15 C 285/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 12 740 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 700 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 380 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 768 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 700 Kč od [datum] do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 18,96 % ročně z částky 7 700 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších částek 5 040 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 490 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 12 740 Kč, a to jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova] dne [datum]. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 14 640 Kč (zápůjčka 8 000 Kč, souhrnný poplatek 6 400 Kč, pojištění 240 Kč) v 60 týdenních splátkách po 244 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 1 900 Kč (0 Kč na jistinu, 1 900 Kč na poplatek a pojištění). Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum] Poslední splátka přitom byla uhrazena dne [datum]. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne [datum] postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 8 000 Kč, poplatku ve výši 4 740 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 813,17 Kč (jedná se o 18,96% úrok z jistiny 8 000 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 403 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 8 000 Kč od [datum] do data postoupení [datum]) a běžícího smluvního úroku ve výši 18,96% ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 8 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 400 tvořený úrokem ve výši 18,96 % ročně ve výši 1 600 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 3 200 Kč a pojištěním ve výši 240 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 14 640 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 244 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalovaného na současnou žalobkyni. Z připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že výše pohledávky žalované ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] činí ke dni postoupení 15 740 Kč.

5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným na současnou žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 15 740 Kč, nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalovanému oznámení odesláno dne [datum]

6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 14 976,97 Kč nejpozději do [datum].

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

8. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

9. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

15. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

16. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o půjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne [datum]). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u obou smluv 83 % (za 60 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uvedeného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána.

17. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 20% z půjčené částky.

18. U půjčky 8 000 Kč byla žalovaným dle tvrzení žalobkyně uhrazena celkem částka 1 900 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím zápůjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 1 600 Kč (8 000 Kč x 0,2), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 7 700 Kč (8 000 Kč + 1 600 Kč – 1 900 Kč zaplacených žalovaným). Jelikož soudem stanovený poplatek činí 1 600 Kč a žalovaný na něj již uhradil částku 1 900 Kč, uhradil tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 300 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 8 000 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 7 700 Kč (8 000 – 300).

19. Částka 1 600 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí zápůjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 5 040 Kč (6 640 – 1 600) však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (6 640 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 83 % zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné.

20. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 1 600 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 18,96% p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 18,96% p. a. z dlužné jistiny, která činí 7 700 Kč, ode dne [datum], do data postoupení pohledávky, tj. dne [datum] v kapitalizované výši, která činí celkem 768 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 9,75% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 7 700 Kč za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši, která činí celkem 380 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z jistiny ve výši 7 700 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 5 040 Kč (12 740 – 7 700).

22. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 1 000 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od [datum]. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 2 AT – po 300 Kč za jeden - celkem 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. [číslo] Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 252 Kč (0,21 x (900 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 2 452 Kč (1 000 + 900 + 300 + 252). Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 12 740 Kč. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky 7 700 Kč, žaloba byla pro částku 5 040 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 60 % ku 40 % ve prospěch žalovaného. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 20 % ve prospěch žalobkyně. S ohledem na tuto skutečnost tak náklady řízení přiznané žalobkyni činí 490 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

23. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.