15 C 323/2019

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum sídlem adresa žalobce zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; anonymizováno - anonymizováno právnická osoba , IČO bytem adresa žalované zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti dokončit a předat dílo <b>I. Žalovaná je povinna řádně dokončit a předat žalobci dílo specifikované ve smluvních podmínkách k objednávce, číslo nabídky [anonymizováno], číslo objednávky [číslo] ze dne 18. 1. 2019, spočívající v provedení strojní omítky, výztužné sklo-textilní sítě a silikonové omítky, včetně okenních lišt, zakrývání výplní otvorů a rohových lišt, to vše zhotoveno na nemovitosti – novostavbě rodinného domu žalobce, označeného jako RD Bungalow 23Z v obci [obec] – stavba [adresa], která je součástí pozemku, parc. č. st. 210 v [katastrální uzemí], [územní celek].</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 54 524 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne 20. 12. 2019 domáhal uložení povinnosti dokončit a předat dílo dle podmínek sjednaných ve smlouvě ze dne 18. 1. 2019. Předmětem smlouvy o dílo bylo zhotovení stavebních prací – strojních omítek, výztužné sklo-textilní sítě, silikonových omítek vč. okenních lišt, zakrývání výplní otvorů a rohových lišt, a to na místě stavby rodinného domu v obci [adresa] práva a povinnosti vyplývala ze smluvních podmínek k objednávce, č. nabídky [anonymizováno], č. objednávky [číslo] ze dne 18. 1. 2019. Žalovaná prováděla dílo do 30. 4. 2019. Tehdy ovšem místo plnění opustila a další práce již neprováděla. Nedošlo tak k předání díla tak, aby mohl být sepsán předávací protokol a provedena kontrola provedení a dokončenosti díla. Žalobce nebyl do dnešního dne k převzetí díla vyzván.

2. Žalovaná považuje podanou žalobu za nedůvodnou. Dílo bylo podle žalované řádně dokončeno i předáno, což může dosvědčit bývalý zaměstnanec [jméno] [příjmení]. Ten žalobci dílo předal a žalobce s ním byl spokojen což lze doložit sms zprávou. Adresa svědka však žalované není známa. Žalobce požadoval po žalované provedení dalších prací, a sice zhotovení marmolitového soklu. Tento pak skutečně žalovaný odmítl provést, neboť k jeho provedení nebyl smlouvou vázán. Od května do června mezi stranami neprobíhala žádná komunikace, když ze strany žalované byl řešen pouze nedoplatek ceny díla, ale pro nízkou částku bylo od jejího vymáhání upuštěno. Žalobce si na nečinnost žalované po uváděnou dobu nijak nestěžoval, ani žalované nezaslal nic, z čeho by mohla usuzovat na to, že dílo nebylo řádně dokončeno. Situace je tak pro ni překvapivá. Upozornila též na to, že nebylo dohodnuto písemné předávací řízení, ale pouze obhlídka díla, přičemž tato proběhla a dílo bylo předáno.

3. V replice ze dne 7. 7. 2020 žalobce uvedl, že s panem [příjmení] v průběhu provádění díla provedl kontrolní prohlídku zhotovené první či druhé vrstvy omítky, tj. omítky jádrové, resp. vrstvy lepidla s perlinkou. K této části práce, kterou prováděla jiná skupina pracovníků, neměl žalobce žádné výhrady, neboť tato byla provedena v odpovídající kvalitě. Toto žalobce sdělil i panu [příjmení]. Finální vrstvu bílé silikonové fasádní omítky však prováděla jiná montážní skupina. V rámci jejího provádění pak došlo ke znečištění všech oken a dveří omítkou. Sokl z marmolitu pak nebyl proveden vůbec. Skutečnost, že marmolitový sokl byl předmětem objednávky, dokládá i e-mail ze dne 23. 4. 2019 Pan [obec] si totiž za účelem provedení prací vyžádal výkresy, které mu žalobce uvedeným e-mailem zaslal. Žalobce tedy po žalované nepožadoval žádné vícepráce, nýbrž pouze dokončení provedení soklu z marmolitu dle výkresů projektové dokumentace uložené na stavebním úřadě, které byly součástí mailové poptávky žalobce ze dne 28. 11. 2018. S panem [příjmení] pak žalobce řešil vzor mozaiky z marmolitu a sám pan [příjmení] sdělil, že vybranou mozaiku u jejího výrobce (zn. CEMIX) zajistí. Mezi stranami bylo dohodnuto písemné předání díla, viz závazek zhotovitele předat předávací protokol, stavební deník a prohlášení o shodě používaných materiálů. Z uvedeného výčtu však žalobce do dnešního dne nic neobdržel. Žalobce tak trvá na tom, že dílo nebylo řádně dokončeno a navíc na něm váznou vady, které však kvůli absenci předávacího řízení nemohly být vytknuty. Přesto se o to žalobce pokusil, a to e-mailem ze dne 19. 5. 2019, na který ovšem nebylo ze strany žalované nijak reagováno. V předmětném e-mailu žalobce vyzval žalovanou k dokončení díla, odstranění vad a nedodělků a zároveň reklamoval znečištění oken a dveří. S ohledem na tento e-mail pak není pravdou tvrzení žalované, že by mezi stranami neprobíhala žádná komunikace, natož, že by pro ni stávající situace mohla být překvapivá. Ostatně ve smluvních podmínkách se žalovaná navíc zavázala, že dílo bude předáno bez vad a nedodělků, které zkontroluje zákazník zároveň se zhotovitelem. K ničemu takovému však nedošlo a žalobce marně žalovanou vyzýval ke schůzce, viz e-mail ze dne 19. 5. 2020. V předmětném e-mailu pak žalobce žalovanou informoval též o tom, že doplatek ceny bude uhrazen až po vyřešení všech problémů. Vzhledem k tomu, že žalovaná nijak nereagovala na e-mail ze dne 19. 5. 2020, žalobce ji opakovaně vzýval k předání podkladů pro kolaudaci e-maily ze dne 27. 6. 2019, 28. 7. 2019 a 29. 8. 2019 Ani na tyto výzvy však žalovaná nijak nereagovala.

