15 C 227/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 35 388,74 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni</b> <b>a) částku 7 820 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 1 239 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 079 Kč,</b> <b>-) s úrokem 20% ročně z částky 7 820 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 10% ročně z částky 7 820 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení,</b> <b>b) částku 9 466 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 1 670 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 366 Kč,</b> <b>-) s úrokem 20 % ročně z částky 9 466 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 10% ročně z částky 9 466 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších částek 7 187,49 Kč (výrok I. písm. a)) a 10 915,25 Kč (výrok I. písm. b)), jakož i kapitalizovaných úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení a běžících úroků nad rámec příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 35 388,74 Kč s příslušenstvím z titulu smluv o zápůjčce [číslo] ze dne 2. 9. 2018 (dále jen„ smlouva A“) a [číslo] ze dne 5. 12. 2018 (dále jen„ smlouva B“) uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba] [IČO] a žalovaným. Na základě smlouvy A právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 956 Kč Celkem měl tedy žalovaný původnímu věřiteli vrátit částku 21 956 Kč, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1 220 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2. 3. 2020 Poslední splátku uhradil žalovaný dne 1. 7. 2019. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 18. 12. 2020. Do postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku 6 580 Kč, poté již neuhradil ničeho. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 15 007,49 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 9 172,72 Kč a dlužného poplatku ve výši 5 834,77 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 2 150,24 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 289,28 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 172,72 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10% ročně z dlužné jistiny ve výši 9 172,72 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Na základě smlouvy B právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 283 Kč Celkem měl tedy žalovaný původnímu věřiteli vrátit částku 16 283 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 1. 2020. Žalovaný neuhradil žádnou splátku. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 18. 12. 2020. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 20 381,25 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 11 548,13 Kč a dlužného poplatku ve výši 8 833,12 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 3 014,06 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 696,93 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 548,13 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10% ročně z dlužné jistiny ve výši 11 548,13 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

3. Ze smlouvy A soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázala vrátit spolu s poplatkem v částce 9 956 Kč, celkem tedy částku 21 956 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 220 Kč, resp. 1 216 Kč v případě poslední splátky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 2 941 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 4 371 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 2 644 Kč. Žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o zápůjčce, že převzal při podpisu smlouvy celou výši uvedené zápůjčky. Součástí smlouvy o zápůjčce pak byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN činilo 133,21%, úrok pak 29% ročně.

4. Ze smlouvy B soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem v částce 12 283 Kč, celkem tedy částku 16 283 Kč, a to v 60 měsíčních splátkách po 439 Kč, resp. v případě poslední splátky ve výši 382 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 2 504 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 5 652 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 4 127 Kč. Žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o zápůjčce, že převzal při podpisu smlouvy celou výši uvedené zápůjčky. Součástí smlouvy o zápůjčce pak byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN činilo 236,25%, úrok pak 29% ročně.

5. Ze souhrnné informace ze dne 12. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaný uhradil na smlouvu [číslo] celkem částku 6 580 Kč a na smlouvu č, [číslo] celkem částku 5 334 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávky za žalovaným postoupila současné žalobkyni.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně – společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávek na současnou žalobkyni a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni. Z podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno dne 25. 1. 2021.

8. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávek ve výši 47 849,19 Kč nejpozději do 13. 7. 2021. Žalovanému kromě toho opětovně sdělila důvod vzniku pohledávek, poučila ho o postoupení pohledávek a dále žalovaného poučila o tom, že v případě neuhrazení pohledávek budou tato vymáhány soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána žalovanému dne 28. 6. 2021.

9. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaný uzavřel se žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, dvě smlouvy o zápůjčce, na základě nichž žalobkyně poskytla v případě smlouvy A žalovanému částku 12 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1 220 Kč. Spolu s poskytnutou částkou se žalovaný zavázal vrátit též souhrnný poplatek ve výši 9 956 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021 a současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný uhradil na dluh na jistinu 6 580 Kč. V případě smlouvy B žalobkyně žalovanému poskytla částku 14 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč. Spolu s poskytnutou částkou se žalovaný zavázal vrátit též souhrnný poplatek ve výši 12 283 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021 a současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný uhradil na dluh částku 5 334 Kč.

10. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 1. 12. 2016, neboť se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem.

