15 C 295/2019

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupen opatrovníkem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 12 296 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 570 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 5 181,42 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 379,65 Kč,</b> <b>-) s úrokem 21,90% ročně z částky 7 524,21 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 8,05% ročně z částky 7 524,21 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších částek 4 726 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 540 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 296 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 8. 7. 2015, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO]. Žalobkyně na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 9 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 526 Kč Celkem měl tedy žalovaný původní věřitelce vrátit částku 15 526 Kč, a to v 45 pravidelných týdenních splátkách po 346 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 5. 2016. Žalovaný však nehradil jednotlivé splátky řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 19. 3. 2017. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 24. 6. 2019. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 12 296 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 524,21 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 4 771,79 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 5 181,42 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 379,65 Kč, úroků ve výši 21,90% ročně z dlužné jistiny ve výši 7 524,21 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 524,21 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalovaný měl na dluh do postoupení pohledávky uhradit 0 Kč.

2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil.

3. Žalovanému byl z důvodu neznámého pobytu ustanoven usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 12. 2020, č.j. 15 C 295/2019- 61 opatrovník, a to [titul]. [jméno] [příjmení].

4. Opatrovník souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a současně vznesl námitku promlčení a námitku rozporu některých poplatků s dobrými mravy.

5. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

6. Žalobkyně v reakci na vyjádření opatrovníka žalovaného uvedla, že k promlčení pohledávek nemohlo dojít, neboť žalovaný každou platbou uhrazenou po 21. 5. 2016 uznal svůj dluh a desetiletá promlčecí lhůta se od každé provedené platby prodlužovala vždy o deset let. Poslední platbu žalovaný uhradil dne 19. 3. 2017. Žalobkyně přitom žalobu podala dne 1. 11. 2019. K promlčení tak dojde nejdříve dne 19. 3. 2027.

7. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 8. 7. 2015 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 9 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem v částce 6 526 Kč, celkem tedy částku 15 526 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 346 Kč, resp. v případě poslední splátky po 302 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 938 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 088 Kč. Žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o zápůjčce, že požadovanou částku převzal při podpisu smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce pak bylo dále uvedeno, že sazba RPSN byla ujednána ve výši 76,35% při stanovených 45 splátkách, úroková sazba 21,90% p. a.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným postoupil současné žalobkyni.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky na současnou žalobkyni a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni. Z podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno dne 17. 7. 2019.

10. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 8. 10. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné pohledávky nejpozději do 15. 10. 2019. Žalovanému kromě toho opětovně sdělila důvod vzniku pohledávky, poučila ho o postoupení pohledávky a dále též o tom, že v případě neuhrazení pohledávky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána dne 9. 10. 2019.

11. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaný uzavřel se žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, smlouvu o zápůjčce na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému částku 9 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v 45 pravidelných týdenních splátkách po 346 Kč (resp. v případě poslední splátky ve výši 302 Kč). Spolu s poskytnutou částkou se žalovaný zavázal vrátit též souhrnný poplatek ve výši 6 526 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019 a současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný uhradil na dluh částku 1 475,79 Kč na jistinu a 1 754,21 Kč na souhrnný poplatek, neboť dluh na jistině činil dle žalobních tvrzení 7 524,21 Kč a dluh na souhrnném poplatku 4 771,79 Kč Celkem tedy žalovaný žalobkyni uhradil 3 230 Kč, nikoliv 0 Kč jak uváděla žalobkyně v žalobě.

12. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům.

13. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 1. 12. 2016, neboť se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem.

14. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

15. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 odst. 2 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

16. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

17. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

18. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že k promlčení pohledávky skutečně nemohlo dojít a v tomto směru se zcela ztotožňuje s tvrzením žalobkyně uvedené pod bodem 6 tohoto rozsudku. Nicméně jinak je tomu, pokud jde o námitky stran dobrých mravů v případě souhrnného poplatku, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva je v části týkající se souhrnného poplatku (poplatku za poskytnutí zápůjčky, sestávajícího z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní režim splátek) uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto v této části neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 6 526 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky 9 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 72,5% (za 45 týdnů) z vypůjčené částky je neúměrně vysoký. Obdobně se soud staví i k výši RPSN uváděné ve smluvních podmínkách. Soud má vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána.

19. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí zápůjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 800 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnuté zápůjčky. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaný ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsal.

20. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný uhradil 0 Kč, neboť musel prokazatelně uhradit nejméně 3 230 Kč. Nicméně bylo věcí žalovaného, aby tvrdil a zejména pak prokázal, že na uvedenou zápůjčku uhradil více. Nicméně výše souhrnného poplatku 6 526 Kč, je jak shora uvedeno dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 72,5% zápůjčky, přičemž je zřejmé, autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě částečně vyhovět, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 7 570 Kč (zapůjčená částka 9 000 Kč + soudem přiznaný poplatek ve výši 1 800 Kč – 3 230 Kč, které žalovaný uhradil).

21. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 938 Kč s tím, že podle čl. 4 smluvních podmínek představují 21,90% p. a. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 21,90 % ročně pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok 21,90% z dlužné jistiny 7 524,21 Kč, ode dne 19. 5. 2016, tj. ode dne ke kterému vzniklo žalobkyni právo na úhradu zbývající dlužné částky, a to do data postoupení pohledávky, tj. dne 24. 6. 2019 v kapitalizované výši, která činí celkem 5 181,42 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,05% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 7 524,21 Kč za období od 27. 3. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do 24. 6. 2019 v kapitalizované výši, která činí celkem 1 379,65 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z jistiny ve výši 7 524,21 Kč.

22. Na základě výše uvedeného proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 4 726 Kč (12 296 – 7 570), a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.

23. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 800 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 3 AT – po 300 Kč za jeden - celkem 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 252 Kč (0,21 x (900 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 2 252 Kč (800 + 900 + 300 + 252). Žalobkyni bylo vyhověno co do částky 7 570 Kč, žaloba byla pro částku 4 726 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 62% ku 38% ve prospěch žalovaného. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 24% ve žalobkyně. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši 540 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

24. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.