4. Při jednání dne 14. 4. 2021 žalobce uvedl, že problém tkví v tom, že dílo nebylo předáno a tedy nemohl uplatnit vady díla. Nepředání díla pak ovlivňuje i další věci, např. penále, na němž se účastníci shodli ve smlouvě. Faktura vystavená žalovanou na zbylých 10% ceny byla vystavena bez souhlasu žalobce, neboť měla být vystavena až po předání díla. Samotné vystavení faktury za předání díla nelze považovat, neboť k jejímu vystavení mělo de facto dojít až po sepsání předávacího protokolu. Ve smlouvě se žalovaná zavázala k zakrývání otvorů a rohových lišt, zavazuje k tomu i norma ČSN 732901. Z parapetů nešla fólie pro výrazné znečištění vůbec sundat. Pokud jde o zakrytí oken, tak na nich fólie byly rovněž, ale tyto se musely do jednoho měsíce sundat, jinak by je slunce zapeklo. Při nanášení jádrové omítky byla zakryta, ale nelze je mít zakryta pořád, musí dýchat. Z uvedeného důvodu nebyla okna zakryta v době nanášení poslední vrstvy omítky. Bylo tedy povinností žalované, aby okna sama zakryla. Tato povinnost jí ostatně vyplývala ze smlouvy. Z oken nešla omítka odstranit. Žalobce toto zkoušel nejrůznějšími způsoby, nakonec i nožem, což však vedlo pouze k tomu, že okna poškrábal. Sám výrobce oken uvedl, že mechanicky ani chemicky nelze omítku z oken odstranit. U parapetů se jedná o jiný typ folie, přičemž výrobce na rozdíl od oken neuváděl, že by musely být sundány ve lhůtě jednoho měsíce. Samotná omítka se skládá ze tří vrstev. První vrstva je jádrová, druhou tvoří perlinka s lepidlem a třetí vrstva je finální silikonová. Pokud jde o marmolit, jedná se rovněž o finální vrstva, která se dává do oblasti soklů. Vady tedy spočívají ve znečištění oken a dveří. Navíc ani silikonová omítka není provedena dobře. Další vadou je chybějící omítka soklu, kde chybí nejen vrchní marmolit, ale též perlinka s lepidlem. Na tuto skutečnost byl upozorněn pan [příjmení] e-mailem ze dne 23. 4. 2019 a neměl vůči této poznámce námitky. Ostatně když se dělá fasáda, dělá se vždy i se soklem. Skutečnost, že marmolitový sokl byl součástí objednávky, vyplývá z výkresů, které byly součástí poptávky, a žalovaná na základě nich stanovila cenu. Žalobce si nechal zpracovat položkový rozpočet, z něhož vyjmul výměru fasády, a to včetně soklu. Tato výměra pak byla zadána žalované. Pokud tedy žalovaná neprovedla plnou výměru, jednalo se o méně práce. Nedává smysl chtít fasádu bez soklu, pokud to ta firma dělá.

5. Žalovaná při jednání dne 14. 4. 2021 pouze uvedla, že k předání díla došlo, což může dosvědčit pan [příjmení], bývalý zaměstnanec žalované. Ten by se mohl vyjádřit i k otázce, zda byl vyhotoven předávací protokol. K předání díla muselo dojít v období od 30. 4. 2019 do 7. 5. 2019.

