15 C 307/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 26 133 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni</b> <b>a) částku 3 562 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 2 648 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 010 Kč,</b> <b>-) s úrokem 20,98% ročně z částky 3 562 Kč od [datum] do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 8,05% ročně z částky 3 562 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>b) částku 13 283 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 8 839,65 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 2 981,18 Kč,</b> <b>-) s úrokem 23,72% ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 8,05% ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších částek 2 518 Kč (výrok I. písm. a)) a 6 770 Kč (výrok I. písm. b)), jakož i kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, úroků a úroků z prodlení nad rozsah příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení celkové částky 26 133 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova].

2. Smlouvou o půjčce ze dne [datum] [číslo] (dále smlouva A) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 12 180 Kč (půjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 3 546 Kč) ve 43 týdenních splátkách po 226 Kč (sjednáno bylo též životní pojištění ve výši 172 Kč). Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaná uhradila celkovou částku 3 638 Kč (1 153,78 Kč na jistinu, 2 484,22 Kč na poplatek a na pojištění). Poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne [datum] postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 4 846,22 Kč, poplatku ve výši 1 233,78 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 3 657,43 Kč (jedná se o 20,98% úrok z jistiny 4 846,22 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 395,77 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 4 846,22 Kč od [datum] do data postoupení [datum]) a běžícího smluvního úroku ve výši 20,98% ročně z částky 4 846,22 Kč od [datum] do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 846,22 Kč od [datum] do zaplacení. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, úroková sazba činí 20,98% ročně (bod 1.2.), RPSN pak 91,66% (bod 3.2.).

3. Smlouvou o půjčce ze dne [datum] [číslo] (dále smlouva B) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 21 170 Kč (půjčka 12 000 Kč, souhrnný poplatek 8 880 Kč, pojištění 290 Kč) v 58 týdenních splátkách po 365 Kč (sjednáno bylo též životní pojištění ve výši 290 Kč). Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaná uhradila celkovou částku 1 117 Kč (0 Kč na jistinu, 1 117 Kč na poplatek a na pojištění). Poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne [datum] postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 12 000 Kč, poplatku ve výši 8 053 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 8 839, 65,79 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 12 000 od [datum] do data postoupení [datum]), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 981,18 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 12 000 Kč od [datum] do data postoupení [datum]) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení.

4. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

5. Ze smlouvy A soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 3 718 tvořený úrokem ve výši 20,98 % ročně ve výši 546 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 1 800 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 9 546 Kč, resp. 9 718 Kč, neboť se zavázala uhradit ještě částku 172 Kč za životní pojištění, to vše ve 43 týdenních splátkách po 226 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy.

6. Ze smlouvy B soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 880 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 1 680 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 4 800 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 20 880 Kč, resp. 21 170 Kč, neboť se zavázala uhradit ještě částku 290 Kč za životní pojištění, to vše v 58 týdenních splátkách po 365 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalované na současnou žalobkyni. Z připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že výše pohledávky žalované ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] činí ke dni postoupení 6 080 Kč, ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] pak 20 053 Kč.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovanou na současnou žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 26 133 Kč, nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalované oznámení odesláno dne [datum]

9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 46 950,49 Kč nejpozději k [datum].

10. Smlouva A byla smlouvou o zápůjčce a smlouva B rovněž. U obou smluv je potom nutno aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

16. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

17. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

18. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

19. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne [datum]). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u obou smluv 74% (na 58 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uvedeného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána.

20. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 20% z půjčené částky.

21. U smlouvy A týkající se půjčky 6 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 3 638 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 1 200 Kč (6 000 Kč x 0,2), tak žalované zbývá k úhradě částka 3 562 Kč (6 000 Kč + 1 200 Kč – 3 638 Kč zaplacených žalovanou). [příjmení] 1 200 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 2 518 Kč (3 718 – 1 200), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (3 718 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 62% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 1 200 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 2 484,22 Kč, uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 1 284,22 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 4 846,22 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 3 562 Kč (4 846,22 – 1 284,22).

22. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 546 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 23,72 % p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 20,98% p. a. z dlužné jistiny, která nově činí 3 562 Kč, ode dne [datum], do data postoupení pohledávky, tj. dne [datum] v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 2 648 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,05% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 3 562 Kč za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 1 010 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 3 562 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. a) tohoto rozsudku.

23. U smlouvy B týkající se půjčky 12 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 1 117 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 2 400 Kč (12 000 Kč x 0,2), tak žalované zbývá k úhradě částka 13 283 Kč (12 000 Kč + 2 400 Kč – 1 117 Kč zaplacených žalovanou). [příjmení] 2 400 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 6 770 Kč (9 170 – 2 400), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (9 170 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 76% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 2 400 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 1 117 Kč, rozdíl činí 1 283 Kč a k úhradě tedy zbývá uvedených 13 283 Kč (12 000 + 1 283).

24. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 1 680 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 23,72 % p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 23,72% p. a. z dlužné jistiny, která nově činí 12 000 Kč, ode dne [datum], do data postoupení pohledávky, tj. dne [datum] v kapitalizované výši, která činí celkem 8 839,65 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,05% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 12 000 Kč za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši, která činí celkem 2 981,18 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 12 000 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. b) tohoto rozsudku.

25. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně v případě smlouvy A domáhala zaplacení dalších 2 518 Kč (6 080 – 3 562), kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení, jakož i úroků a úroků z prodlení nad rozsah uvedený ve výroku I. písm. a), a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu. V případě smlouvy B pak soud žalobu ze stejných důvodů zamítl co do částky 6 770 Kč (20 053 – 13 283).

26. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 1 307 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od [datum]. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 3 AT – po 300 Kč za jeden - celkem 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 252 Kč (0,21 x (900 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 2 759 Kč (1 307 + 900 + 300 + 252). Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 26 133 Kč. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky 16 845 Kč (3 562 + 13 283), žaloba byla pro částku 9 288 Kč (2 518 + 6 770) zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 64,5% ku 35,5% ve prospěch žalované. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 29% ve prospěch žalobkyně. S ohledem na tuto skutečnost tak náklady řízení přiznané žalobkyni činí 800 Kč Tyto náklady je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

27. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.