15 C 42/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 585 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 585 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 585 Kč od 7. 3. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách částku 1 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu neuhrazených nákladů na dopravu žalovaného do protialkoholní záchytné stanice, kterou žalobce ve dnech 13. 11. 2018, 17. 10. 2018, 26. 9. 2018, 11. 9. 2018 a 1. 9. 2018 zajistil svým služebním vozidlem, z titulu nákladů spojených s převozem žalovaného. Žalovaný doposud tyto náklady žalobci neuhradil, a to ani přesto, že jej k tomu žalobce písemně vyzýval.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v účinném znění /dále jen „o. s. ř.“ /).

4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, že žalovaný byl dne 13. 11. 2018 hlídkou Policie České republiky dopraven služebním policejním vozidlem do protialkoholní záchytné stanice v obec (dále jen„ PZS“). Žalovanému byla dle záznamu o provedení dechové zkoušky na přítomnost alkoholu v organismu žalovaného, která byla provedena zakročujícími policisty přístrojem Dräger Alcotest 7510, naměřena hladina alkoholu v organismu ve výši 2,20 promile. Náklady na dopravu žalovaného na záchytnou stanici služebním vozidlem činily 1 039 Kč a náklady za vyšetření žalovaného před přijetím na PZS uhradila policie ve výši 215 Kč. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2019 vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 1 254 Kč, nejpozději do 15 dnů od vystavení výzvy. Dále byl žalovaný dne 17. 10. 2018 hlídkou Policie České republiky dopraven služebním policejním vozidlem do PZS. Žalovanému byla dle záznamu o provedení dechové zkoušky na přítomnost alkoholu v organismu žalovaného, která byla provedena zakročujícími policisty přístrojem Dräger Alcotest 7510, naměřena hladina alkoholu v organismu ve výši 2,73 promile. Náklady na dopravu žalovaného na záchytnou stanici služebním vozidlem činily 1 039 Kč. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 22. 5. 2019 vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 1 039 Kč, nejpozději do 15 dnů od vystavení výzvy. Dále byl žalovaný dne 26. 9. 2018 hlídkou Policie České republiky dopraven služebním policejním vozidlem do PZS. Dle lékařské zprávy a následného přijetí na PZS bylo hodnověrným způsobem prokázáno, že žalovaný byl pod vlivem alkoholu. Náklady na dopravu žalovaného na záchytnou stanici služebním vozidlem činily 1 046 Kč, za dezinfekci služebního vozidla uhradila policie částku 2 500 Kč. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 22. 5. 2019 vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 3 546 Kč, nejpozději do 15 dnů od vystavení výzvy. Dne 11. 9. 2018 byl žalovaný hlídkou Policie České republiky dopraven služebním policejním vozidlem do PZS. Žalovanému byla dle záznamu o provedení dechové zkoušky na přítomnost alkoholu v organismu žalovaného, která byla provedena zakročujícími policisty přístrojem Dräger Alcotest 7510, naměřena hladina alkoholu v organismu ve výši 2,23 promile. Náklady na dopravu žalovaného na záchytnou stanici služebním vozidlem činily 1 064 Kč a náklady za vyšetření žalovaného před přijetím na PZS uhradila policie ve výši 215 Kč. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 22. 5. 2019 vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 1 279 Kč, nejpozději do 15 dnů od vystavení výzvy. Dále byl žalovaný dne 1. 9. 2018 hlídkou Policie České republiky dopraven služebním policejním vozidlem do PZS. Dle potvrzení o přijetí na PZS byla žalovanému naměřena hladina alkoholu v organismu ve výši 2,88 promile. Náklady na dopravu žalovaného na záchytnou stanici služebním vozidlem činily 1 467 Kč. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 22. 5. 2019 vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 1 467 Kč, nejpozději do 15 dnů od vystavení výzvy.

6. Po právní stránce soud postupoval podle § 89e odst. 1 věty prvé zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v účinném znění, dle kterého osoba, které byla záchytná služba poskytnuta, hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Náklady vznikly Policii ČR, žaloba je proto v části nákladů za převoz po právu. Podle § 17 odst. 4 zákona 379/2005 Sb. v platném znění o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně některých zákonů, hradí náklady na dopravu na záchytnou stanici v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu, ošetřovaná osoba. V této části je žaloba též po právu.

7. Soud proto žalobě zcela vyhověl. Nárok na úrok z prodlení se opírá o § 1970 zákona občanského zákoníku, výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. Žalobce měl v řízení plný procesní úspěch a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, písemný návrh ve věci samé). Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč.

9. Žalobce byl ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozen od placení soudního poplatku a poplatková povinnost tak podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích přešla na žalovaného, neboť podané žalobě bylo vyhověno. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč stanovený dle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb. Soudní poplatek je třeba zaplatit na účet zdejšího soudu č. ú 3703-424591/0710, a to pod variabilním symbolem 1115004222.

10. Lhůty k plnění povinností, které byly žalovanému uloženy, stanovil soud ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.