6. Ve vyjádření ze dne 31. 5. 2021 pak žalovaná upřesnila, že k předání díla muselo dojít buď v den vystavení faktury na doplatek díla, nebo nejvýše jeden až dva dny před tímto datem, tj. v období od 5. 5. 2019 do 7. 5. 2019. Z jednání ze dne 14. 4. 2021 nabyla žalovaná navíc dojmu, že žaloba je vedena toliko formálně, když provedeno by mělo být patrně jen předávací řízení, neboť vady díla žalobce uplatnil e-mailem ze dne 19. 5. 2019 Tyto vady pak měly být řešeny slevou z ceny díla. Ostatně ani znalec ve svém posudku marmolitový sokl nezmiňuje, neboť nebyl objednán, stejně jako provedení lišty. Strany si ani nesjednaly povinnost protokolární předání díla. Je tedy otázkou jak strany chápaly předmět díla, tedy zda marmolitový sokl byl předmětem objednávky či nikoliv. Odkázala přitom na poptávku žalobce ze dne 28. 11. 2018, kde je v přílohách jednoznačně uvedeno, že sokl má být proveden v marmolitu, kdežto v textu poptávky je toliko vápenocementová omítka (bez zateplovacího systému). Přitom žalobce i dle předložených fotografií neměl pro zhotovení marmolitu nachystán podklad (na foto je nopová folie, chybí zateplovací systém, který neměla dodávat žalovaná). Dle žalované fasáda byla schopna sloužit svému účelu, o čem svědčí i skutečnost, že stavba byla zkolaudována, neboť je vedena jako dokončená. Provedená omítka tak plní tepelně izolační i estetickou funkci. Na jednání bylo rovněž prokázáno, že žalovaný zakryl okenní otvory, přičemž toto zakrytí bylo sejmuto až následně (buď jiným dodavatelem či přímo žalobcem) a škody vzniklé nezakrytím tak jdou minimálně k tíži obou stran. Povinnost zakrývat parapety pak z ničeho žalované nevyplývala. Nicméně toto jsou pouze škody na díle a jdou mimo problematiku dokončenosti díla. Žalovaná pak rovněž namítla nekonkrétnost petitu žaloby.

7. Ze smluvních podmínek k objednávce č. nabídky: [anonymizováno], č. objednávky [číslo] ze dne 18. 1. 2019 soud zjistil, že předmětem smluvního vztahu dle článku III. je cenová nabídka na strojní omítku, výztužnou sklotextilní síť a silikonovou omítku, kalkulace je včetně okenních lišt, zakrývání výplní otvorů, rohových lišt. Dle článku IV. se zákazník zavázal uhradit zálohu ve výši 50% z ceny objednávky před započetím díla. Po zhotovení kompletní jádrové omítky, bude uhrazena faktura ve výši 40% z celkové ceny díla. Po dokončení a převzetí díla měla být zákazníkovi vystavena konečná faktura ponížená o uhrazené zálohy. Pro případ nedodržení termínu splatnosti byl zhotovitel oprávněn účtovat zákazníkovi úroky z prodlení, a to 0,5% denně z celkové ceny díla. Naopak při nedodržení termínu dodání smluveného díla bude účtováno penále 0,5% denně z celkové ceny díla. V článku V. se účastníci dohodli na započetí díla dne 1. 3. 2019 s tím, že dílo bude dokončeno do dne 30. 4. 2019. Dílo bude předáno bez vad a nedodělků, které zkontroluje zákazník zároveň se zhotovitelem. V článku VI. je pak uvedeno, že zhotovitel k závěrečnému předání díla dodá zápisy ze stavebního deníku, předávací protokol a prohlášení o shodě používaných materiálů.

8. Z e-mailu ze dne 28. 11. 2018 soud zjistil, že žalobce poptával u žalované vnější omítku fasády a zaslal k tomuto přesný rozpis výměry jednotlivých ploch a toto bylo dále doloženo podrobnými výkresy díla. Rozsah práce byl specifikován takto: zakrytí výplní otvorů a svislých ploch folií přilepenou lepicí páskou 24m², vápenocementová omítka hladká jednovrstvá vnějších stěn nanášená ručně/strojně 144,3m², potažení vnějších stěn sklovláknitým pletivem vtlačeným do tenkovrstvé hmoty 153m², základní penetrační nátěr pro vnější tenkovrstvé omítky – nátěr Weber 153m², tenkovrstvá silikátová zrnitá omítka tl. 1,5mm včetně penetrace vnějších stěn – Weber 153m². Na výkresu č. D1 .1.2.-05 se v bodě 3 uvádí povrchová omítková vrstva Weber.pas marmolit, zatímco na zbývající plochy měla být dle bodu 4 použita povrchová omítková vrstva Weber.pas extraclean.

