15 C 46/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum sídlem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 169 179,50 Kč s příslušenstvím <b>Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 169 179,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 87 608,05 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení, to vše spolu s náklady řízení ve výši 48 717 Kč, a to ve formě pravidelných splátek ve výši 7 000 Kč měsíčně, přičemž první splátka bude splatná do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení se zaplacením kterékoliv splátky.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou dne 10. 3. 2022 domáhal zaplacení částky 169 179,50 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne 4. 8. 2018. Na základě předmětné smlouvy žalobce poskytl žalované zápůjčku ve výši 58 000 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala uhradit do 15. 9. 2018. K tomuto datu však žalovaná uhradila pouze 3 000 Kč. Zápůjčka byla přitom sjednána bezúročně, nicméně pod smluvní pokutou 0,5% z dlužné částky denně v případě neuhrazení dlužné částky. Jelikož nedošlo k řádné úhradě dlužné částky, uzavřel žalobce se žalovanou dne 30. 8. 2019 dohodu o uznání dluhu, na základě které se žalovaná zavázala uhradit dluh ve výši 161 391,04 Kč (dluh byl vyčíslen k 19. 8. 2019) ve formě 33 měsíčních splátek po 5 000 Kč nejpozději do 30. 9. 2019. Předmětný dluh byl tvořen nesplacenou jistinou ve výši 55 000 Kč a smluvní pokutou, která za období od 16. 9. 2018 do 19. 8. 2019 činila 92 950 Kč. Žalovaná ovšem svůj závazek z předmětné dohody opět nesplnila, když uhradila pouze 14 splátek. Se splácením 15. splátky se již dospala do prodlení, když tuto uhradila až dne 28. 1. 2021 namísto řádného termínu do 30. 11. 2020. V souladu s čl. V. odst. 3 dohody o uznání dluhu se zbývající částka 91 391,04 Kč stala splatnou. Posléze žalovaná uhradila ještě částku 5 000 Kč dne 28. 1. 2021, aby již ničeho dalšího neuhradila. V souladu s čl. V. odst. 4 dohody o uznání dluhu náleží žalobci smluvní pokuta opět ve výši 0,5% denně z dlužné částky, žalobce nicméně požaduje smluvní pokutu pouze ve výši 0,2% denně z dlužné částky. Tato smluvní pokuta z částky 91 391,04 Kč za období od 1. 12. 2020 do 27. 1. 2021 činí 10 784,14 Kč a z částky 87 608,05 Kč za období od 28. 1. 2021 do 8. 3. 2022 činí 70 787,30 Kč Celkem tak smluvní pokuta činí 81 571,45 Kč. Dlužná částka tak činí žalovaných 169 179,50 Kč (87 608,05 + 81 571,45). Z této částky žalobce dále požaduje příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 87 608,05 Kč.

2. Žalovaná při jednání dne 29. 8. 2022 svou odpovědnost uznala a s podanou žalobou vyslovila souhlas. Potvrdila, že částku 58 000 Kč obdržela. Poprvé přestala splácet, protože měla problémy v práci, tak se žalobcem domluvili na splátkovém kalendáři. Podruhé přestala splácet, protože přišel Covid a dcera s vnučkou zůstaly bez prostředků a ona se o ně musela starat. V současné době má dokonce dvě zaměstnání, v prvním si vydělá 14 000 Kč čistého a v druhém 3 000 Kč čistého. Dceru už rovněž neživí, také již chodí do zaměstnání. Žalovaná uvedla, že je schopná hradit 5 000 – 7 000 Kč měsíčně, nejraději by však hradila pouze 5 000 Kč.

3. Žalobce při jednání dne 29. 8. 2022 se splátkovým kalendářem souhlasil, nicméně výši splátek považoval za nízkou. Ochoten by byl přistoupil pouze na variantu, že by žalovaná uhradila částku 100 000 Kč a zbývající částku by hradila formou měsíčních splátek po 5 000 Kč, případně tak, že by žalovaná uhradila 50 000 Kč a zbývající částku by hradila formou měsíčních splátek po 7 000 Kč. Žalovaná však uvedla, že nedisponuje takovými finančními prostředky, aby mohla jednu z variant navržených žalobcem akceptovat. Aby mohla splatit najednou částku 50 000 Kč, musela by si na ni půjčit.

4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 8. 2018 soud zjistil, že žalobce poskytl žalované částku 58 000 Kč, a to bezúročně. Zápůjčka měla být vrácena nejpozději do 15. 9. 2018. Pro případ prodlení mezi sebou strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,5% z dlužné částky denně.

5. Z detailu úhrady z č. účtu [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaná z účtu [bankovní účet] uhradila částku 3 000 Kč.

