15 C 289/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 17 318 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni</b> <b>a) částku 2 988,09 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 3 544 Kč,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 7,25% ročně z částky 2 988,09 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 7,25% ročně z částky 2 988,09 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 7,50% ročně z částky 2 988,09 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 10,75% ročně z částky 2 988,09 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 988,09 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,</b> <b>b) částku 3 486,97 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 4 166 Kč,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 7,25% ročně z částky 3 486,97 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 7,25% ročně z částky 3 486,97 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 7,50% ročně z částky 3 486,97 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 10,75% ročně z částky 3 486,97 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 486,97 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,</b> <b>c) částku 2 490,94 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 2 997 Kč,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 7,25% ročně z částky 2 490,94 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 7,25% ročně z částky 2 490,94 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 7,50% ročně z částky 2 490,94 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 10,75% ročně z částky 2 490,94 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 490,94 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších částek 2 320 Kč (výrok I. písm. a)), 3 248 Kč (výrok I. písm. b)) a 2 784 Kč (výrok I. písm. c)), jakož i kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení a úroků z prodlení nad rozsah příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 1. 12. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 17 318 Kč, a to jako nedoplatků tří půjček poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] ([IČO]).

2. Smlouvou o půjčce ze dne 21. 1. 2005 [číslo] (dále smlouva A) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 5 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 8 320 Kč (půjčka 5 000 Kč, souhrnný poplatek 3 320 Kč) v 52 týdenních splátkách po 160 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 24. 1. 2006. Žalovaný uhradil celkovou částku 3 509,06 Kč (2 108,81 Kč na jistinu, 1 400,25 Kč na poplatek). Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupen na současnou žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení celkové částky 4 810,94 Kč, a to jistiny ve výši 2 891,19 Kč, poplatku ve výši 1 919,75 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 5 874,73 Kč (za období od 1. 2. 2006 do 18. 12. 2020) a běžícího zákonného úroku od 19. 12. 2020 do zaplacení.

3. Smlouvou o půjčce ze dne 22. 2. 2005 [číslo] (dále smlouva B) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 11 648 Kč (půjčka 7 000 Kč, souhrnný poplatek 4 648 Kč) v 52 týdenních splátkách po 224 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 28. 2. 2006. Žalovaný uhradil celkovou částku 4 913,03 Kč (2 952,54 Kč na jistinu, 1 960,49 Kč na poplatek). Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupen na současnou žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení celkové částky 6 734,97 Kč, a to jistiny ve výši 4 047,46 Kč, poplatku ve výši 2 687,51 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 8 165,27 Kč (za období od 8. 3. 2006 do 18. 12. 2020) a běžícího zákonného úroku od 19. 12. 2020 do zaplacení.

4. Smlouvou o půjčce ze dne 4. 4. 2005 [číslo] (dále smlouva C) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 9 984 Kč (půjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 3 984 Kč) v 52 týdenních splátkách po 192 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 4. 4. 2006. Žalovaný uhradil celkovou částku 4 211,91 Kč (2 531,20 Kč na jistinu, 1 680,71 Kč na poplatek). Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupen na současnou žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení celkové částky 5 772,09 Kč, a to jistiny ve výši 3 468,80 Kč, poplatku ve výši 2 303,29 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 6 947,40 Kč (za období od 12. 4. 2006 do 18. 12. 2020) a běžícího zákonného úroku od 19. 12. 2020 do zaplacení.

5. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

6. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

7. Ze smlouvy A soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 5 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 3 320 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 8 320 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 160 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 18. 12. 2020.

8. Ze smlouvy B soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 7 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 648 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 11 648 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 224 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 18. 12. 2020.

9. Ze smlouvy C soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 9 984 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 192 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 18. 12. 2020, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 6. 1. 2021. Dne 11. 11. 2021 pak byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.

10. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům.

11. Po právní stránce soud s ohledem na znění § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) věc posuzoval dle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), a to ve spojení se zákonem č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, neboť se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem. Z uvedeného důvodu je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 51a a násl. obč. zák.).

12. Podle § 657 obč. zák. platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. bylo možno při půjčce peněžité dohodnout úroky.

13. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesměly obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

15. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o půjčce a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy a jsou proto v této části neplatné. Pokud se týká poplatku u smlouvy A ve výši 3 320 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté půjčky 5 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 66,4% (za 52 týdnů) z vypůjčené částky je neúměrně vysoký. Shodně je tomu i v případě smlouvy B, kde souhrnný poplatek ve výši 4 648 Kč představuje z půjčené částky 7 000 Kč za 52 týdnů 66,4% poskytnuté jistiny a rovněž i v případě smlouvy C, kde souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč představuje z půjčené částky 6 000 Kč za totéž období rovněž 66,4% poskytnuté jistiny.

16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí půjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí půjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 20 % z poskytnuté půjčky, tj. v případě smlouvy A částku 1 000 Kč, v případě smlouvy B částku 1 400 Kč a v případě smlouvy C částku 1 200 Kč. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaný ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsal.

17. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný v případě smlouvy A uhradil částku 3 509,06 Kč, v případě smlouvy B částku 4 913,03 Kč a v případě smlouvy C částku 4 211,91 Kč. Bylo věcí žalovaného, aby tvrdil a zejména pak prokázal, že na každou uvedenou půjčku uhradil více. Shora uvedené soudem stanovené částky 1 000 Kč (smlouva A), 1 400 Kč (smlouva B) a 1 200 Kč (smlouva C) v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v případě smlouvy A v částce 2 320 Kč (3 320 - 1 000 Kč), v případě smlouvy B v částce 3 248 Kč (4 648 – 1 400) a v případě smlouvy C v částce 2 784 Kč (3 984 – 1 200), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (3 320 Kč v případě smlouvy A, 4 648 Kč v případě smlouvy B a 3 987 Kč v případě smlouvy C) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 66,4% půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 39 obč. zák. za neplatné. Budeme-li tedy v případě smlouvy A považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1 000 Kč, je zřejmé, že žalovanému zbývá k úhradě částka 2 490,94 Kč (5 000 Kč poskytnutá jistiny + 1 000 Kč jako soudem stanovený poplatek – 3 509,06 Kč, které žalovaný uhradil). Budeme-li tedy v případě smlouvy B považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1 400 Kč, je zřejmé, že žalovanému zbývá k úhradě částka 3 486,97 Kč (7 000 Kč poskytnutá jistiny + 1 400 Kč jako soudem stanovený poplatek – 4 913,03 Kč, které žalovaný uhradil). Budeme-li tedy v případě smlouvy C považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1 200 Kč, je zřejmé, že žalovanému zbývá k úhradě částka 2 988,09 Kč (6 000 Kč poskytnutá jistiny + 1 200 Kč jako soudem stanovený poplatek – 4 211,91 Kč, které žalovaný uhradil). Tyto částky soud žalobkyni přiznal, a to včetně kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení takto stanovených částek, které v případě smlouvy A za období od 1. 2. 2006 do 18. 12. 2020 činí po přepočtu v programu ASPI částku 8 366 Kč, v případě smlouvy B za období od 8. 3. 2006 do 18. 12. 2020 činí po přepočtu v programu ASPI částku 8 366 Kč a v případě smlouvy C za období od 12. 4. 2006 do 18. 12. 2020 činí po přepočtu v programu ASPI částku 8 366 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i příslušné úroky z prodlení (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) ze shora stanovených dlužných jistin za období od 19. 12. 2020 do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. <b>18. Na základě výše uvedeného proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. a) pro smlouvu A, písm. b) pro smlouvu B a písm. c) pro smlouvu C tohoto rozhodnutí.</b> 19. Výrokem II. pak soud žalobu co do zbývající požadované částky, tedy v případě smlouvy A co do částky 2 320 Kč (4 810,94 – 2 490,94), v případě smlouvy B co do částky 3 248 Kč (6 734,97 – 3 486,97) a v případě smlouvy C co do částky 2 784 Kč (5 772,09 – 2 988,09) zamítl, stejně jako zamítl nárok na přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení a úroků z prodlení nad rámec úroků přiznaných ve výroku I.

20. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se původně domáhala přiznání částky 17 318 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 8 966 Kč. Naopak v částce 8 352 Kč zaznamenal úspěch žalovaný. Úspěch a neúspěch účastníků tak byl v řízení prakticky stejný a z tohoto důvodu soud rozhodl ve věci nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.