9. Z nabídky nesoucí datum zápisu dne 2. 12. 2018 [číslo] soud zjistil, že žalovaná učinila žalobci nabídku na fasádu, přičemž kalkulace byla vytvořena včetně okenních lišt, zakrývání výplní otvorů a rohových lišt. Celková částka k úhradě by tak činila 127 749 Kč. Cena jádrové omítky činila na 144,3m² celkem 42 150,03 Kč, montáž rohových lišt v ploše stěn 144,3m² celkem 2 323,23 Kč, režie a strojní vybavení 1ks celkem 9 200 Kč, stěrkovací tmel + výztužná tkanina 153m² celkem 28 327,95 Kč, finální omítka silikonová zrno 2mm probarvená, penetrace o výměře 153m² celkem 45 747 Kč. Skutečnost, že nabídka byla akceptována, potvrzuje listina označená jako Potvrzení přijetí objednávky [číslo] ze dne 18. 1. 2019, v níž žalobce potvrzuje přijetí nabídky na celkovou částku 127 749 Kč.

10. Ze zálohové faktury [číslo] vystavené dne 16. 1. 2019 se splatností dne 23. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaná vyúčtovala žalobci na základě objednávky [číslo] částku 63 875 Kč.

11. Z fotodokumentace soud zjistil podobu fasády i její ukončení, kdy je zřejmé, že chybí dolní část omítky. Další fotografie zachycuje vrchní vrstvou omítky postříkaný parapet kolem okna, stejným způsobem ušpiněné rámy oken i dveří, jakož skel.

12. Z e-mailu ze dne 23. 4. 2019 soud zjistil, že žalobce kontaktoval zaměstnance žalované pana [příjmení] s tím, že mu zaslal výkresy díla a upozornil na detail soklu. Současně uváděl, že sokl požaduje zhotovit z marmolitu od firmy CEMIX a navrhl postup jeho zhotovení. Dále požádal o zbroušení 2. vrstvy fasády, penetraci a nanesení bílé omítky na celou fasádu. Součástí tohoto e-mailu pak jsou i zmíněné výkresy, kdy z legendy č. výkresu D1 .1.2.-05 se podává informace o tom, že na soklu má být užita povrchová vrstva Weber.pas marmolit.

13. Z e-mailu ze dne 19. 5. 2019 obsahující výzvu k dokončení a odstranění vad a nedodělků osud zjistil, že žalobce upozornil žalovanou na skutečnost, že je již téměř 2 měsíce v prodlení s termínem dokončení díla. Žalobce dále sdělil žalované, že zbývá dokončit fasádu z marmolitu v místě soklu a opravit detaily bílé fasády. Na hodně místech chybí bílá silikonová fasádní barva omítky a některá místa jsou znečištěná či chybně provedená. Spodní detail ukončení bílé fasády nebyl před aplikací silikonové omítky vyřešen, a tudíž v místě fasády navazující na sokl chybí ukončovací profil. Současně žalobce upozornil žalovanou na znečištění všech oken a parapetů silikonovou omítkou, kterou nelze odstranit. Požádal za tímto účelem o schůzku a navrhl i její termín (23. či 24. 5. 2019). Závěrem upozornil žalovanou na skutečnost, že jí nebude do vyřešení všech problémů uhrazena závěrečná faktura. K e-mailu přiložil fotografie dokládající výše uvedené skutečnosti včetně znečištění oken, dveří a parapetů.

14. Z e-mailu ze dne 27. 6. 2019 obsahujícího výzvu k předání dokladů ke kolaudaci soud zjistil, že žalobce se po žalované dožadoval zaslání několika dokumentů, a to certifikátů použitých stavebních materiálů, revizi elektřiny, hromosvodu, tlakové zkoušky vody, těsnosti kanalizace, tlakové zkoušky ÚT (podlahového topení), revizi plynu a montážní a stavební deník. Všechny uvedené dokumenty žalobce požadoval zaslat nejpozději do 19. 7. 2019. V opačném případě odmítl proplatit zbývající faktury. Vydání dokumentů se posléze domáhal též v urgenci ze dne 28. 7. 2019 a 29. 8. 2019. V posledním e-mailu se žalobce žalovanou upozornil, že pokud jde o stavební deník, postačí jej zaslat a e-mail s jednoduchým rozpisem, jaký den byly prováděny které práce.

15. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 8. 11. 2019 vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že účelem posudku bylo posouzení provedeného díla v souvislosti s plánovaným právním úkonem objednatele. Ze závěrů posudku bylo zjištěno, že znečištění veškerých výplní otvorů silikonovou omítkou bylo znalcem hodnoceno jako vada díla. Znečištění vnějších parapetů silikonovou omítkou bylo znalcem hodnoceno jako vada díla. Jako vada díla bylo dále hodnoceno zastříkání dřevěného podhledu nad terasou silikonovou omítkou, zastříkání žlabu z pravé přední strany domu silikonovou omítkou, zastříkání pojistné hydroizolace silikonovou omítkou. Dále znalec zjistil, že nejsou dokončeny podhledy u balkonových dveří a některých oken a dále, že omítka venkovního rohu pilířku a ostění rohového okna u vstupních dveří nejsou provedeny stejnoměrnou vrstvou omítky. Konkrétně znalec uvádí, že venkovní rohy nejsou cele překryty omítkou. Obě situace hodnotil znalec jako vadu díla. Naopak jako vadné nebyla hodnocena absence zakládací lišty. Pokud jde o absenci diagonálního vyztužení na všech výplních otvorů – otázka, zda diagonální vyztužení bylo či nebylo provedeno, nemohla být znalcem ověřena bez použití sond. Tuto otázku tedy znalec nemohl posoudit.

16. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 11. 2019 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k řádnému dokončení a předání díla ve smyslu petitu žaloby. Předmětná výzva byla dle dodejky podána dne 21. 11. 2019 a dodána na adresu žalované dne 22. 11. 2019.

17. Na základě shora uvedeného dospěl soud k následujícím skutkových závěrům. Žalobce e-mailem ze dne 28. 11. 2018 poptával u žalované vnější omítku fasády a zaslal k tomuto přesný rozpis výměry jednotlivých ploch a podrobné výkresy díla. Na tuto poptávku reagovala žalovaná nabídkou ze dne 2. 12. 2018 [číslo], obsahující kalkulaci ceny díla včetně okenních lišt, zakrývání výplní otvorů a rohových lišt. Celková částka k úhradě činila 127 749 Kč Cena jádrové omítky činila na 144,3m² celkem 42 150,03 Kč, montáž rohových lišt v ploše stěn 144,3m² celkem 2 323,23 Kč, režie a strojní vybavení 1ks celkem 9 200 Kč, stěrkovací tmel + výztužná tkanina 153m² celkem 28 327,95 Kč, finální omítka silikonová zrno 2mm probarvená, penetrace o výměře 153m² celkem 45 747 Kč. Žalobce nabídku akceptoval dne 18. 1. 2019, viz Potvrzení přijetí objednávky [číslo]. Ve smluvních podmínkách k objednávce č. nabídky: [anonymizováno], č. objednávky [číslo] ze dne 18. 1. 2019 bylo v článku III. stanoveno, že předmětem smluvního vztahu je cenová nabídka na strojní omítku, výztužnou sklotextilní síť a silikonovou omítku, kalkulace je včetně okenních lišt, zakrývání výplní otvorů, rohových lišt. Dle článku IV. se zákazník zavázal uhradit zálohu ve výši 50% z ceny objednávky před započetím díla. Po zhotovení kompletní jádrové omítky, měl zákazník uhradit fakturu ve výši 40% z celkové ceny díla. Po dokončení a převzetí díla měla být zákazníkovi vystavena konečná faktura ponížená o uhrazené zálohy, tj. faktura na zbylých 10% ceny. Pro případ nedodržení termínu splatnosti byl zhotovitel oprávněn účtovat zákazníkovi úroky z prodlení, a to 0,5% denně z celkové ceny díla. Naopak při nedodržení termínu dodání smluveného díla bylo sjednáno penále 0,5% denně z celkové ceny díla. V článku V. se účastníci dohodli na započetí díla dne 1. 3. 2019 s tím, že dílo bude dokončeno do dne 30. 4. 2019. Dílo bude předáno bez vad a nedodělků, které zkontroluje zákazník zároveň se zhotovitelem. V článku VI. pak bylo uvedeno, že zhotovitel k závěrečnému předání díla dodá zápisy ze stavebního deníku, předávací protokol a prohlášení o shodě používaných materiálů. Skutečnost, že na zálohu ve výši 50% ceny díla, tj. na částku 63 875 Kč byla vystavena faktura, dokládá faktura [číslo] vystavená dne 16. 1. 2019 se splatností dne 23. 1. 2019 E-mailem ze dne 23. 4. 2019 kontaktoval žalobce zaměstnance žalované pana [příjmení] a řešil s ním podobu marmolitové omítky soklu. E-mailem ze dne 19. 5. 2019 pak žalobce vyzval žalovanou k dokončení díla a odstranění vad a nedodělků, k čemuž opět přiložil výkresy díla. Součástí e-mailu byl i výčet vad a návrh termínu setkání, na němž chtěl vady díla řešit. Následně žalobce požadoval e-maily ze dne 27. 6. 2019, 28. 7. 2019 a 29. 8. 2019 po žalované předložení dokumentace pro účely kolaudace. Ve věci byl rovněž k žádosti žalobce zpracován znalecký posudek, který se zabýval posouzením provedení díla oproti sjednaným podmínkám. Upozornil pak na řadu vad díla vzniklých zejména v zastříkání oken, dveří a dalších částí díla vrchní silikonovou omítkou. Současně upozornil i na nedokončenost podhledů u balkonových dveří a některých oken. Naopak jako vadné neshledal absenci zakládací lišty.

18. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ust. § 2604 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

19. Dle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

20. Dle § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

21. Dle § 2615 odst. 1 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Dle odst. 2 téhož ustanovení o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

22. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce uhradil 90% ceny díla. K úhradě zbývalo tedy posledních 10%, které však žalobce odmítl proplatit, dokud nebudou odstraněny všechny vady a nedodělky v souladu se smluvními ujednáními.

23. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Předně soud poznamenává, že z předložené fotodokumentace je zřejmé, že dílo trpí řadou vad, zejména v podobě zastříkaných oken, dveří a jejich rámů. Nicméně tyto skutečnosti nejsou předmětem řízení, a proto se jimi soud de facto nezabýval. Než totiž bude možné vůbec přistoupit k otázce nároků z vadného plnění, je třeba vyřešit otázku, zda vůbec bylo dílo řádně dokončeno a předáno, tedy zda odpovídá tomu, co si strany ujednaly ve smlouvě. Dospěl přitom k závěru, že nikoliv. E-mailem ze dne 28. 11. 2018 poptával žalobce u žalované zhotovení vnější fasády svého domu, přičemž rozsah prací vyčíslil na materiál a metry čtvereční a zejména k této poptávce přiložil výkresy domu, z nichž z výkresu č. D1 .1.2.-05 vyplývá podoba konečné realizace díla. Na výkrese je v bodě 3 jasně uvedena povrchová omítková vrstva Weber.pas marmolit, zatímco na zbývající plochy měla být dle bodu 4 použita povrchová omítková vrstva Weber.pas extraclean. Celkovou výměru žalobce stanovil dle svých tvrzení dle položkového rozpočtu a tuto tedy u žalované poptával. Ta na základě požadavku žalobce stanovila kalkulaci na celkovou částku 127 749 Kč, kterou žalobce přijal a v podobě dvou záloh v rámci postupně vznikajícího díla uhradil 90% celkové ceny díla. Žalovaná tedy byla prostřednictvím žalobcem stanovené výměry a zejména přesného požadavku obsaženého v přiložených výkresech obeznámena s požadavky žalobce a i na základě nich musela svou kalkulaci sestavit. Skutečnost, že žalobce v poptávce výslovně marmolit nezmínil tak nemůže jít k jeho tíži, neboť se tato skutečnost promítla do celkové výměry plochy omítky a zejména vyplývala z předložené dokumentace. Žalovaná totiž, ostatně jako profesionál podnikající v dané oblasti, nemohla spoléhat pouze na skutečnost, že žalobce sám zcela přesně stanoví výměru jednotlivých ploch. Žalované byla prostřednictvím výkresů známa finální podoba fasády, tedy užití finální omítkové vrstvy Weber.pas extraclean a Weber.pas marmolit. Navíc je zřejmé, že i základě výkresů přistupovala ke zhotovování fasády domu, neboť požadavek na zhotovení fasády s povrchovou vrstvou Weber.pas extraclean zjevně splnila, když ani jednou ze stran není v tomto směru ničeho namítáno. Skutečnost, že předmětem objednávky byla i marmolitová omítka přitom nepřímo potvrzuje i e-mail ze dne 23. 4. 2019. V rámci něho totiž žalobce tuto otázku konzultoval se zaměstnancem žalované panem [příjmení] s odkazem na shora uváděné výkresy, které si tento od žalobce vyžádal. Zmiňována přitom je nejen absence vrchní marmolitové omítky, ale též perlinky s lepidlem. Z ničeho přitom nevyplývá, že by snad pan [příjmení], nebo sama žalovaná, jakkoliv negativně reagovali tento požadavek žalobce. Ostatně soudu ani příliš nedává smysl, proč by si někdo nechával dělat omítku na většině plochy domu u jedné firmy a následně menší část poté poptával jinde, jestliže je zhotovitel schopen fasádu zhotovit celou, což je nepochybně případ žalované. Dle názoru soudu tedy požadavek na zhotovení fasády v oblasti soklu z marmolitu byl jednoznačně součástí objednávky a pokud snad žalovaná měla v tomto bodu nějaké pochybnosti, nebo jí neseděla výměra ploch, nic jí nebránilo v tom uvést věci na pravou míru, tedy např. odmítnout zhotovení této části díla protože dle jejího názoru nebylo předmětem objednávky, či vytvořit novou kalkulaci, nebo jinak se vypořádat s požadavkem žalobce. Zrovna tak pokud žalovaná naznačuje cosi v tom smyslu, že žalobce neměl pro tuto část díla nachystán podklad. Pokud tomu tak bylo, tak bylo opět na ní, aby žalobce vyzvala ke spolupráci, pokud byla dle jejího názoru nezbytná. Žalovaná však nic takového neudělala, naopak dílo zjevně opustila s tvrzením, že je řádně dokončeno. V tomto směru se ostatně nabízí otázka případných méněprací, pokud by soud stanovisko žalované akceptoval.

