15 C 196/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 16 850 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 650 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 125 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 65 Kč,</b> <b>-) s úrokem 19,07 % ročně z částky 650 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 10% ročně z částky 650 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších částek 13 250 Kč (ze smlouvy A) a 2 950 Kč (ze smlouvy B), jakož i kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, úroků a úroků z prodlení nad rozsah příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 28. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 16 850 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba].

2. Smlouvou o půjčce ze dne 7. 8. 2018 [číslo] (dále smlouva A) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázal vrátit částku 37 800 Kč (půjčka 20 000 Kč, souhrnný poplatek 17 800 Kč) v 78 týdenních splátkách po 485 Kč. Žalovaná uhradila 24 550 Kč, a to na poplatek a pojištění 14 148,97 Kč, na jistinu bylo uhrazeno 10 401,03 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 4. 2. 2020. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 9 598,97 Kč, poplatku ve výši 3 651,03 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 1 962,30 Kč (jedná se o 21,27% úrok z jistiny 9 598,97 Kč od 5. 2. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 922,57 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 9 598,97 Kč od 5. 2. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021) a běžícího smluvního úroku ve výši 21,27 % ročně z částky 9 598,97 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 9 598,97 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

3. Smlouvou o půjčce ze dne 2. 3. 2019 [číslo] (dále smlouva B) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 7 200 Kč (půjčka 4 000 Kč, souhrnný poplatek 2 660 Kč, poplatek za životní pojištění 135 Kč, poplatek za asistenční služby 405 Kč) v 45 týdenních splátkách po 160 Kč. Půjčka měla být splacena nejpozději do 11. 1. 2020. Žalovaný uhradil celkovou částku 3 600 Kč (1 269,92 Kč na jistinu, 2 330,08 Kč na poplatek). Poslední splátka byla uhrazena dne 13. 6. 2019. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 2 730,08 Kč, poplatku ve výši 869,92 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 535,09 Kč (jedná se o 19,07% úrok z jistiny 2 730,08 Kč od 12. 1. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 280,59 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 2 730,08 Kč od 12. 1. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021) a běžícího smluvního úroku ve výši 19,07% ročně z částky 2 730,08 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 730,08 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

4. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

5. Ze smlouvy A soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 17 800 Kč tvořený úrokem ve výši 21,27% ročně ve výši 3 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 10 400 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 37 400 Kč, to vše v 78 týdenních splátkách po 485 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, úroková sazba činí 21,27% ročně (bod 1.2.).

6. Ze smlouvy B soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 4 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 3 200 tvořený úrokem ve výši 35,53 % ročně ve výši 660 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 800 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 1 200 Kč, poplatkem za pojištění 135 Kč, poplatkem za asistenční služby 405 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 7 200 Kč, to vše v 45 týdenních splátkách po 160 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, úroková sazba činí 35,53% ročně (bod 1.2.).

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021 soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalované na současnou žalobkyni. Z připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že výše pohledávky žalované ze smlouvy [číslo] ze dne 7. 8. 2018 činí ke dni postoupení 15 000 Kč, ze smlouvy [číslo] ze dne 2. 3. 2019 pak 5 350 Kč.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2021 soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným na současnou žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 20 350 Kč, nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalovanému oznámení odesláno dne 22. 2. 2021 9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 13. 5. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 21 794,56 Kč, nejpozději k 28. 5. 2021. Dle podacího lístku byla předžalobní výzva žalované odeslána dne 14. 5. 2021.

10. Smlouva A byla smlouvou o zápůjčce a smlouva B rovněž. U obou smluv je potom nutno aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

16. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

17. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

18. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

19. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u smlouvy A 89% (na 78 týdnů), u smlouvy B 80% (na 45 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký.

20. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 20% z půjčené částky.

21. U smlouvy A týkající se zápůjčky 20 000 Kč byla žalovaným celkem uhrazena částka 24 550 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 4 000 Kč (20 000 Kč x 0,2), tak žalovaný přeplatil o částku 550 Kč (20 000 Kč + 4 000 Kč – 24 550 Kč zaplacených žalovaným). Částka 4 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí zápůjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 13 800 Kč (17 800 – 4 000), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (17 800 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 89% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 4 000 Kč a žalovaný na něj již uhradila částku 14 148,97 Kč, uhradil tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 10 148,97 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 9 598,97 Kč, jejíž výše tak činí uvedených – 550 Kč. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaný dlužnou částku zcela uhradil. Z uvedeného důvodu nezbylo soudu nic jiného, než žalobu v případě smlouvy A plném rozsahu zamítnout, tedy rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku II. stran smlouvy A tohoto rozsudku.

22. U smlouvy B týkající se zápůjčky 4 000 Kč byla žalovaným celkem uhrazena částka 3 600 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 800 Kč (4 000 Kč x 0,2), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 1 200 Kč (4 000 Kč + 800 Kč – 3 600 Kč zaplacených žalovanou). Částka 800 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí zápůjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 2 400 Kč (3 200 – 800), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (3 200 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 80% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 800 Kč a žalovaný na něj již uhradil částku 2 330,08 Kč, uhradil tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 1 530,08 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 2 730,08 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 1 200 Kč.

23. S ohledem na skutečnost, že žalovaný souhrnný poplatek, jakož i jistinu v případě smlouvy A zcela splatil a dokonce zde vznikl přeplatek ve výši 550 Kč, započetl soud tento přeplatek na smlouvu B, kdy jej odečetl od dlužné částky 1 200 Kč. Poté co tedy soud odečetl přeplatek ze smlouvy A od nedoplatku u smlouvy B, kdy tak učinil mj. i s ohledem na to, že smlouva A předcházela uzavření smlouvy B, stanovil soud novou jistinu ve výši 650 Kč (1 200 – 550), kterou je žalovaný povinen žalobkyni uhradit. Z uvedeného tedy vyplývá, že nárok na zaplacení žalované částky v případě smlouvy A žalobkyni nevznikl a v případě smlouvy B zůstává k zaplacení pouze nově stanovená jistina ve výši 650 Kč.

24. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 660 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 35,53 % p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 19,07% p. a. z dlužné jistiny, která nově činí 650 Kč, ode dne 12. 1. 2020, do data postoupení pohledávky, tj. dne 15. 1. 2021 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 125 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 10% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 650 Kč za období od 12. 1. 2020 do 15. 1. 2021 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 65 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 650 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v případě smlouvy A zcela, tedy co do částky 13 250 Kč vč. příslušenství. V případě smlouvy B pak soud žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl co do částky 2 950 Kč (3 600 – 650), kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení, jakož i úroků a úroků z prodlení nad rozsah uvedený ve výroku I., a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.

26. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky 650 Kč, žaloba byla pro částku 16 200 Kč (13 250 + 2 950) zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 4% ku 96% ve prospěch žalovaného. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 92% ve prospěch žalovaného. Žalovaný však žádné náklady řízení neúčtoval. S ohledem na tuto skutečnost proto soud rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu.

27. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.