15 C 312/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 28 260 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 600 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 10 190 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 3 439 Kč,</b> <b>-) s úrokem 23,72 % ročně z částky 12 600 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 12 600 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,</b> <b>a to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 2 200 Kč splatných vždy do konce příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších částek 4 100 Kč (ze smlouvy A) a 11 560 Kč (ze smlouvy B), jakož i kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, úroků a úroků z prodlení nad rozsah příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 23. 7. 2020 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 21 819 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova].

2. Smlouvou o půjčce ze dne 22. 2. 2015 [číslo] (dále smlouva A) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 17 400 Kč (půjčka 10 000 Kč, souhrnný poplatek 7 400 Kč) v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná uhradila 13 300 Kč, a to na poplatek a pojištění 6 457,67 Kč, na jistinu bylo uhrazeno 6 842,33 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 15. 11. 2019. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 3 157,67 Kč, poplatku ve výši 942,33 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 2 792,10 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 3 157,67 Kč od 4. 4. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 942,63 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 3 157,67 Kč od 11. 4. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 3 157,67 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 157,67 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

3. Smlouvou o půjčce ze dne 29. 5. 2015 [číslo] (dále smlouva B) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 19 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 23 060 Kč (půjčka 19 000 Kč, souhrnný poplatek 14 060 Kč) v 58 týdenních splátkách po 570 Kč. Půjčka měla být splacena nejpozději do 8. 7. 2016. Žalovaná uhradila celkovou částku 8 900 Kč (394,09 Kč na jistinu, 8 505,91 Kč na poplatek). Poslední splátka byla uhrazena dne 15. 11. 2019. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 18 605,91 Kč, poplatku ve výši 5 554,09 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 15 275 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 18 605,91 Kč od 9. 7. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 5 154,84 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 18 605,91 Kč od 16. 7. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72% ročně z částky 18 605,91 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 605,91 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

4. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, na obě smlouvy uhradila celkem 22 200 Kč. Poplatky účtované žalobkyní, stejně jako smluvní úrok a ostatní příslušenství považuje za sjednané v rozporu s dobrými mravy.

5. Žalobkyně v reakci uvedla, že žalovaná nijak relevantně nerozporuje uzavřené smlouvy, dlužné částky, ani neuvádí žádné skutečnosti, kterými by žalobní tvrzení zpochybnila. Závěrem žalobkyně uvedla, že je ochotna souhlasit s úhradou dlužné částky formou měsíčních splátek po 2 200 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek.

6. Žalovaná se k jednání dne 10. 3. 2021 nedostavila. V rámci omluvy své neúčasti zopakovala své dřívější přesvědčení o tom, že podstatná část smlouvy o úvěru byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. Současně požádala o splátkový kalendář, a to z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti a následné mateřské dovolené. S ohledem na omluvu žalované soud věc projednal a rozhodl za podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti.

7. Ze smlouvy A soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 7 400 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 4 000 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 17 400 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, úroková sazba činí 23,72% ročně (bod 1.2.), RPSN pak 75,72% (bod 3.2.).

8. Ze smlouvy B soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 19 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 14 060 tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 2 660 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 800 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 7 600 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 33 060 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 570 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, úroková sazba činí 23,72% ročně (bod 1.2.), RPSN pak 75,72% (bod 3.2.).

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalované na současnou žalobkyni. Z připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že výše pohledávky žalované ze smlouvy [číslo] ze dne 22. 2. 2015 činí ke dni postoupení 4 100 Kč, ze smlouvy [číslo] ze dne 29. 5. 2015 pak 24 160 Kč.

10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovanou na současnou žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 28 260 Kč, nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalované oznámení odesláno dne 7. 1. 2020 11. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 7. 5. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 55 363,15 Kč, nejpozději k 14. 5. 2020. Dle podacího lístku byla předžalobní výzva žalované odeslána dne 10. 5. 2020.

12. Smlouva A byla smlouvou o zápůjčce a smlouva B rovněž. U obou smluv je potom nutno aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

13. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

14. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

18. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

19. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

20. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

21. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u obou smluv 74% (na 58 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uvedeného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána.

22. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 20% z půjčené částky.

23. U smlouvy A týkající se zápůjčky 10 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 13 300 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 2 000 Kč (10 000 Kč x 0,2), tak žalovaná přeplatila o částku 1 300 Kč (10 000 Kč + 2 000 Kč – 13 300 Kč zaplacených žalovanou). [příjmení] 2 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí zápůjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 5 400 Kč (7 400 – 2 000), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (7 400 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 74% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 2 000 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 6 457,67 Kč, uhradil tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 4 457,67 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 3 157,67 Kč, jejíž výše tak činí uvedených – 1 300 Kč. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaná dlužnou částku zcela uhradila. Z uvedeného důvodu nezbylo soudu nic jiného, než žalobu v případě smlouvy A plném rozsahu zamítnout, tedy rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku II. stran smlouvy A tohoto rozsudku.

24. U smlouvy B týkající se zápůjčky 19 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 8 900 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 3 800 Kč (19 000 Kč x 0,2), tak žalované zbývá k úhradě částka 13 900 Kč (19 000 Kč + 3 800 Kč – 8 900 Kč zaplacených žalovanou). [příjmení] 3 800 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí zápůjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 10 260 Kč (14 060 – 3 800), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (14 060 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 74% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 3 800 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 8 505,91 Kč, uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 4 705,91 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 18 605,91 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 13 900 Kč.

25. S ohledem na skutečnost, že žalovaná souhrnný poplatek, jakož i jistinu v případě smlouvy A zcela splatila a dokonce zde vznikl přeplatek ve výši 1 300 Kč, započetl soud tento přeplatek na smlouvu B, kdy jej odečetl od dlužné částky 13 900 Kč. Poté co tedy soud odečetl přeplatek ze smlouvy A od nedoplatku u smlouvy B, kdy tak učinil mj. i s ohledem na to, že smlouva A předcházela uzavření smlouvy B, stanovil soud novou jistinu ve výši 12 600 Kč (13 900 – 1 300), kterou je žalovaná povinna žalobkyni uhradit. Z uvedeného tedy vyplývá, že nárok na zaplacení žalované částky v případě smlouvy A žalobkyni nevznikl a v případě smlouvy B zůstává k zaplacení pouze nově stanovená jistina ve výši 12 600 Kč.

26. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 2 660 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 23,72 % p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 23,72% p. a. z dlužné jistiny, která nově činí 12 600 Kč, ode dne 9. 7. 2016, do data postoupení pohledávky, tj. dne 6. 12. 2019 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 10 190 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,05% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 12 600 Kč za období od 16. 7. 2016 do 6. 12. 2019 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 3 439 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 12 600 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

27. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v případě smlouvy A zcela, tedy co do částky 4 100 Kč vč. příslušenství. V případě smlouvy B pak soud žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl co do částky 11 560 Kč (24 160 – 12 600), kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení, jakož i úroků a úroků z prodlení nad rozsah uvedený ve výroku I., a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.

28. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky 12 600 Kč, žaloba byla pro částku 15 660 Kč (4 100 + 11 560) zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 45% ku 55% ve prospěch žalované. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 10% ve prospěch žalované. Žalovaná však žádné náklady řízení neúčtovala. S ohledem na tuto skutečnost proto soud rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu.

29. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., kdy soud vyšel vstříc požadavku žalované na rozložení dlužné částky do pravidelných měsíčních splátek. Žalovaná sama žádnou částku nenavrhovala, soud proto vyšel z návrhu žalobkyně, tedy uhradit soudem stanovenou částku v měsíčních splátkách po 2 200 Kč. Tato částka se soudu zdá přiměřenou pro splnění uložené povinnosti a zároveň dostatečně zohledňující pracovní neschopnost žalované, jakož i její blížící se mateřskou dovolenou. Možnost splátkového kalendáře pak soud podmínil sankcí ztrátou výhody splátek v případě prodlení byť s jedinou splátkou. Je tedy pouze na žalované, aby výhody, která jí byla poskytnuta, dostatečně využila.