15 C 213/2023

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 26 294 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 698 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 698 Kč od 22. 4. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 774 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 15 698 Kč od 22. 7. 2022 do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, dále smluvní pokutu ve výši 7 676 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 676 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbývající části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 1 960,83 Kč a 959,17 Kč představující nepřiznanou výši smluvní pokuty, jakož i kapitalizovaných smluvních úroků, smluvních úroků, zákonných úroků z prodlení nad rozsah příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 221 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 25. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 26 294 Kč, a to jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 22. 4. 2021 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO]. Žalobkyně na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 21 602 Kč Celkem měl tedy žalovaný původní věřitelce vrátit částku 46 602 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 897 Kč, resp. v případě poslední splátky 855 Kč. Žalovaný však nehradil jednotlivé splátky řádně a včas, resp. uhradil pouze 14 302 Kč. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 19. 12. 2022. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 45 104,66 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 17 658,83 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 13 394,33 Kč. Dále částky 1 300 Kč představující částku spojenou s vymáháním pohledávky. Poplatek s touto částkou tak tvoří kapitalizovaný úrok ve výši 14 694,33 Kč (13 394,33 + 1 300). Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaných úroků za období od 22. 4. 2022 do 21. 7. 2022 z částky 17 658,83 Kč a úroku 88 % ročně ve výši 3 831,72 Kč. Žalobkyně dále požaduje též úrok z dlužné jistiny ve výši 17 658,83 Kč od 22. 7. 2022 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, smluvní pokutu z dlužné jistiny ve výši 0,1 % denně za období od 22. 4. 2022 do 24. 8. 2023 ve výši 8 635,17 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z této částky.

2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 22. 4. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem v částce 21 602 Kč, celkem tedy částku 46 602 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 897 Kč, resp. v případě poslední splátky po 855 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 12 752 Kč, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení 5 790 Kč a pojištěním ve výši 1 560 Kč. Žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o zápůjčce, že požadovanou částku převzal při podpisu smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce pak bylo dále uvedeno, že sazba RPSN byla ujednána ve výši 161,42 % při stanovených 52 týdenních splátkách, úroková sazba 88 % p. a.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným postoupila současné žalobkyni.

5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 2. 2023 soud zjistil, že právní nástupkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky od své předchůdkyně a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni. Z podacího archu soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno dne 16. 2. 2023.

6. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 29. 5. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné pohledávky nejpozději do 9. 6. 2023. Žalovanému kromě toho opětovně sdělila důvod vzniku pohledávky, poučila ho o postoupení pohledávky a dále též o tom, že v případě neuhrazení pohledávky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána dne 5. 6. 2023.

7. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaný uzavřel se žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, smlouvu o zápůjčce na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému částku 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v 52 pravidelných týdenních splátkách po 897 Kč (resp. v případě poslední splátky ve výši 855 Kč). Spolu s poskytnutou částkou se žalovaný zavázal vrátit též souhrnný poplatek ve výši 21 602 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 2. 2023 a současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný uhradil na dluh 14 302 Kč, přičemž na jistinu muselo být zjevně hrazeno 7 341,17 Kč (25 000 – 17 658,83) a na poplatek tedy 6 960,83 Kč (14 302 – 7 341,17). Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům.

8. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

9. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

10. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 odst. 2 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

11. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

12. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

13. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku (poplatku za poskytnutí zápůjčky, sestávajícího z úroku, poplatku za administrativní činnost, poplatku za komfortní a flexibilní splácení a pojištění) uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto v této části neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 21 602 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky 25 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 86,5 % (za 52 týdnů) z vypůjčené částky je neúměrně vysoký. Obdobně se soud staví i k výši RPSN uváděné ve smluvních podmínkách.

14. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí zápůjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 000 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnuté zápůjčky. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaný ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsal.

15. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný neuhradil více než 14 302 Kč. Bylo věcí žalovaného, aby tvrdil a zejména pak prokázal, že na uvedenou zápůjčku uhradil více. Nicméně výše souhrnného poplatku 21 602 Kč, je jak shora uvedeno dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval takřka 87 % zápůjčky, přičemž je zřejmé, autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20 % poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné, tj. v částce 16 602 Kč (21 602 – 5 000) a to včetně navázaného poplatku 1 300 Kč za předání pohledávky k vymáhání. Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě částečně vyhovět, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 15 698 Kč (25 000 Kč + soudem přiznaný poplatek ve výši 5 000 Kč – 14 302 Kč, které žalovaný uhradil). Jelikož soudem stanovený poplatek činí 5 000 Kč a žalovaný na něj již uhradil částku 6 960,83 Kč, uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 1 960,83 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 17 658,83 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 15 698 Kč (17 658,83 – 1 960,83).

16. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 12 752 Kč s tím, že představují 88 % p. a. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 88 % ročně pro celou dobu trvání smlouvy. Soud nicméně uvádí, že s odkazem na shora uvedené považuje za hraniční a tedy ještě tolerovaný úrok ve výši maximálně 20 % ročně. Z uvedeného důvodu přiznal běžící úrok pouze v uvedené výši a nikoliv ve výši 88 % požadované žalobkyní, a to navíc ve shodě se zněním § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), pouze za prvních 90 dní počínaje dnem 22. 4. 2022, tedy dnem následujícím po dni, kdy měl být dluh uhrazen. Po uplynutí těchto 90 dnů, tj. od 21. 7. 2022, pak v souladu s citovaným ustanovením žalobkyni náleží již jen právo na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok 20 % z nově stanovené dlužné jistiny, která činí 15 698 Kč, ode dne 22. 4. 2022, do 21. 7. 2022 (90 dnů) v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 774 Kč.

17. Žalobkyně dále požaduje po žalovaném smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky 17 658,83 Kč za období 22. 4. 2022 do 24. 8. 2023 ve výši 8 635,17 Kč, nicméně s ohledem na shora stanovenou novou výši jistiny 15 698 Kč může maximální výše smluvní pokuty dle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru činit 7 849 Kč, za předmětné období však výše smluvní pokuty činí 7 676 Kč Smluvní pokutu v této výši proto soud přiznal, ve zbývající části 959,17 Kč naopak zamítl.

18. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 11,75 % (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 15 698 Kč počínaje dnem 22. 4. 2022 do zaplacení a stejně tak z dlužné smluvní pokuty ve stanovené výši 7 676 Kč za období od 26. 8. 2023 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. Na základě výše uvedeného proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 1 960,83 Kč (17 658,83 – 15 698) a 959,17 Kč představujících nepřiznanou výši smluvní pokuty, kapitalizovaných smluvních úroků, jakož i smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení nad rozsah uvedený ve výroku I., a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.

20. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala přiznání částky 26 294 Kč. Vyhověno jí bylo co do částky 23 373 Kč. Nicméně tato rovnice by nebyla s ohledem na nemravná smluvní ujednání objektivní, a to vzhledem ke skutečnosti, že soud některým požadavkům žalobkyně nevyhověl. Soud tedy pro potřeby výpočtu nákladů řízení vycházel ze skutečnosti, že žalobkyně se domáhala nejen uvedené částky 26 294 Kč (17 658,83 + 8 635,17), ale též kapitalizovaného úroku ve výši 14 694,33 Kč, jakož i kapitalizovaného úroku ve výši 3 831,72 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč Celkem tedy po žalovaném požadovala částku 45 037,05 Kč (17 658,83 + 8 635,17 + 14 694,33 + 3 831,72 + 217), přičemž vyhověno jí nakonec bylo pouze co do částky 24 365 Kč (15 698 + 7 676 + 774 + 217). Žalobkyně tak uspěla se svou žalobou v 54 %, žalovaný naopak zaznamenal úspěch v 46 %. Žalobkyni tak náleží nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 8 %.

21. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 1 315 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 2 AT – po 300 Kč za jeden - celkem 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21 % (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 252 Kč (0,21 x (900 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 2 767 Kč (1 315 + 900 + 300 + 252). S ohledem na úspěch žalobkyně ve věci tak náklady řízení činí 221 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

22. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.