11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 odst. 2 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

15. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o zápůjčce a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku (poplatku za poskytnutí zápůjčky, sestávajícího z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní režim splátek) uzavřeny v rozporu s dobrými mravy a jsou proto v této části neplatné. Pokud se týká smlouvy A a poplatku ve výši 9 956 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky 12 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 83% (za 18 měsíců) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uváděného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána. Obdobná situace pak panuje i obhledně souhrnného poplatku u smlouvy B, kdy jeho výše 12 283 Kč je vzhledem k výši poskytnuté zápůjčky 14 000 Kč rovněž neúměrně vysoká (za 60 týdnů). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představuje v případě smlouvy A 83% (za 18 měsíců) z půjčené částky, u smlouvy B pak 87%.

16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí zápůjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí zápůjčky v případě smlouvy A ve výši 2 400 Kč, v případě smlouvy B ve výši 2 800 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnuté zápůjčky. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaný ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsal.

17. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy A poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem 9 956 Kč, celkem se zavázal zaplatit 21 956 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný kromě částky 6 580 Kč na uvedenou zápůjčku ke dni podání žaloby nic nezaplatil. Bylo věcí žalovaného, aby tvrdil a zejména pak prokázal, že na uvedenou zápůjčku uhradil více. Nicméně výše souhrnného poplatku 9 956 Kč, je dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek přesahoval 83% zápůjčky, přičemž je zřejmé, autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné, tj. v částce 7 556 Kč (9 956 – 2 400). Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě částečně vyhovět, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 7 820 Kč (14 400 Kč jako součet zápůjčky a soudem stanoveného poplatku – 6 580 Kč, které žalovaný uhradil). Obdobně v případě smlouvy B poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem 12 283 Kč, celkem se zavázal zaplatit 16 283 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný kromě částky 5 334 Kč na uvedenou zápůjčku ke dni podání žaloby nic nezaplatil. Bylo opět věcí žalovaného, aby tvrdil a zejména pak prokázal, že na uvedenou zápůjčku uhradil více. Výše souhrnného poplatku 12 283 Kč, je dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 87% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že i zde byla autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku značně omezená. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. rovněž za neplatné, tj. v částce 9 483 (12 283 – 2 800). Soud proto ve výroku I. zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 9 466 Kč (14 800 jako součet zápůjčky a soudem stanoveného poplatku – 5 334 Kč, které žalovaný uhradil).

18. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl ve smlouvách omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a ze smlouvy vyplývá, že v případě prodlení se účinnost smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dlužné částky. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 29% ročně (smlouva A i smlouva B) pro celou dobu trvání smlouvy. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky, a to v případě smlouvy A) 2 941 Kč a v případě smlouvy B) ve výši 2 504 Kč, s tím, že představují 29% p. a. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 29 % ročně pro celou dobu trvání smlouvy. Soud nicméně uvádí, že s odkazem na shora uvedené považuje za hraniční a tedy ještě tolerovaný úrok ve výši maximálně 20% ročně. Z uvedeného důvodu přiznal běžící úrok pouze v uvedené výši a nikoliv ve výši 29% požadované žalobkyní. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok 20% z dlužné jistiny Žalobkyně tedy podle názoru soudu má v případě smlouvy A nárok i na běžící smluvní úrok 20% z dlužné jistiny 7 820 Kč, ode dne 3. 3. 2020, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, a to do data postoupení pohledávky, tj. dne 18. 12. 2020, v kapitalizované výši 1 239 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 10% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 7 820 Kč za období od 1. 8. 2019, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou, do 18. 12. 2020 v kapitalizované výši 1 079 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení ze stanovené jistiny ve výši 7 820 Kč. V případě smlouvy B vznikl žalobkyni nárok na smluvní úrok 20% z dlužné jistiny 9 466 Kč, ode dne 30. 1. 2020, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, a to do data postoupení pohledávky, tj. dne 18. 12. 2020 v kapitalizované výši 1 670 Kč. Jelikož se žalovaný ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 10% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 9 466 Kč za období od 9. 7. 2019, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do 18. 12. 2020 v kapitalizované výši 1 366 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z jistiny ve výši 9 466 Kč.

19. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 7 187,49 Kč (v případě smlouvy A) a 10 915,25 Kč (v případě smlouvy B), a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.

20. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 1 770 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 3 AT – po 500 Kč za jeden - celkem 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 378 Kč (0,21 x (1 500 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 3 948 Kč (1 770 + 1 500 + 300 + 378). Žalobkyni bylo vyhověno co do částky 17 286 Kč (7 820 + 9 466), žaloba byla pro částku 18 102,74 Kč (7 187,49 + 10 915,25) zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 49% ku 51% ve prospěch žalovaného. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci je tak přibližně stejný. S ohledem na tuto skutečnost proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.