24. Jestliže tedy mezi stranami byly pochybnosti o předmětu díla, musí jít tyto pochybnosti k tíži žalované, neboť to byla ona, kdo smlouvu vytvářel a předkládal žalobci k akceptaci. Tato skutečnost se ostatně týká i otázky, zda sepis předávacího protokolu byl podmínkou řádného předání díla. Skutečnost, že objednatel nepovažuje dílo za řádně dokončené a především dokončené včas, musela být žalované zřejmá nejpozději po obdržení e-mailu ze dne 19. 5. 2019, kdy žalobce žalovanou na nedokončenost díla upozornil. Nejednalo se přitom pouze o marmolit v oblasti soklu, ale též o další věci. Za nedokončenost by se totiž dle názoru soudu dala pravděpodobně považovat i žalobcem tvrzená skutečnost, že na mnoha místech lokálně chybí i samotná bílá silikonová fasádní barva omítky. Toto ostatně potvrdil i znalec, který ve svém posudku uvedl, že venkovní rohy nejsou cele překryty omítkou. Ze znaleckého posudku také vyplývá, že nebyly dokončeny podhledy u balkonových dveří a některých oken. Nicméně je pravdou, že znalec tyto skutečnosti označuje spíše za vady díla. V předmětném e-mailu žalobce upozornil i na zjevné vady díla a zejména navrhl termín schůzky se žalovanou na stavbě, kdy chtěl všechny problémy řešit. Žalovaná však žádnou snahu o řešení problémů zjevně nevyvíjela, neboť e-mail ponechala bez reakce. I v tento moment přitom mohla žalovaná naplnit smluvní podmínky a dílo předat, měla-li za to, že je řádně dokončené, resp. měla žalobce k převzetí díla vyzvat. Ve smluvních podmínkách bylo ostatně ujednáno, že stav díla zkontroluje zákazník zároveň se zhotovitelem. Žalobce se snažil žalovanou k alespoň nějaké spolupráci pohnout dalšími e-maily ze dne 27. 6. 2019, 28. 7. 2019 a 29. 8. 2019, kterými se domáhal doložení podkladů pro kolaudaci. Žalovaná však opět zůstávala zcela pasivní a bez jakékoliv reakce. Lze tedy jen stěží uvěřit jejímu tvrzení, že jí podaná žaloba překvapila. Žalovaná přitom nijak nedoložila, že by na jakýkoliv z předložených e-mailů reagovala, byť třeba jen zprávou o tom, že dílo bylo řádně dokončeno a žalobci předáno. Je přitom s podivem, že stranou ponechala i neproplacených 10% ceny díla, které žalobce odmítl proplatit, dokud nebudou problémy vyřešeny.

25. Pokud jde o předání díla, dospěl soud k závěru, že k jeho předání stále nedošlo, a jak shora uvedeno, pro jeho nedokončenost ani dojít nemohlo. Ostatně žalovaná sama nedokázala doložit, kdy mělo k předání díla dojít, odkazovala se pouze na svědectví bývalého zaměstnance pana [příjmení] a sms zprávu kterou měl žalobce údajně vyjádřit spokojenost s provedeným dílem. Žalobce nevyvrátil komunikaci s panem [příjmení], nicméně uvedl, že pokud dílo pochválil, jednalo se o stav před nanášením finální omítky. Ostatně z předložených fotografií musí být i nezaujatému pozorovateli zřejmé, že jen těžko by někdo mohl vyjádřit spokojenost s tak výrazně znečištěnými parapety a okny, a to i za stavu kdyby dílo bylo jinak řádně dokončeno. Žalovaná předmětnou sms zprávu navíc soudu nepředložila. Pokud jde o výslech svědka [příjmení], nebyla žalovaná schopna doložit adresu jeho pobytu ani další podstatné informace k jeho osobě. Bez ohledu na tuto skutečnost však soud tento důkazní návrh zamítl, neboť dle jeho názoru to má být především sama žalovaná, která má být schopna doložit, že k předání díla, sepsání předávacího protokolu a předání ostatních dokladů, jako byl stavební deník, skutečně došlo. Na této skutečnosti by výslech svědka [příjmení] ničeho nezměnil. Strany si ve smluvních podmínkách jednoznačně dohodly, k jakému dni bude dílo dokončeno. Dílo mělo být předáno bez vad a nedodělků a jeho stav měl zkontrolovat zákazník zároveň se zhotovitelem. Zhotovitel k závěrečnému předání díla měl dodat zápisy ze stavebního deníku, předávací protokol a prohlášení o shodě používaných materiálů. Nic z toho ovšem naplněno nebylo. Žalovaná sama uvedla, že k předání došlo v souvislosti s vystavenou konečnou fakturou, patrně v období od 5. 5. 2019 do 7. 5. 2019 pokud by tomu tak bylo, ocitla by se tedy v prodlení několika dnů, neboť dílo mělo být dokončeno do 30. 4. 2019. Přesně datum však nebyla schopna doložit. Žalovaná tak v tomto směru neunesla důkazní břemeno, ačkoliv byla soudem upozorněna na případné negativní důsledky. Skutečností, zda předávací protokol tvořil či netvořil hmotněprávní podmínku předání díla, není třeba se zabývat, a to s ohledem na nedokončenost díla a vůbec absenci jakéhokoliv protokolu. Soud se proto touto otázkou dále nezabýval. Pouze na okraj soud poznamenává, že nemůže souhlasit s názorem žalované, že by dílo bylo schopno sloužit řádně svému účelu, a to právě z toho důvodu, že nebylo řádně dokončeno. O plnění estetické funkce pak nemůže být s ohledem na vady díla ani řeči. K předání díla tedy dle závěrů soudu nedošlo.

