15 C 272/2023

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 110 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 79 338 Kč, a dále náklady řízení ve výši 9 592 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 4 446,50 Kč, do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s úhradou byť jen jediné splátky.

II. Žaloba se co do částky 30 662 Kč včetně příslušenství zamítá.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 9. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 110 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne 14. 11. 2022 mezi žalobkyní a žalovanou. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 110 000 Kč. Žalovaná své splatné závazky vůči žalobkyni nehradila řádně a včas. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných částek, avšak bezúspěšně. Žalobkyně proto následně úvěr zesplatnila. Předžalobní upomínkou ze dne 18. 8. 2023 byla žalovaná opět vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně. Dlužná částka uplatněná touto žalobou tak činí 110 000 Kč a skládá se z dlužné jistiny. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z této částky od 23. 9. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. Soud nařídil jednání na den 15. 4. 2024. Žalobkyně se řádně omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila.

4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 11. 2022 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 110 000 Kč, z toho 18 500 Kč bylo započteno na náklady. Částka 39 338 Kč měla být žalované vyplacena na její účet č. 237981601/0600, částka 52 162 Kč měla být vyplacena na účet žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalované vůči žalobkyni ze smlouvy č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 3. 11. 2022. Úrok byl sjednán v částce 106 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem a náklady splácet v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 3 000 Kč. Celkem měla žalovaná zaplatit právním předchůdci žalobkyně částku 216 000 Kč.

5. Z Přílohy č. 1 k výše uvedené smlouvě soud zjistil, že při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela žalobkyně z toho, že žalovaná je vdaná, její náklady na bydlení činí 3 000 Kč měsíčně. Je osobou samostatně výdělečně činnou, splácí úvěr po 12 587 Kč měsíčně a hypoteční úvěr po 9 463 Kč měsíčně. Její příjem činí 58 341 Kč měsíčně.

6. Z opisu vybraných údajů z DAP DPFO za rok 2021 bylo zjištěno, že příjem žalované související s podnikáním v roce 2021 činil 700 092 Kč, výdaje 420 055 Kč. Rozdíl příjmů a výdajů byl ve výši 280 037 Kč. Žalovaná uplatňovala slevy na dani v celkové výši 27 840 Kč, mimo jiné daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve výši 18 762 Kč.

7. Z výpisu z běžného účtu žalované č. 237981601/0600 za srpen 2022 bylo zjištěno, že příjmy žalované v tomto období činily 149 594 Kč, výdaje 149 562,55 Kč. Počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 1 007,74 Kč, konečný zůstatek na účtu byl ve výši 1 039,19 Kč. Částka 5 912,95 Kč byla z účtu odepsána jako splátka úvěru č. , hodnota, .

8. Z výpisu z běžného účtu žalované č. 237981601/0800 za září 2022 bylo zjištěno, že příjmy žalované v tomto období činily 4 840 Kč, výdaje 4 879,19 Kč. Počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 1 039,19 Kč, konečný zůstatek na účtu byl ve výši 1 000 Kč.

9. Z výpisu z běžného účtu žalované č. 237981601/0800 za říjen 2022 bylo zjištěno, že příjmy žalované v tomto období činily 21 100 Kč, výdaje 21 099,51 Kč. Počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 1 000 Kč, konečný zůstatek na účtu byl ve výši 1 000,49 Kč. Částka 12 586,51 Kč byla z účtu odepsána jako splátka úvěru č. , hodnota, .

10. Z výsledků hledání v aplikaci Cribis soud zjistil, že žalobkyně lustrovala žalovanou v této aplikaci s negativním výsledkem.

11. Z výsledků hledání v databázi REPI soud zjistil, že žalobkyně lustrovala žalovanou v této databázi s negativním výsledkem.

12. Z výstupu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně lustrovala žalovanou v tomto rejstříku s negativním výsledkem.

13. Z výsledků kontroly OP soud zjistil, že žalobkyně lustrovala žalovanou v aplikaci MVČR pro neplatné doklady s negativním výsledkem.