6. Z nedatované zástavní smlouvy k nemovitým věcem soud zjistil, že účastníci spolu uzavřeli zástavní smlouvu, jejímž předmětem byla bytová jednotka [číslo] nacházející se v budově [adresa] na pozemcích [anonymizováno 9 slov] [obec]. Bylo ujednáno, že zástavní právo bude zajišťovat dluhy až do výše 2 000 000 Kč, a to z titulu nevrácené jistiny 55 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,5% denně z dlužné částky a dále zákonných úroků, jakož i nákladů na vymáhání pohledávek.

7. Z dohody o uznání dluhu ze dne 30. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaná se zavázala uhradit nesplacenou jistinu ve výši 55 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, který za období od 16. 9. 2018 do 19. 8. 2019 činil 4 583,84 Kč, dále smluvní pokutu z dlužné jistiny za období od 16. 9. 2018 do 19. 8. 2019 ve výši 92 950 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 8 857,20 Kč. Celková dlužná částka tak činila 161 391,04 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala splácet formou 33 měsíčních splátek po 5 000 Kč počínaje dnem 30. 9. 2019 a konče dnem 31. 5. 2022. Pro případ prodlení byla v čl. V. odst. 4 sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5% denně z dlužné částky.

8. Z výpisů účtu soud zjistil, že žalovaná 14 splátek dle splátkového kalendáře po 5 000 Kč, naposledy dne 29. 10. 2020. Následně dne 28. 1. 2021 uhradila ještě jednu splátku 5 000 Kč.

9. Z výpočtu smluvní pokuty soud zjistil, že smluvní pokuta ve výši 0,2% denně z dlužné částky 91 391,04 Kč za období od 1. 12. 2020 do 27. 1. 2021 činila 10 784,14 Kč a z částky 87 608,05 č za období od 28. 1. 2021 do 8. 3. 2022 činila 70 787,30 Kč Celkem tak smluvní pokuta činila 81 571,45 Kč.

10. Z návrhu na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí a následného vyjádření [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [datum] soud zjistil, že navrhovaný vklad zástavního práva k nemovitostem uvedeným v odst. 5 tohoto rozsudku nebyl ze strany katastrálního úřadu povolen.

11. Z dopisů ze dne 16. 1. 2020 a 6. 3. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k podpisu upravené zástavní smlouvy, aby mohlo dojít k zápisu shora uvedeného zástavního práva.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 2. 2022 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 185 054,45 Kč, a to nejpozději do sedmi dnů ode dne odeslání předmětné výzvy, která byla dle podací stvrzenky odeslána žalované dne 25. 2. 2022.

13. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobce uzavřel se žalovanou dne 4. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které jí poskytl bezúročnou zápůjčku ve výši 58 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit nejpozději do 15. 9. 2018. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5% z dlužné částky denně. Žalovaná na dlužnou částku uhradila 3 000 Kč platbou ze dne 20. 5. 2019. Dne 30. 8. 2019 došlo mezi účastníky k uzavření dohody o uznání dluhu, ve které žalovaná uznala dlužnou jistinu ve výši 55 000 Kč, zákonný úrok z prodlení, který za období od 16. 9. 2018 do 19. 8. 2019 činil 4 583,84 Kč, dále smluvní pokutu z dlužné jistiny za období od 16. 9. 2018 do 19. 8. 2019 ve výši 92 950 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 8 857,20 Kč. Žalovaná tak celkem uznala dlužnou částku ve výši 161 391,04 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala splatit formou 33 pravidelných měsíčních splátek po 5 000 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 31. 5. 2022. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5% z dlužné částky denně. Z výpisu účtu bylo zjištěno, že žalovaná řádně uhradila 14 splátek. Poslední splátku uhradila dne 29. 10. 2020. Ohledně 15. splátky se tedy dostala do prodlení, když tuto splátku uhradila až dne 28. 1. 2021. Ničeho dalšího žalovaná neuhradila, pročež jí žalobce vyzval předžalobní výzvou ze dne 25. 2. 2022 k úhradě celkové dlužné částky ve výši 185 054,45 Kč. Žalobce namísto ujednané smluvní pokuty ve výši 0,5% denně z dlužné částky požaduje po žalované smluvní pokutu ve výši 0,2% denně z dlužné částky. Žalovaná při jednání soudu dne 29. 8. 2022 nárok žalobkyně v plném rozsahu uznala.

14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

15. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

16. Soud posoudil shora uvedené skutečnosti a dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 58 000 Kč, na kterou žalovaná do doby uznání dluhu uhradila pouze 3 000 Kč. Bylo tedy v pořádku, pokud se v uznání dluhu zavázala dlužnou část jistiny ve výši 55 000 Kč uhradit. Soud se nicméně zabýval otázkou požadavku žalobce na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,5% denně z dlužné částky, která za období od 16. 9. 2018 do 19. 8. 2019 činila 92 950 Kč. Tuto smluvní pokutu považuje soud za velmi vysokou, přestože si je vědom skutečnosti, že zápůjčka byla sjednána mezi dvěma fyzickými osobami a nedopadají tak na ni ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Nicméně po posouzení všech okolností dospěl soud k závěru, že tuto smluvní pokutu je možné žalobci přes určité výhrady přiznat, a to z následujících důvodů. Předně je třeba konstatovat, že soud se nemůže řídit absolutní výší smluvní pokuty. V daném případě je podstatná skutečnost, že žalované byla zápůjčka poskytnuta bezúročně, tedy v podstatě za velmi výhodných podmínek. V daném případě smluvní pokuta činila 275 Kč za den, přičemž celková výše smluvní pokuty je dána čistě délkou prodlení dlužníka. Navíc sama žalovaná oprávněnost výše smluvní pokuty uznala. Jestliže přitom soud dospěl k závěru o oprávněnosti smluvní pokuty ve výši 0,5% denně, nemohl jako nepřípustnou posoudit ani smluvní pokutu 0,2% denně kterou žalobce po žalované požaduje z titulu nedodržení splátkového kalendáře ujednaného v uznání dluhu. Soud opětovně zdůrazňuje, že předmětné smluvní pokuty považuje za přípustné za situace, kdy zápůjčka byla sjednána bezúročně. Z uvedeného důvodu tedy shledal oprávněnou i tuto smluvní pokutu. Navíc žalovaná, jak shora uvedeno dluh co do důvodu a výše při jednání dne 29. 8. 2022 uznala. Soud tedy žalobu uznal a rozhodl o povinnosti žalované žalovanou částku uhradit, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Nárok žalobce na úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1970 občanského zákoníku, výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

17. Ve věci úspěšnému žalobci bylo vůči neúspěšné žalované přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř.), které tvoří jednak soudní poplatek 8 459 Kč, a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za čtyři úkony právní služby § 7 bod 5 AT – po 7 900 Kč (1 500 + (40 x 160) za přípravu a převzetí zastoupení, výzvu k plnění, sepis žaloby a jednání u soudu - celkem 31 600 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT), a o náhradu hotových výdajů spojených s každým ze 4 úkonů – vždy po 300 Kč (§ 13 odst. 3 písm. a) AT), tj. celkem 1 200 Kč. Žalobci též náleží právo na náhradu za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby za 2 půlhodiny dle § 14 odst. 3, tj. celkem 200 Kč a náhradu cestovného, která dle § 1 vyhl. č. 511/2021 Sb. ve spojení s § 157 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce činí za ujetých 39 km na trase [obec] – [obec] a zpět celkem 271 Kč {39 x (4,7 + (0,048 x 47,1)) }. Konečně žalobkyni náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 6 987 Kč (0,21 x (31 600 + 1 200 + 200 + 271)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 48 717 Kč (8 459 + 31 600 + 1 200 + 200 + 271 + 6 987). Tyto náklady je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., věta za středníkem.

19. Ačkoliv soud podané žalobě vyhověl, zabýval se otázkou, zda je na místě vyhovět prosbě žalované, o rozložení dlužné částky do pravidelných přiměřených měsíčních splátek. Dospěl přitom k závěru, že tomuto požadavku je možné a dokonce i vhodné vyhovět. Žalovaná evidentně nedisponuje dostatečnými úsporami na to, aby bylo v jejích silách přistoupit k jedné z variant splátkových kalendářů předložených žalobcem. Tyto varianty nepovažuje soud tedy za vhodné, neboť by vedly žalovanou pouze k dalšímu zadlužování žalované. Soudu se proto jeví jako nevhodnější umožnit žalované splácet dlužnou částku čistě formou pravidelných měsíčních splátek, a to i s ohledem na její vyjádření o schopnosti splácet 5 000 Kč – 7 000 Kč měsíčně. Soud přitom rozhodl o variantě splátkového kalendáře po 7 000 Kč měsíčně, což sice na jedné straně bude pro žalovanou více zatěžující, ale umožní jí to dlužnou částku splatit rychleji, než by tomu bylo v případě částky 5 000 Kč. Odhlédnout rovněž nelze od zájmů žalobce, který již jednou žalované možnost dlužnou částku formou splátkového kalendáře splácet poskytl. Je tedy jen vhodné, aby mu byla dlužná částka splacena co nejrychleji avšak s přihlédnutím k možnostem žalované. S takto stanoveným splátkovým kalendářem by měla žalovaná dlužnou částku splatit za dva roky, což soudu nepřijde nepřiměřené. Žalovaná takto bude splácet i náklady řízení ve shora uvedené výši, přičemž je pouze na žalované, zda možnosti dané soudem využije, neboť soud toto své rozhodnutí podmínil sankcí ztráty výhody splátek v případě prodlení byť jen s jedinou splátkou. Na základě uvedených skutečností proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.