15 C 198/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 9 010 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 504 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 2 368 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 953 Kč,</b> <b>-) s úrokem 20 % ročně z částky 2 504 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 2 504 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,</b> <b>a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších částek 1 900 Kč (ze smlouvy A) a 4 606 Kč (ze smlouvy B), jakož i kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, úroků a úroků z prodlení nad rozsah příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 29. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 9 010 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba].

2. Smlouvou o půjčce ze dne 10. 12. 2014 [číslo] (dále smlouva A) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 12 354 Kč (půjčka 7 000 Kč, souhrnný poplatek 5 354 Kč vč. pojištění) v 58 týdenních splátkách po 213 Kč. Žalovaný uhradil 10 454 Kč (5 557,19 Kč na jistinu a 4 896,81 Kč na poplatek a pojištění). Úvěr měl být splacen nejpozději do 21. 1. 2016 Poslední splátka byla uhrazena dne 11. 5. 2018. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 1 442,81 Kč, poplatku ve výši 457,19 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 1 731,14 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 1 442,81 Kč od 22. 1. 2016 do data postoupení 15. 1. 2021), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 587,51 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 1 442,81 Kč od 22. 1. 2016 do data postoupení 15. 1. 2021) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72% ročně z částky 1 442,81 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 442,81 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

3. Smlouvou o půjčce ze dne 13. 3. 2015 [číslo] (dále smlouva B) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 14 152 Kč (půjčka 8 000 Kč, souhrnný poplatek 6 152 Kč s pojištěním) v 58 týdenních splátkách po 244 Kč. Půjčka měla být splacena nejpozději do 22. 4. 2016. Žalovaný uhradil celkovou částku 7 042 Kč (2 614,32 Kč na jistinu a 4 427,68 Kč na poplatek a pojištění). Poslední splátka byla uhrazena dne 11. 5. 2018. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 5 385,68 Kč, poplatku ve výši 1 724,32 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 6 135,47 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 5 385,68 Kč od 23. 4. 2016 do data postoupení 15. 1. 2021), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 082,23 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 5 385,68 Kč od 23. 4. 2016 do data postoupení 15. 1. 20121) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72% ročně z částky 5 385,68 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 385,68 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

4. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

5. Ze smlouvy A soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 7 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 354 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 980 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 2 800 Kč a pojištěním 174 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 12 354 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 213 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, úroková sazba činí 23,72% ročně (bod 1.2.), RPSN pak 75,72% (bod 3.2.).

6. Ze smlouvy B soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 8 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 152 tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 1 120 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 3 200 Kč a pojištěním 232 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 14 152 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 244 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, úroková sazba činí 23,72% ročně (bod 1.2.), RPSN pak 75,72% (bod 3.2.).

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021 soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalovaného na současnou žalobkyni. Z připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že výše pohledávky žalovaného ze smlouvy [číslo] ze dne 10. 12. 2014 činí ke dni postoupení 1 900 Kč, ze smlouvy [číslo] ze dne 13. 3. 2015 pak 7 110 Kč.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 12. 2. 2021 soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným na současnou žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 9 010 Kč, nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalovanému oznámení odesláno dne 15. 2. 2021 9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 13. 5. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 20 257,44 Kč, nejpozději k 28. 5. 2021. Dle podacího lístku byla předžalobní výzva žalovanému odeslána dne 14. 5. 2021.

10. Smlouva A byla smlouvou o zápůjčce a smlouva B rovněž. U obou smluv je potom nutno aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

16. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

17. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

18. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

19. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u smlouvy A celkem 76% (na 58 týdnů), u smlouvy B celkem 76% (na 58 týdnů), z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uvedeného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána.

20. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 20% z půjčené částky.

21. U smlouvy A týkající se zápůjčky 7 000 Kč byla žalovaným celkem uhrazena částka 10 454 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 1 400 Kč (7 000 Kč x 0,2), tak žalovaný přeplatil poskytnutou zápůjčku o částku 2 054 Kč (7 000 Kč + 1 400 Kč – 5 550 Kč zaplacených žalovaným). Částka 1 400 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí zápůjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 3 954 Kč (5 354 – 1 400), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (5 354 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 76% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 1 400 Kč a žalovaný na něj již uhradil částku 4 896,81 Kč, uhradil tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 3 496,81 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 1 442,81 Kč, jejíž výše tak činí uvedených – 2 054 Kč. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaný dlužnou částku zcela uhradil. Z uvedeného důvodu nezbylo soudu nic jiného, než žalobu v případě smlouvy A plném rozsahu zamítnout, tedy rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku II. stran smlouvy A tohoto rozsudku.

22. U smlouvy B týkající se zápůjčky 8 000 Kč byla žalovaným celkem uhrazena částka 7 042 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 1 600 Kč (8 000 Kč x 0,2), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 2 558 Kč (8 000 Kč + 1 600 Kč – 7 042 Kč zaplacených žalovaným). Částka 1 600 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí zápůjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 4 552 Kč (6 152 – 1 600), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (6 152 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 76% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 1 600 Kč a žalovaný na něj již uhradil částku 4 427,68 Kč, uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 2 827,68 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 5 385,68 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 2 558 Kč.

23. S ohledem na skutečnost, že žalovaný souhrnný poplatek, jakož i jistinu v případě smlouvy A zcela splatil a dokonce zde vznikl přeplatek ve výši 2 054 Kč, započetl soud tento přeplatek na smlouvu B, kdy jej odečetl od dlužné částky 2 558 Kč. Poté co tedy soud odečetl přeplatek ze smlouvy A od nedoplatku u smlouvy B, kdy tak učinil mj. i s ohledem na to, že smlouva A předcházela uzavření smlouvy B, stanovil soud novou jistinu ve výši 2 800 Kč (2 558 – 2 054), kterou je žalovaný povinen žalobkyni uhradit. Z uvedeného tedy vyplývá, že nárok na zaplacení žalované částky v případě smlouvy A žalobkyni nevznikl a v případě smlouvy B zůstává k zaplacení pouze nově stanovená jistina ve výši 2 504 Kč.

24. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 1 120 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 23,72 % p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který však soud s ohledem na shora uvedené akceptuje pouze ve výši 20% p. a. (nikoliv ve výši 23,72% p. a. požadovaných žalobkyní) z dlužné jistiny, která nově činí 2 504 Kč, ode dne 23. 4. 2016, do data postoupení pohledávky, tj. dne 15. 1. 2021 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 2 368 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,05% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 2 504 Kč za období od 23. 4. 2016 do 15. 1. 2021 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 953 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 2 504 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v případě smlouvy A zcela, tedy co do částky 1 900 Kč vč. příslušenství. V případě smlouvy B pak soud žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl co do částky 4 606 Kč (7 110 – 2 504), kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení, jakož i úroků a úroků z prodlení nad rozsah uvedený ve výroku I., a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.

26. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky 2 504 Kč, žaloba byla pro částku 6 506 Kč (4 606 + 1 900) zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 28% ku 72% ve prospěch žalovaného. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 44% ve prospěch žalovaného. Žalovaný však žádné náklady řízení neúčtoval. S ohledem na tuto skutečnost proto soud rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu.

27. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.