14. Z výpisu z veřejné části Živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaná má živnostenské oprávnění, předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

15. Z detailu pohybu - platba převodem uvnitř banky bylo zjištěno, že dne 17. 11. 2022 žalobkyně převedla z účtu č. 2301855837/2010 na účet č. 2902041062/2010 částku 52 162 Kč.

16. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba bylo zjištěno, že dne 17. 11. 2022 žalobkyně převedla z účtu č. 2301855837/2010 na účet žalované č. 237981601/0600 částku 39 338 Kč.

17. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 11. 2022 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, z toho 10 000 Kč bylo započteno na náklady. Částka 40 000 Kč měla být žalované vyplacena na její účet č. 237981601/0600. Úrok byl sjednán v částce 44 392 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem a náklady splácet v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 1 311 Kč. Celkem měla žalovaná zaplatit žalobkyni částku 94 392 Kč.

18. Z Přílohy č. 1 ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 11. 2022 soud zjistil, že při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela žalobkyně z toho, že žalovaná je vdaná, její náklady na bydlení činí 3 000 Kč měsíčně. Je osobou samostatně výdělečně činnou, splácí úvěr po 5 913 Kč měsíčně a hypoteční úvěr po 9 463 Kč měsíčně. Její příjem činí 58 341 Kč měsíčně.

19. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba bylo zjištěno, že dne 8. 11. 2022 žalobkyně převedla z účtu č. 2301855837/2010 na účet žalované č. 237981601/0600 částku 40 000 Kč.

20. Z obsahu spisu sp. zn. 15 C 181/2023, tykající se smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 6. 2022, uzavřené mezi žalovanou a , právnická osoba, ., IČO , IČO, , soud zjistil následující:Z listiny s názvem Hodnocení klienta ze dne 14. 6. 2022 soud zjistil, že příjmy žalované činily 23 336 Kč. Na výdaje bylo započteno životní minimum ve výši 4 250 Kč, náklady na bydlení činily 5 529 Kč. Žalovaná měla povinnost hradit výživné na jedno dítě ve výši 3 050 Kč měsíčně. Celková výše výdajů tedy činila 12 829 Kč. Volné prostředky tak činily 9 507 Kč.Z výpisů z účtu žalované za listopad 2021 soud zjistil, že příjmy žalované v tomto období činily 78 910,01 Kč, výdaje 77 817,03 Kč. Výpis obsahoval položku nájemné a zálohy za služby ve výši 9 068 Kč, přičemž tato byla hrazena dne 1. 11. 2021 a ve výši 9 069 Kč též dne 29. 11. 2021. Výpis dále obsahoval údaje o výdajích za měsíc listopad v souhrnné výši minimálně 5 429 Kč.Z nepojmenované listiny datované dne 14. 6. 2022 (č. l. 78 spisu) bylo zjištěno sdělení neznámé osoby, že se žalovaná rozvedla, v péči má jedno dítě a druhé dítě má v péči její bývalý manžel. Proto částka u slevy na dani přesahuje daňové zvýhodnění na jedno dítě.Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 6. 12. 2023, č. j. 15 C 181/2023-86 byla žaloba částečně zamítnuta a žalobkyni , právnická osoba, ., IČO , IČO, byla přiznána pouze neuhrazená jistina, přičemž veškeré platby byly započteny pouze na jistinu. Takto bylo rozhodnuto vzhledem ke skutečnosti, že nedošlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované, neboť v uvedené době poskytnutý úvěr a splátky smluvně sjednané překračovaly zjevně možnosti žalované úvěr řádně splácet a splatit. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 24. 1. 2024.

21. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem nemovitostí – pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jejíž součástí je rodinný dům, zapsáno na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, . Nemovitost je od 29. 11. 2021 zatížena zástavním právem smluvním ve prospěch , právnická osoba, ., a to k zajištění dluhu ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, do výše 3 3250 000 Kč s příslušenstvím a veškerých dalších dluhů a jejich případného příslušenství, které vzniknou ode dne uzavření zástavní smlouvy do 20. 8. 2058 na základě zajištěných smluv, do celkové výše 3 325 000 Kč.

