15 C 225/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa , obec o zaplacení 28 903 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni</b> <b>a) částku 3 900 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 3 315 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 125 Kč,</b> <b>-) s úrokem 23,72% ročně z částky 3 900 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 8,05% ročně z částky 3 900 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,</b> <b>b) částku 7 150 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 5 654 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 919 Kč,</b> <b>-) s úrokem 23,72% ročně z částky 7 150 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 8,05% ročně z částky 7 150 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,</b> <b>c) částku 3 700 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 2 641 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 013 Kč,</b> <b>-) s úrokem 20,98% ročně z částky 3 700 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 8,05% ročně z částky 3 700 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších částek 6 770 Kč (výrok I. písm. a)), 5 690 Kč (výrok I. písm. b)) a 1 693 Kč (výrok I. písm. c)), jakož i kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, úroků a úroků z prodlení nad rozsah příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 28. 7. 2021 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 28 903 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba].

2. Smlouvou o půjčce ze dne 5. 5. 2016 [číslo] (dále smlouva A) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 21 170 Kč (půjčka 12 000 Kč, souhrnný poplatek 8 880 Kč, pojištění 290 Kč) v 58 týdenních splátkách po 365 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 15. 6. 2017. Žalovaná uhradila celkovou částku 10 500 Kč (3 895,39 Kč na jistinu, 6 604,61 Kč na poplatek a na pojištění). Poslední splátka byla uhrazena dne 25. 11. 2016. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na současnou žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení celkové částky 10 670 Kč, a to jistiny ve výši 8 104,61 Kč, poplatku ve výši 2 565,39 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 6 995,45 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 8 104,61 Kč od 16. 6. 2017 do data postoupení 15. 1. 2021), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 374,09 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 8 104,61 Kč od 16. 6. 2017 do data postoupení 15. 1. 2021) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72% ročně z částky 8 104,61 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 104,61 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

3. Smlouvou o půjčce ze dne 4. 8. 2016 [číslo] (dále smlouva B) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 17 690 Kč (půjčka 10 000 Kč, souhrnný poplatek 7 400 Kč, pojištění 290 Kč) v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 14. 9. 2017. Žalovaná uhradila celkovou částku 4 850 Kč (273,75 Kč na jistinu, 4 576,25 Kč na poplatek a na pojištění). Poslední splátka byla uhrazena dne 25. 11. 2016. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení celkové částky 12 840 Kč, a to jistiny ve výši 9 726,25 Kč, poplatku ve výši 3 113,75 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 7 811,98 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 9 726,25 Kč od 15. 9. 2017 do data postoupení 15. 1. 2021), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 651,20 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 9 726,25 Kč od 15. 9. 2017 do data postoupení 15. 1. 2021) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 726,25 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 726,25 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

4. Smlouvou o půjčce ze dne 23. 10. 2016 [číslo] (dále smlouva C) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 6 493 Kč (půjčka 4 000 Kč, souhrnný poplatek 2 364 Kč, pojištění 290 Kč) ve 43 týdenních splátkách po 151 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 20. 8. 2017. Žalovaná uhradila celkovou částku 1 100 Kč (0 Kč na jistinu, 1 100 Kč na poplatek a na pojištění). Poslední splátka byla uhrazena dne 14. 11. 2016. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení celkové částky 5 393 Kč, a to jistiny ve výši 4 000 Kč, poplatku ve výši 1 393 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 2 899 Kč (jedná se o 20,98% úrok z jistiny 4 000 Kč od 21. 8. 2017 do data postoupení 15. 1. 2021), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 112,69 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 4 000 Kč od 21. 8. 2017 do data postoupení 15. 1. 2021) a běžícího smluvního úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 4 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

5. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

6. Ze smlouvy A soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 880 tvořený úrokem ve výši 23,72% ročně ve výši 1 680 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 4 800 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 20 880 Kč, resp. 21 170 Kč, neboť se zavázala uhradit ještě částku 290 Kč za životní pojištění, to vše v 58 týdenních splátkách po 365 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy.

7. Ze smlouvy B soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 7 400 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72% ročně ve výši 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 4 000 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 17 400 Kč, resp. 17 690 Kč, neboť se zavázala uhradit ještě částku 290 Kč za životní pojištění, to vše v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy.

8. Ze smlouvy C soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 4 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 2 364 Kč tvořený úrokem ve výši 20,98% ročně ve výši 364 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 800 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 1 200 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 6 364 Kč, resp. 6 493 Kč, neboť se zavázala uhradit ještě částku 290 Kč za životní pojištění, to vše ve 43 týdenních splátkách po 151 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021 soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalované na současnou žalobkyni. Z připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že výše pohledávky žalované ze smlouvy [číslo] ze dne 5. 5. 2016 činí ke dni postoupení 10 670 Kč, ze smlouvy [číslo] ze dne 4. 8. 2016 činí 12 840 Kč a ze smlouvy [číslo] ze dne 23. 10. 2016 pak 5 393 Kč.

