15 C 43/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , titul za jménem sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 21 220 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 200 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 235,43 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 9 593,42 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 13 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 23,72% ročně z částky 13 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení další částky 7 020 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 854 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 27. 1. 2021 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 21 220 Kč, a to jako nedoplatku ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 2. 10. 2015 mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba]. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 22 620 Kč (půjčka 13 000 Kč, souhrnný poplatek 9 620 Kč) v 58 týdenních splátkách po 390 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 11. 11. 2016. Žalovaná uhradila celkovou částku 1 400 Kč (0 Kč na jistinu, 1 400 Kč na poplatek). Poslední splátka byla uhrazena dne 16. 2. 2016. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 13 000 Kč, poplatku ve výši 8 220 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 9 593,42 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 13 0000 Kč od 12. 11. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 235,43 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 13 000 Kč od 19. 11. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 13 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 2. 10. 2015 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 13 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 9 620 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 1 820 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 5 200 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 22 620 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 390 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, úroková sazba činí 23,72% ročně (bod 1.2.), a že RPSN činí 75,72% (bod 3.2.).

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalované na současnou žalobkyni. Z připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že výše pohledávky žalované ze smlouvy [číslo] ze dne 2. 10. 2015 činí ke dni postoupení 21 220 Kč, 5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovanou na současnou žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 21 220 Kč, nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalované oznámení odesláno dne 7. 1. 2020 6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 11. 12. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 38 305,15 Kč nejpozději k 26. 12. 2020.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

8. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

9. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

15. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

16. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 74% (na 58 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uvedeného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána.

17. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 20% z půjčené částky.

18. U zápůjčky 13 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 1 400 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 2 600 Kč (13 000 Kč x 0,2), tak žalované zbývá k úhradě částka 14 200 Kč (13 000 Kč + 2 600 Kč – 1 400 Kč zaplacených žalovanou). Částka 2 600 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí zápůjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 7 020 Kč (9 620 – 2 600), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (9 620 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 74% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 2 600 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 1 400 Kč a k úhradě tak zbývá na poplatku ještě částka 1 200 Kč, celkem tedy shora uvedených 14 200 Kč (13 000 + 1 200).

19. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 1 820 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 23,72 % p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 23,72% p. a. z dlužné jistiny, která činí 13 000 Kč, ode dne 12. 11. 2016, do data postoupení pohledávky, tj. dne 6. 12. 2019 v kapitalizované výši, která činí 9 593,42 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,05% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 13 000 Kč za období od 19. 11. 2016 do 6. 12. 2019 v kapitalizované výši, která činí 3 235,43 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 13 000 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

20. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 7 020 Kč (21 220 – 14 200), kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení, jakož i úroků a úroků z prodlení nad rozsah uvedený ve výroku I., a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.

21. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 1 061 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 3 AT – po 300 Kč za jeden - celkem 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 252 Kč (0,21 x (900 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 2 513 Kč (1 061 + 900 + 300 + 252). Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 21 220 Kč. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky 14 200 Kč, žaloba byla pro částku 7 020 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 67% ku 33% ve prospěch žalované. Žalobkyně má tak nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 34 % ze shora vypočtené částky, tj. na částku 854 Kč Tyto náklady je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

22. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.