15 C 232/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 8 200 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 5 684 Kč,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 7,25% ročně z částky 6 000 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 7,25% ročně z částky 6 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení další částky 2 200 Kč, jakož i kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení nad rozsah příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 961 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 8 200 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 13. 12. 2007 poskytl právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] žalované půjčku 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit ji spolu s poplatkem ve výši 3 200 Kč, celkem tedy částku 8 200 Kč, a to vše v 40 týdenních splátkách po 205 Kč. Celý dluh měl být splacen do 18. 9. 2008. Žalovaná na půjčku ničeho neuhradila. Ke dni 16. 9. 2018 činila dlužná jistina 5 000 Kč a dlužný poplatek 3 200 Kč. Pohledávka na tento nedoplatek ve výši 8 200 Kč byla smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně pak vedle této pohledávky požaduje zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku 7 884 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 24. 9. 2008 do 18. 12. 2020) a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny 8 200 Kč v zákonné výši od 19. 12. 2020 do zaplacení. RPSN činilo 294,1%.

2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalovaná obdržela částku 5 000 Kč, zavázala se vrátit částku 8 200 Kč. Z celkového poplatku 3 200 Kč. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaná cokoliv na dlužnou částku uhradila. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 18. 12. 2020.

6. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům.

7. Po právní stránce soud s ohledem na znění § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) věc posuzoval dle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), a to ve spojení se zákonem č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, neboť se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem. Z uvedeného důvodu je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 51a a násl. obč. zák.).

8. Podle § 657 obč. zák. platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. bylo možno při půjčce peněžité dohodnout úroky.

9. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesměly obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

11. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o půjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku (poplatku za poskytnutí půjčky, sestávajícího z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní režim splátek) uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto v této části neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 3 200 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté půjčky 5 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 64% (za 40 týdnů) z vypůjčené částky je neúměrně vysoký. Obdobně se soud staví i k výši RPSN uváděné ve smluvních podmínkách. Soud má vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána.

12. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí půjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí půjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 1 000 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnuté půjčky. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaná ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsala.

13. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná ničeho nezaplatila. Bylo věcí žalované, aby tvrdila a zejména pak prokázala, že na uvedenou zápůjčku uhradila více. Shora uvedená částka 1 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy ve výši 2 200 Kč (3 200 – 1 000), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (3 200 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 64% půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 39 obč. zák. za neplatné. Budeme-li tedy považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1 000 Kč, je zřejmé, že žalované zbývá k úhradě částka 6 000 Kč. Tuto částku soud žalobkyni přiznal, a to včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení takto stanovené částky, který za období od 24. 9. 2008 do 18. 12. 2020 činí 5 684 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i příslušné úroky z prodlení 8,5% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 6 000 Kč za období od 19. 12. 2020 do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. Na základě výše uvedeného proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

15. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Náklady tvoří jednak soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 1 AT – po 200 Kč za jeden (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 AT). Konečně žalobkyni náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 189 Kč (0,21 x (600 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 2 089 Kč (1 000 + 600 + 300 + 189). Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 8 200 Kč, úspěšná byla co do částky 6 000, tedy z 73%. Ohledně 27% byla úspěšná žalovaná. Žalobkyni tedy vznikl nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 46%, tedy ve výši 961 Kč Tyto náklady je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.