15 C 212/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 68 826,40 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni</b> <b>a) částku 24 400 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 2 613 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 3 369 Kč,</b> <b>-) s úrokem 20% ročně z částky 24 400 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 10% ročně z částky 24 400 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení,</b> <b>b) částku 17 100 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 2 665 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 2 354 Kč,</b> <b>-) s úrokem 20 % ročně z částky 17 053,48 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 10% ročně z částky 17 053,48 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších částek 17 787,40 Kč (výrok I. písm. a)) a 9 539 Kč (výrok I. písm. b)), jakož i kapitalizovaných úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení a běžících úroků nad rámec příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 3 820 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 68 826,40 Kč s příslušenstvím z titulu smluv o zápůjčce [číslo] ze dne 4. 12. 2018 (dále jen„ smlouva A“) a [číslo] ze dne 6. 3. 2019 (dále jen„ smlouva B“) uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba] [IČO] a žalovanou. Na základě smlouvy A právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 35 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 25 251 Kč Celkem měla tedy žalovaná původnímu věřiteli vrátit částku 60 251 Kč, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 348 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 6. 2020 Poslední splátku uhradila žalovaná dne 1. 7. 2019. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 18. 12. 2020. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 17 600 Kč, poté již neuhradila ničeho. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 42 187,40 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 26 705,81 Kč a dlužného poplatku ve výši 15 481,59 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 4 238,06 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 753,65 Kč, úroků ve výši 29% ročně z dlužné jistiny ve výši 26 705,81 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10% ročně z dlužné jistiny ve výši 26 705,81 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Na základě smlouvy B právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 539 Kč Celkem měla tedy žalovaná původnímu věřiteli vrátit částku 34 539 Kč, a to ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 2 879 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 3. 2020. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 6 900 Kč, poté již neuhradila ničeho. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 18. 12. 2020. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 26 369 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 17 053,48 Kč a dlužného poplatku ve výši 9 585,52 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 3 942,67 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 396,96 Kč, úroků ve výši 29% ročně z dlužné jistiny ve výši 17 053,48 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10% ročně z dlužné jistiny ve výši 17 053,48 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

3. Ze smlouvy A soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 35 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem v částce 25 251 Kč, celkem tedy částku 60 251 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 3 348 Kč, resp. 3 335 Kč v případě poslední splátky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 8 577 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 11 791 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 4 883 Kč. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce, že převzala při podpisu smlouvy celou výši uvedené zápůjčky. Součástí smlouvy o zápůjčce pak byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN činilo 112,20%, úrok pak 29% ročně.

4. Ze smlouvy B soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem v částce 14 539 Kč, celkem tedy částku 34 539 Kč, a to v 12 měsíčních splátkách po 2 879 Kč, resp. v případě poslední splátky ve výši 2 870 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 3 279 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 7 360 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce, že převzala při podpisu smlouvy celou výši uvedené zápůjčky. Součástí smlouvy o zápůjčce pak byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN činilo 200,55%, úrok pak 29% ročně.

5. Z tabulky umoření ze dne 12. 1. 2021 ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem 17 600 Kč, a to platbami ze dne 7. 1. 2019 (3 400 Kč), 4. 2. 2019 (3 400 Kč), 1. 3. 2019 (3 500 Kč), 8. 4. 2019 (3 300 Kč), 10. 6. 2019 (1 000 Kč) a 1. 7. 2019 (3 000 Kč). Z tabulky umoření ze dne 12. 1. 2021 ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem 6 900 Kč, a to platbami ze dne 8. 4. 2019 (2 900 Kč), 10. 6. 2019 (1 000 Kč), 1. 7. 2019 (3 000 Kč).

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávky za žalovanou postoupila současné žalobkyni.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně – společnost [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávek na současnou žalobkyni a zároveň žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni. Z podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno dne 25. 1. 2021.

8. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě pohledávek ve výši 92 259,68 Kč nejpozději do 13. 7. 2021. Žalované kromě toho opětovně sdělila důvod vzniku pohledávek, poučila ji o postoupení pohledávek a dále žalovanou poučila o tom, že v případě neuhrazení pohledávek budou tato vymáhány soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána žalované dne 28. 6. 2021.

9. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaná uzavřela se žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, dvě smlouvy o zápůjčce, na základě nichž žalobkyně poskytla v případě smlouvy A žalované částku 35 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 348 Kč, resp. 3 335 Kč v případě poslední splátky. Spolu s poskytnutou částkou se žalovaná zavázala vrátit též souhrnný poplatek ve výši 25 251 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021 a současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná uhradila na dluh uváděných 17 600 Kč, viz tabulka umoření. Jestliže tedy dlužná jistina činí 26 705,81 Kč, uhradila na ní žalobkyně 8 294,19 Kč. Zbylá částka 9 305,81 Kč (17 600 – 8 294,19) tak byla použita na úhradu souhrnného poplatku. V případě smlouvy B žalobkyně žalované poskytla částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 2 879 Kč, resp. 2 870 Kč v případě poslední splátky. Spolu s poskytnutou částkou se žalovaná zavázala vrátit též souhrnný poplatek ve výši 14 539 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021 a současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná uhradila na dluh částku 6 900 Kč, viz tabulka umoření. Jestliže tedy dlužná jistina činí 17 053,48 Kč, uhradila na ní žalobkyně 2 946,52 Kč. Zbylá částka 3 953,48 Kč (6 900 – 2 946,52) tak byla použita na úhradu souhrnného poplatku.

10. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem.

11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 odst. 2 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

15. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o zápůjčce a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku (poplatku za poskytnutí zápůjčky, sestávajícího z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní režim splátek) uzavřeny v rozporu s dobrými mravy a jsou proto v této části neplatné. Pokud se týká smlouvy A a poplatku ve výši 25 251 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky 35 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 72% (za 18 měsíců) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uváděného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána. Obdobná situace pak panuje i obhledně souhrnného poplatku u smlouvy B, kdy jeho výše 14 539 Kč je vzhledem k výši poskytnuté zápůjčky 20 000 Kč rovněž neúměrně vysoká. Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představuje 72% (za 12 měsíců) z půjčené částky.

16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí zápůjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí zápůjčky v případě smlouvy A ve výši 7 000 Kč, v případě smlouvy B ve výši 4 000 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnuté zápůjčky. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaná ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsala.

17. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy A poskytla žalované zápůjčku ve výši 35 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem 25 251 Kč, celkem se zavázala zaplatit 60 251 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná kromě částky 17 600 Kč na uvedenou zápůjčku ke dni podání žaloby nic nezaplatila. Bylo věcí žalované, aby tvrdila a zejména pak prokázala, že na uvedenou zápůjčku uhradila více. Nicméně výše souhrnného poplatku 25 251 Kč, je dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek přesahoval 72% zápůjčky, přičemž je zřejmé, autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné, tj. v částce 18 251 Kč (25 251 – 7 000). Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě částečně vyhovět, a to výrokem I. a), kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 24 400 Kč (42 000 Kč jako součet zápůjčky a soudem stanoveného poplatku – 17 600 Kč, které žalovaná uhradila). Jelikož soudem stanovený poplatek činí 7 000 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 9 305,81 Kč, uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 2 305,81 Kč byl použit na úhradu jistiny, jejíž výše tak činí uvedených 24 400 Kč (26 705,81 – 2 305,81).

18. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 8 577 Kč s tím, že představují 29% p. a. Soud nicméně uvádí, že s odkazem na shora uvedené považuje za hraniční a tedy ještě tolerovaný úrok ve výši maximálně 20% ročně. Z uvedeného důvodu přiznal běžící úrok pouze v uvedené výši a nikoliv ve výši 29% požadované žalobkyní. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok 20% z dlužné jistiny, která nově činí 24 400 Kč, ode dne 5. 6. 2020, do data postoupení pohledávky, tj. dne 18. 12. 2020 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 2 613 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 10% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 24 400 Kč za období od 1. 8. 2019 do 18. 12. 2020 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 3 369 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 24 400 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. a) tohoto rozsudku.

19. Obdobně v případě smlouvy B poskytla žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem 14 539 Kč, celkem se zavázala zaplatit 34 539 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná kromě částky 6 900 Kč na uvedenou zápůjčku ke dni podání žaloby nic nezaplatila. Bylo opět věcí žalované, aby tvrdila a zejména pak prokázala, že na uvedenou zápůjčku uhradila více. Výše souhrnného poplatku 14 539 Kč, je dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 72% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že i zde byla autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku značně omezená. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. rovněž za neplatné, tj. v částce 10 539 (14 539 – 4 000). Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě částečně vyhovět, a to výrokem I. b), kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 17 100 Kč (24 000 Kč jako součet zápůjčky a soudem stanoveného poplatku – 6 900 Kč, které žalovaná uhradila). Jelikož soudem stanovený poplatek činí 4 000 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 3 953,48 Kč, zbývá k úhradě 46,52 Kč a na jistině žalovaných 17 053,48 Kč, neboť na ní bylo uhrazeno 2 946,52 Kč. Celková dlužná částka tak činí 17 100 Kč (17 053,48 + 46,52).

20. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 3 279 Kč s tím, že představují 29% p. a. Soud nicméně uvádí, že s odkazem na shora uvedené považuje za hraniční a tedy ještě tolerovaný úrok ve výši maximálně 20% ročně. Z uvedeného důvodu přiznal běžící úrok pouze v uvedené výši a nikoliv ve výši 29% požadované žalobkyní. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok 20% z dlužné jistiny, která činí 17 053,48 Kč, ode dne 7. 3. 2020, do data postoupení pohledávky, tj. dne 18. 12. 2020, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 2 665 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 10% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 17 053,48 Kč za období od 1. 8. 2019 do 18. 12. 2020 v kapitalizované výši, která činí 2 354 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení ze stanovené jistiny ve výši 17 053,48 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. b) tohoto rozsudku.

21. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 17 787,40 Kč (v případě smlouvy A) a 9 539 Kč (v případě smlouvy B), a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.

22. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 3 442 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 7 bod 5 AT – po 3 860 Kč za jeden (1 500 + (40 x 59)) - celkem 11 580 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč, tj. celkem 900 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 2 620,80 Kč (0,21 x (11 580 + 900)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 18 542,80 Kč (3 442 + 11 580 + 900 + 2 620,80). Žalobkyně se domáhala přiznání částky 68 826,40 Kč, vyhověno jí bylo co do částky 41 500 Kč, naopak pro částku 27 326,40 Kč byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 60,30% ku 39,70% ve prospěch žalované. Žalobkyně má tak nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 20,60% ze shora vypočtené částky, tj. na částku 3 820 Kč Tyto náklady je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

23. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.