15 C 294/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 23 102 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 700 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 3 189 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 193 Kč,</b> <b>-) s úrokem 23,72% ročně z částky 9 700 Kč od [datum] do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 9% ročně z částky 9 700 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších částek 3 218 Kč (ze smlouvy A)) a 10 184 Kč (ze smlouvy B), jakož i kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, úroků a úroků z prodlení nad rozsah příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 23 102 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova].

2. Smlouvou o půjčce ze dne [datum] [číslo] (dále smlouva A) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 23 168 Kč (půjčka 13 000 Kč, souhrnný poplatek 9 820 Kč, pojištění 348 Kč) v 58 týdenních splátkách po 396 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaný uhradil celkovou částku 19 750 Kč (10 559,08 Kč na jistinu, 9 190,92 Kč na poplatek). Poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne [datum] postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 2 440,92 Kč, poplatku ve výši 777,08 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 024,48 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 2 440,92 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 363,09 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 2 440,92 Kč od [datum] do data postoupení [datum]) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 2 440,92 Kč od [datum] do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 440,92 Kč od [datum] do zaplacení.

3. Smlouvou o půjčce ze dne [datum] [číslo] (dále smlouva B) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 18 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 31 784 Kč (půjčka 18 000 Kč, souhrnný poplatek 13 784 Kč, pojištění 464 Kč) v 58 týdenních splátkách po 548 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaný uhradil celkovou částku 11 900 Kč (2 910,54 Kč na jistinu, 8 989,46 Kč na poplatek). Poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne [datum] postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 15 089,46 Kč, poplatku ve výši 4 794,54 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 5 040,73 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 15 089,46 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 886,18 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 15 089,46 Kč od [datum] do data postoupení [datum]) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 089,46 Kč od [datum] do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 089,46 Kč od [datum] do zaplacení.

4. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

5. Ze smlouvy A soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 13 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 10 168 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 1 820 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 5 200 Kč a pojištěním ve výši 396 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 23 168 Kč. To vše v 58 týdenních splátkách po 348 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, že úroková sazba činí 23,72% ročně (bod 1.2.), RPSN činí 205% (bod 3.2.).

6. Ze smlouvy B soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 18 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 13 784 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 2 520 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 7 200 Kč, pojištěním ve výši 464 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 31 784 Kč. To vše v 58 týdenních splátkách po 548 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, že úroková sazba činí 23,72% ročně (bod 1.2.), RPSN činí 205% (bod 3.2.).

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalovaného na současnou žalobkyni. Z připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že výše pohledávky žalovaného ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] činí ke dni postoupení 3 218 Kč, ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] pak 19 884 Kč.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným na současnou žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 23 102 Kč, nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalovanému oznámení odesláno dne [datum].

9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 33 849,07 Kč nejpozději k [datum]. Dle podacího lístku byla předžalobní výzva žalovanému odeslána dne [datum].

10. Smlouva [číslo] byla smlouvou o zápůjčce a smlouva [číslo] rovněž. U obou smluv je potom nutno aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

16. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

17. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

18. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

19. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o půjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne [datum]). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u obou smluv minimálně 74% (na 58 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uvedeného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána.

20. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 20% z půjčené částky.

21. U smlouvy A týkající se zápůjčky 13 000 Kč byla žalovaným celkem uhrazena částka 19 750 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 3 900 Kč (13 000 Kč x 0,2), tak žalovanému přeplatil o částku 4 150 Kč (13 000 Kč + 2 600 Kč – 19 750 Kč zaplacených žalovaným). Částka 2 600 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí zápůjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 7 568 Kč (10 168 – 2 600), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (10 168 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 74% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 2 600 Kč a žalovaný na něj již uhradil částku 9 190,92 Kč, uhradil tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 6 590,92 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 2 440,92 Kč, jejíž výše tak činí uvedených – 4 150 Kč (6 590,92 – 2 440,92). Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaný dlužnou částku zcela uhradil. Z uvedeného důvodu nezbylo soudu nic jiného, než žalobu v případě smlouvy A plném rozsahu zamítnout, tedy rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku II. stran smlouvy A tohoto rozsudku.

22. U smlouvy B týkající se zápůjčky 18 000 Kč byla žalovaným celkem uhrazena částka 11 900 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 3 600 Kč (18 000 Kč x 0,2), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 9 700 Kč (18 000 Kč + 3 600 Kč – 11 900 Kč zaplacených žalovaným). Částka 3 600 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí zápůjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 10 184 Kč (13 784 – 3 600), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (13 784 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 74% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 3 600 Kč a žalovaný na něj již uhradil částku 8 989,46 Kč, uhradil tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 5 389,46 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 15 089,46 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 9 700 Kč (15 089,46 – 5 389,46).

23. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 2 520 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 23,72 % p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 23,72% p. a. z dlužné jistiny, která nově činí 9 70 Kč, ode dne [datum], do data postoupení pohledávky, tj. dne [datum] v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 3 189 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 9% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 9 700 Kč za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 1 193 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 9 700 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v případě smlouvy A zcela, tedy co do částky 3 218 Kč vč. příslušenství. V případě smlouvy B pak soud žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl co do částky 10 184 Kč (19 884 – 9 700), kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení, jakož i úroků a úroků z prodlení nad rozsah uvedený ve výroku I. písm. a), a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu vč. příslušenství přiznaného nad rámec uvedený ve výroku I. písm. b) rozsudku (16 039 – 10 759).

25. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 1 156 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od [datum]. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 3 AT – po 300 Kč za jeden - celkem 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 252 Kč (0,21 x (900 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 2 608 Kč (1 156 + 900 + 300 + 252). Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 23 102 Kč. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky 9 700 Kč (smlouva B), žaloba byla pro částku 13 402 Kč (10 184 + 3 218) zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 42% ku 58% ve prospěch žalovaného. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 16% ve prospěch žalovaného. Žalovaný by tak měl nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 16% uvedené částky. Nicméně s ohledem na skutečnost, že žalovaný byl po celou dobu řízení pasivní a žádné náklady mu tak nevznikly, rozhodl soud ve věci nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

26. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.