22. Z dopisu ze dne 17. 11. 2022 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že jí již byl vyplacen poskytnutý úvěr způsobem uvedeným ve smlouvě.

23. Z upomínky ze dne 20. 12. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě splátky splatné dne 15. 12. 2022. Dle přiloženého poštovního podacího lístku byla upomínka žalované odeslána téhož dne.

24. Z upomínky ze dne 5. 1. 2023 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě splátky splatné dne 15. 12. 2022. Dle přiloženého poštovního podacího lístku byla upomínka žalované odeslána téhož dne.

25. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 18. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru a zároveň ji vyzvala k úhradě dlužné částky 121 600 Kč s tím, že pokud nebude dlužná částka zaplacena, bude vymáhána soudní cestou. Dle přiloženého poštovního podacího lístku bylo oznámení odesláno žalované téhož dne.

26. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 14. 11. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované částku 91 500 Kč. Ve smlouvě sice byla uvedena výše jistiny 110 000 Kč, částka 18 500 Kč však byla započtena na náklady a reálně tak výše úvěru činila 91 500 Kč. Z poskytnutých 91 500 Kč byla částka 39 338 Kč vyplacena na účet žalované, částka 52 162 Kč byla poskytnuta k refinancování úvěrové smlouvy č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 3. 11. 2022. Úrok byl sjednán ve výši 106 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem a náklady splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 3 000 Kč. V případě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 11. 2022, k jejímuž refinancování byl poskytnutý úvěr částečně použit, byly žalované poskytnuty peněžité prostředky ve výši 40 000 Kč. Ve smlouvě sice byla uvedena výše jistiny 50 000 Kč, částka 10 000 Kč však byla započtena na náklady a reálně tak výše úvěru činila 40 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 44 392 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem a náklady splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 1 311 Kč.

27. Po právní stránce soud hodnotil věc tak, že se jedná o spor podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú“).

28. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

29. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

30. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

31. Podle ust. § 9 odst. 1 z.s.ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

32. Podle ust. § 588 věta první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

33. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob potažmo společnosti jako celku způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti, povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.

34. Ust. § 9 z.s.ú. pak ukládá věřiteli povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to ještě před vznikem závazku či jeho změnou. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální. Toto ustanovení zákona sice výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, což však nezbavuje věřitele povinnosti zjišťovat úvěruschopnost z jiných zdrojů. K obdobnému závěru dospěl Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, příp. je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Cílem posouzení je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, příp. domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné bez dalšího dovodit, že bude schopen splácet smluvně stanovené splátky, pakliže nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje (závazky).

