15 C 277/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši [částka], dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 23,72% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších částek [částka], jakož i kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, úroků a úroků z prodlení nad rozsah příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení celkové částky [částka], a to jako nedoplatku ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] Credit International, SE. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku [částka] (půjčka [částka], souhrnný poplatek [částka]) v 58 týdenních splátkách po [částka]. Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaná uhradila celkovou částku [částka] ([částka] na jistinu, [částka] na poplatek). Poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne [datum] postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši [částka], poplatku ve výši [částka], dále kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (jedná se o 23,72% úrok z jistiny [částka] od [datum] do data postoupení [datum]), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši [částka] od [datum] do data postoupení [datum]) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka [částka]. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek [částka] tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši [částka], poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka], hotovostním inkasem splátek ve výši [částka] Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku [částka], to vše v 58 týdenních splátkách po [částka]. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, úroková sazba činí 23,72% ročně (bod 1.2.), a že RPSN činí 195% (bod 1.8.).

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalované na současnou žalobkyni. Ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že u smlouvy [číslo] ze dne [datum] byl ke dni postoupení evidován dluh [částka].

5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovanou na současnou žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky [částka], nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalovanému oznámení odesláno dne [datum]

6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky [částka] nejpozději do [datum].

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

8. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

9. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

15. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

16. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne [datum]). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u obou smluv 74% (na 58 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uvedeného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána.

17. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 20% z půjčené částky.

18. U zápůjčky [částka] byla žalovanou dle tvrzení žalobkyně uhrazena celkem částka [částka]. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím zápůjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku [částka] ([částka] x 0,2), tak žalované zbývá k úhradě částka [částka] ([částka] + [částka] – [částka] zaplacených žalovanou). [příjmení] [částka] v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí zápůjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce [částka] ([anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova]), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku ([částka]) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 74% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Jelikož soudem stanovený poplatek činí [částka] a žalovaná na něj již uhradila částku [částka], uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě [částka] byl použit na úhradu jistiny [částka] [anonymizováno], jejíž výše tak činí uvedených [částka] ([anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova]).

19. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši [částka] s tím, že podle čl. 1 představují 23,72 % p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 23,72% p. a. z dlužné jistiny, která nově činí [částka], ode dne [datum], do data postoupení pohledávky, tj. dne [datum] v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem [částka]. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 9% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny [částka] za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem [částka]. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši [částka]. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších [částka] ([anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova]), kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení, jakož i úroků a úroků z prodlení nad rozsah uvedený ve výroku I., a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.

20. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek [částka] a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od [datum]. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 3 AT – po [částka] za jeden - celkem [částka] (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po [částka], tj. celkem [částka] (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. [číslo] Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka [částka] (0,21 x ([anonymizováno] + [anonymizováno])). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem [částka] ([anonymizována dvě slova] + [anonymizováno] + [anonymizováno] + [anonymizováno]). Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky [částka]. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky [částka], žaloba byla pro částku [částka] zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 43% ku 57% ve prospěch žalované. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 14% ve prospěch žalované. Žalovaná by tak měla nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 14%. Nicméně vzhledem k tomu, že žalovaná byla po celou dobu řízení pasivní a žádné náklady jí tak nevznikly, rozhodl soud v otázce nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.