26. Soud tak zcela souhlasí s tvrzením žalobce o tom, že dílo nebylo řádně dokončeno a absence předávacího řízení mu de facto znemožnila řádně uplatnit vady díla a domáhat se jejich nápravy. Smluvní podmínky dle názoru soudu nebyly dodrženy. Ostatně předávací řízení má význam nejen stran uplatnění vad díla, ale též s ohledem na možnost účtovat penále 0,5% denně při prodlení s dokončením díla, na čemž se účastníci domluvili v článku IV. smluvních podmínek k objednávce. Soud pak nepřisvědčil žalované, ani pokud jde o nekonkrétnost petitu žaloby, tedy, že by snad nebylo jasné, co se rozumí nedodělky díla. Dle závěrů soudu je z petitu zcela zřejmé, čeho se žalobce domáhá, neboť se tyto požadavky nijak neodlišují od uzavřené smlouvy. Z uvedeného důvodu proto soud žalobě vyhověl a rozhodl o povinnosti žalované dokončit dílo, a to včetně marmolitové omítky, která byla součástí objednávky. Následně by tedy mělo být iniciováno předávací řízení tak, aby žalobce mohl vytknout jednotlivé vady díla, které vyplývají mj. i z předloženého znaleckého posudku. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

27. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil. Náklady řízení žalobce byly tvořeny soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a odměnou za 6 a půl úkonů právní služby v řízení před okresním soudem, která byla vypočtena následovně. Náklady řízení byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014 Náklady řízení před soudem I. stupně jsou tvořeny odměnou advokáta za 6 a půl úkonů právní služby dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 bod 5 AT – po 5 700 Kč (1 500 + (105 x 40)) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění, podání žaloby, vyjádření ke stanovisku žalované, účast u jednání soudu dne 14. 9. 2020, 14. 4. 2021 a 18. 8. 2021, tedy úkony dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT; kdy účast na jednání dne 14. 9. 2020 je účtována pouze v poloviční výši, neboť se žalobce dozvěděl o zrušení jednání až v jednací síni), celkem tedy 37 050 Kč ( (5 700 x 6) + 2850) a sedmi paušálními náhradami hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky AT, celkem tedy 2 100 Kč (300 x 7). Zástupce žalobce má dále právo na náhradu za promeškaný čas v rozsahu 18 půlhodin ke každému jednání podle § 14 odst. 3 AT v celkové výši 1 200 Kč ( (18 x 100)) a náhradu cestovného, která pro rok 2020 dle § 1 vyhl. č. 358/2019 Sb. ve spojení s § 157 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce činí za ujetých 140 km na trase [obec] – [obec] – [obec] za jednu cestu na jednání dne 14. 9. 2020, celkem 860 Kč {140 x (4,2 + (0,061 x 31,8)) }. Cestovné ke dvěma jednáním v roce 2021 (14. 4. 2021 a 18. 8. 2021) pak činilo dle § 1 vyhl. č. 589/2020 Sb. ve spojení s § 157 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce činí za ujetých 280 km na trase [obec] – [obec] – [obec], celkem 1 598 Kč {280 x (4,4 + (0,048 x 27,2)) }, celkem tedy cestovné činilo po zaokrouhlení 2 458 Kč (860 + 1 598) za cestu ke všem jednáním. Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 9 116 Kč (0,21 x (37 050 + 2 100 + 1 800 + 2 458)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 54 524 Kč (2 000 + 37 050 + 2 100 + 1 800 + 2 458 + 9 116). Tyto náklady je žalovaná povinna nahradit žalobci k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud tedy o otázce nákladů řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.