35. S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl soud k následujícím závěrům.

36. Na základě předložených listinných důkazů soud uzavřel, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, a to jak v případě předmětné smlouvy o úvěru č. , hodnota, , tak v případě smlouvy o úvěru č. , adresa, , která této smlouvě předcházela. Žalobkyně předložením opisu údajů z DAP doložila, že příjem žalované činil 23 336 Kč měsíčně (rozdíl mezi příjmy a výdaji za rok 2021 činil 280 037 Kč). V Příloze č. 1 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, přitom žalobkyně pracuje s příjmem žalované ve výši 58 341 Kč měsíčně, dále uvádí, že žalovaná splácí úvěr po 12 587 Kč měsíčně a hypoteční úvěr po 9 463 Kč měsíčně, celkem tedy splácí 22 050 Kč měsíčně. Náklady na bydlení byly uvedené v ničím nepodložené částce 3 000 Kč měsíčně, dalšími náklady na živobytí, případně vyživovacími povinnostmi se žalobkyně dle obsahu spisu nezabývala. Z obsahu spisu sp. zn. 15 C 181/2023 pak vyplynulo, že žalovaná má celkem dvě vyživovací povinnosti, respektive měla je v roce 2022, kdy byla také předmětná smlouva o úvěru uzavřena. Pokud soud bude vycházet z prokázaného příjmu žalované 23 336 Kč, tak po odečtení shora uvedených položek, tj. pouze pravidelných splátek a nákladů na bydlení, přičemž je nepochybné, že žalovaná má i další výdaje, nezůstane žalované k životu žádná disponibilní částka. Všechny tyto údaje přitom měla žalobkyně k dispozici a věděla o nich. Přesto poskytla žalované úvěr ve výši 91 500 Kč.Vzhledem k poskytnutí části úvěru k refinancování smlouvy o úvěru č. , hodnota, , soud se zabýval rovněž touto smlouvou o úvěru č. , hodnota, , uzavřenou mezi týmiž stranami. U této smlouvy soud rovněž dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně vycházela ze stejných údajů jako v případě výše uvedené smlouvy o úvěru č. , hodnota, , pouze pracovala s jiným údajem v případě splácení běžného úvěru, kdy vycházela z toho, že žalovaná splácí úvěr po 5 913 Kč měsíčně a společně s hypotečním úvěrem tak splácí 15 376 Kč měsíčně. Náklady na bydlení byly opět uváděny částkou 3 000 Kč měsíčně a příjmy 58 341 Kč měsíčně. Ve výdajích se tak jedná pouze o rozdíl 6 674 Kč měsíčně, což při shora vysvětlených příjmech 23 336 Kč měsíčně, je pouze nevýznamnou změnou a ani při takto nižších výdajích by žalovaná evidentně nebyla schopná úvěr splácet. V uvedené době tudíž úvěr poskytnutý žalobkyní a splátky smluvně sjednané překračovaly zjevně možnosti žalované úvěr řádně splácet a splatit, a to jak v případě smlouvy o úvěru č. , hodnota, , tak v případě jí předcházející smlouvy o úvěru č. , hodnota, .

37. Důsledkem shora uvedených skutečností je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy dle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně má proto vůči žalované právo pouze na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru a bez nároku na zákonné úroky z prodlení, tj. na částku 79 338 Kč (39 338 + 40 000). Částka 39 338 Kč je částkou, která byla žalované připsána na účet. Částka 400 000 Kč je částka, která mohla být maximálně použita na refinancování závazku z předchozí úvěrové smlouvy, neboť jak již bylo uvedeno výše, na základě této smlouvy bylo žalované poskytnuto 40 000 Kč a vyšší částka tak k refinancování nemohla být poskytnuta, když tuto smlouvu si soud rovněž posoudil jako absolutně neplatnou, kdy žalobkyně rovněž řádně neposoudila úvěruschopnost žalované.

38. Dle § 87 odst. 1 z.s.ú je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaná se navzdory řádnému předvolání jednání nezúčastnila a soud tak vyšel pouze z listin prokazujících finanční možnosti žalované stran možnosti uhradit soudem stanovenou výši dlužné pohledávky a tyto možnosti promítl do přiměřené délky splácení úvěru. Z tohoto pohledu se soudu jeví jako přiměřená částka 4 446,50 Kč měsíčně, která by umožnila žalované splatit dlužnou částku včetně nákladů řízení žalobkyni za dvacet měsíců, což je doba, kterou soud považuje rovněž za dostatečnou. Soud nicméně podmínil tuto možnost sankcí ztráty výhody splátek v případě prodlení s úhradou byť jen jediné splátky.

39. Z uvedeného důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbývající části, tj. co do částky 30 662 Kč včetně požadovaného příslušenství žalobu výrokem II. zamítl.

40. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně byla úspěšná co do 72 %, žalovaná co do 28 %. Poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci tak činí 72 % ku 28 % ve prospěch žalobkyně, které tak ve smyslu shora citovaného ustanovení svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 44 % (72 % - 28 % = 44 %). Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 500 Kč a z nákladů jejího zastoupení ve výši 21 054 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 16 500 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) po 5 500 Kč podle § 7 bodu 5 cit. vyhl., dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 3 654 Kč podle § 137 ods.t 3 písm. a) cit. vyhl.). Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 11 684 Kč (44 % z celkových nákladů řízení ve výši 26 554 Kč), a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).