10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 12. 2. 2021 soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovanou na současnou žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 28 903 Kč, nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalované oznámení odesláno dne 15. 2. 2021 11. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 55 857,94 Kč nejpozději k 13. 7. 2021.

12. Smlouva A, B i C soud posoudil jako smlouvy o zápůjčce. U obou smluv je potom nutno aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

13. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

14. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

18. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

19. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

20. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

21. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u smlouvy A) 76,4% (na 58 týdnů), u smlouvy B) 76,9% (na 58 týdnů) a u smlouvy C) 62,3% (na 43 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uvedeného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána.

22. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 20% z půjčené částky.

23. U smlouvy A týkající se půjčky 12 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 10 500 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 2 400 Kč (12 000 Kč x 0,2), tak žalované zbývá k úhradě částka 3 900 Kč (12 000 Kč + 2 400 Kč – 10 500 Kč zaplacených žalovanou). Částka 2 400 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 6 770 Kč (9 170 – 2 400), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (9 170 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 76% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 2 400 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 6 604,61 Kč, uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 4 204,61 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 8 104,61 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 3 900 Kč.

24. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 1 680 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 23,72 % p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 23,72% p. a. z dlužné jistiny, která nově činí 3 900 Kč, ode dne 16. 6. 2017, do data postoupení pohledávky, tj. dne 15. 1. 2021 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 3 315 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,05% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 3 900 Kč za období od 16. 6. 2017 do 15. 1. 2021 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 1 125 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 3 900 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. a) tohoto rozsudku.

25. U smlouvy B týkající se půjčky 10 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 4 850 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 2 000 Kč (10 000 Kč x 0,2), tak žalované zbývá k úhradě částka 7 150 Kč (10 000 Kč + 2 000 Kč – 4 850 Kč zaplacených žalovanou). Částka 2 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 5 690 Kč (7 690 – 2 000), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (7 690 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 76% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 2 000 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 4 576,25 Kč, uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 2 576,25 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 9 726,25 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 7 150 Kč.

26. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 1 400 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 23,72 % p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 23,72% p. a. z dlužné jistiny, která nově činí 7 150 Kč, ode dne 15. 9. 2017, do data postoupení pohledávky, tj. dne 15. 1. 2021 v kapitalizované výši, která činí celkem 5 654 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,05% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 7 150 Kč za období od 15. 9. 2017 do 15. 1. 2021 v kapitalizované výši, která činí celkem 1 919 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 7 150 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. b) tohoto rozsudku.

27. U smlouvy C týkající se půjčky 4 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 1 100 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 800 Kč (4 000 Kč x 0,2), tak žalované zbývá k úhradě částka 3 700 Kč (4 000 Kč + 8 000 Kč – 1 100 Kč zaplacených žalovanou). Částka 800 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 1 693 Kč (2 493 – 800), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (2 493 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 62% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 800 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 1 100 Kč, uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 300 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 4 000 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 3 700 Kč.

28. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 364 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 20,98% p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 20,98% p. a. z dlužné jistiny, která nově činí 3 700 Kč, ode dne 21. 8. 2017, do data postoupení pohledávky, tj. dne 15. 1. 2021 v kapitalizované výši, která činí celkem 2 641 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,05% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 3 700 Kč za období od 21. 8. 2017 do 15. 1. 2021 v kapitalizované výši, která činí celkem 1 013 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 3 700 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. c) tohoto rozsudku.

29. Ze shora uvedených skutečností tak vyplývá, že žalobě bylo vyhověno co do částky 14 750 Kč (3 900 + 7 150 + 3 700).

30. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně v případě smlouvy A domáhala zaplacení dalších 6 770 Kč (10 670 – 3 900), kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení, jakož i úroků a úroků z prodlení nad rozsah uvedený ve výroku I. písm. a), a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu. V případě smlouvy B pak soud žalobu ze stejných důvodů zamítl co do částky 5 690 Kč (12 840 – 7 150) a v případě smlouvy C zamítl žalobu co do částky 1 693 Kč (5 393 – 3700). Celkem tak byla žaloba zamítnuta co do částky 14 153 Kč (6 770 + 5 690 + 1 693).

31. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 28 903 Kč, přičemž vyhověno jí bylo co do částky 14 750 Kč. Pro částku 14 153 Kč tedy byla žaloba zamítnuta. Úspěch účastníků tak byl přibližně stejný. Z uvedeného důvodu soud rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

32. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.