku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 25. 2. 2019 mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba]. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 27 900 Kč (půjčka 15 000 Kč, souhrnný poplatek 12 000 Kč, poplatek za pojištění 360 Kč, poplatek za asistenční služby 540 Kč) v 60 týdenních splátkách po 465 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 20. 4. 2020. Žalovaná uhradila celkovou částku 7 500 Kč (0 Kč na jistinu, 7 500 Kč na poplatek vč. pojištění a asistence). Poslední splátka byla uhrazena dne 14. 6. 2019. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku ve výši 5 400 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 2 140,88 Kč (jedná se o 19,03% úrok z jistiny 15 0000 Kč od 21. 4. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 125 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 15 000 Kč od 21. 4. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021) a běžícího smluvního úroku ve výši 19,03 % ročně z částky 15 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru Fajnpůjčka [číslo] ze dne 25. 2. 2019 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 12 900 Kč tvořený úrokem ve výši 32,15 % ročně ve výši 3 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 6 000 Kč, životním pojištěním ve výši 360 Kč a poplatkem za asistenční služby ve výši 540 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 27 900 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 465 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, úroková sazba činí 32,15% ročně (bod 1.4.).

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021 soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalované na současnou žalobkyni. Z připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že výše pohledávky žalované ze smlouvy [číslo] ze dne 25. 2. 2019 činí ke dni postoupení 22 400 Kč (jak ovšem žalobkyně uvedla v žalobě, namísto této částky požaduje pouze žalovaných 20 400 Kč).

5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2021 soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovanou na současnou žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 22 400 Kč, nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalované oznámení odesláno dne 22. 2. 2021 6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 13. 5. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 25 093,20 Kč nejpozději k 28. 5. 2021.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

8. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

9. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

15. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

16. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 86% (na 60 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký.

17. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 20% z půjčené částky.

18. U zápůjčky 15 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 7 500 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 3 000 Kč (15 000 Kč x 0,2), tak žalované zbývá k úhradě částka 10 500 Kč (15 000 Kč + 3 000 Kč – 7 500 Kč zaplacených žalovanou). Částka 3 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí zápůjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 9 900 Kč (12 900 – 3 000), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (12 600 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 86% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 3 000 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 7 500 Kč, uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 4 500 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 15 000 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 10 500 Kč (15 000 – 4 500).

19. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 3 000 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 32,15% p. a., byť žalobkyně v žalobě požaduje úrok pouze ve výši 19,03% p.a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje v uvedené výši 19,27% p. a. z dlužné jistiny, která nově činí 10 500 Kč, ode dne 21. 4. 2020, do data postoupení pohledávky, tj. dne 15. 1. 2021 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 1 468 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 10% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 10 500 Kč za období od 21. 4. 2020 do 15. 1. 2021 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 771 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 10 500 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

20. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 9 900 Kč (20 400 – 10 500), a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.

21. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 1 020 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 3 AT – po 300 Kč za jeden - celkem 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 252 Kč (0,21 x (900 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 2 472 Kč (1 020 + 900 + 300 + 252). Nicméně žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 20 400 Kč, vyhověno jí však bylo pouze co do částky 10 500 Kč. Pro částku 9 900 Kč byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 51% ku 49% ve prospěch žalované. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je tak prakticky stejný. Z uvedeného důvodu rozhodl soud o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

22. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.