15 C 26/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr Petrem Machačkou ve věci žalobce: ; Město Svitavy, IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 3 220 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 2 594 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 594 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení a dále částku 626 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 626 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 4. 9. 2020 domáhala po žalované zaplacení 3 220 Kč s příslušenstvím, z titulu nájemní smlouvy, kterou s žalovanou uzavřela dne 14. 8. 2014. Předmětem nájmu byl byt číslo na adrese adresa žalované. Nájem bytu skončil dne 31. 8. 2018 uplynutím doby, na kterou byl nájem sjednán. Byt byl ovšem neoprávněně užíván až do 7. 2. 2020, kdy došlo k jeho předání žalobkyni. Žalovaná nehradila nájemné řádně a včas za období leden a únor 2020. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení dlužného nájemného za období od ledna 2020 do 7. února 2020. Za leden 2020 činí dlužná výše nájemného 2 594 Kč a únor 2020 ve výši 626 Kč Celkem tak žalobkyně po žalované požaduje 3 220 Kč.

2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

3. Dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Pokud jde o skutkový stav, dospěl soud k následujícím závěrům. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 14. 8. 2014 nájemní smlouvu, jejímž předmětem bylo užívání bytu číslo na adrese ulice a číslo ve obec. Nájemné bylo sjednáno ve výši 2 480 Kč a dále 254 Kč za vybavení bytu. Nájem byl sjednán na dobu určitou a byl dodatky prodlužován, naposledy dodatkem číslo ze dne 24. 7. 2017, a to do 31. 8. 2018. Z evidenčního listu úhrad bylo zjištěno, že počínaje 1. 9. 2018 činil nájem a ostatní náklady spojené s užíváním bytu celkem 2 594 Kč měsíčně. Ze zápisu o předání bytu bylo zjištěno, že byt byl předán zpět žalobkyni dne 7. 2. 2020, ačkoliv nájem skončil již dne 31. 8. 2018. Z evidenční karty dlužníka bylo zjištěno, že žalovaná je povinna k úhradě nájemného za leden 2020 ve výši 2 594 Kč a za adekvátní část února 2020 ve výši 626 Kč. Dne 25. 3. 2020 pak byla žalované zaslána předžalobní výzva k plnění.

5. Po právní stránce soud věc hodnotil dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), zejména s přihlédnutím k § 2235 a násl. o. z.

6. Dle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Dle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

8. Dle § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

9. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Bylo přitom na ní, aby tvrdila a případně též prokázala, že dlužné nájemné uhradila. Jelikož však byla v řízení zcela pasivní, nezbylo soudu než vycházet ze skutečností tvrzených žalobkyní. Z těchto skutečností vyplývá, že žalovaná řádně neuhradila nájemné za leden 2020 a za část února 2020. Ohledně dlužného nájemného, jehož výše jednoznačně vyplývá z evidenčního listu úhrad, se tak dostala do prodlení. Nárok na dlužné nájemné tak soud shledal oprávněným. Oprávněným shledal též nárok žalobkyně na úrok z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 o. z., výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu. Na základě výše uvedeného tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

10. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. svědčí procesně zcela úspěšné žalobkyni vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 400 Kč a dále náklady nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř., které za využití vyhlášky č. 254/2015 činí za dva úkony celkem 200 Kč. Náhrada nákladů řízení tak činí 600 Kč Tyto náklady je žalovaná povinna nahradit žalobkyni.

11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách. Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon.