15 C 47/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , titul za jménem sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 7 907 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 800 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 1 449 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 579 Kč,</b> <b>-) s úrokem 20 % ročně z částky 2 800 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 2 800 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,</b> <b>a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších částek 943 Kč (ze smlouvy A) a 4 164 Kč (ze smlouvy B), jakož i kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, úroků a úroků z prodlení nad rozsah příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 27. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 7 907 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba].

2. Smlouvou o půjčce ze dne 27. 11. 2015 [číslo] (dále smlouva A) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 6 493 Kč (půjčka 4 000 Kč, souhrnný poplatek 2 493 Kč vč. pojištění) v 43 týdenních splátkách po 151 Kč. Žalovaný uhradil 5 550 Kč (3 249,91 Kč na jistinu a 2 300,09 Kč na poplatek a pojištění). Úvěr měl být splacen nejpozději do 5. 6. 2017. Poslední splátka byla uhrazena dne 5. 6. 2017. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 750,09 Kč, poplatku ve výši 192,91 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 511,01 Kč (jedná se o 20,98% úrok z jistiny 750,09 Kč od 24. 9. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 194,90 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 750,09 Kč od 1. 10. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 750,09 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 750,09 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

3. Smlouvou o půjčce ze dne 24. 3. 2016 [číslo] (dále smlouva B) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 10 614 Kč (půjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 4 614 Kč s pojištěním) v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. Půjčka měla být splacena nejpozději do 4. 5. 2017. Žalovaný uhradil celkovou částku 3 650 Kč (724,82 Kč na jistinu a 2 925,18 Kč na poplatek a pojištění). Poslední splátka byla uhrazena dne 5. 6. 2017. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 5 275,18 Kč, poplatku ve výši 1 688,82 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 3 288,07 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 5 275,18 Kč od 5. 5. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 107,63 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 5 275,18 Kč od 12. 5. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72% ročně z částky 5 275,18 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 275,18 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

4. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

5. Ze smlouvy A soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 4 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 2 493 Kč tvořený úrokem ve výši 20,98 % ročně ve výši 364 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 800 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 1 200 Kč a pojištěním 129 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 6 493 Kč, to vše v 43 týdenních splátkách po 151 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, úroková sazba činí 20,98% ročně (bod 1.2.), RPSN pak 91,66% (bod 3.2.).

6. Ze smlouvy B soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 614 tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 840 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 2 400 Kč a pojištěním 174 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 10 614 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, úroková sazba činí 23,72% ročně (bod 1.2.), RPSN pak 75,72% (bod 3.2.).

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalovaného na současnou žalobkyni. Z připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že výše pohledávky žalovaného ze smlouvy [číslo] ze dne 27. 11. 2015 činí ke dni postoupení 943 Kč, ze smlouvy [číslo] ze dne 24. 3. 2016 pak 6 964 Kč.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným na současnou žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 7 907 Kč, nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalovanému oznámení odesláno dne 7. 1. 2020 9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 9. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 14 439,38 Kč, nejpozději k 18. 9. 2020. Dle podacího lístku byla předžalobní výzva žalovanému odeslána dne 4. 9. 2020.

10. Smlouva A byla smlouvou o zápůjčce a smlouva B rovněž. U obou smluv je potom nutno aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

16. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

17. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

18. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

19. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u smlouvy A celkem 62% (na 43 týdnů), u smlouvy B celkem 77% (na 58 týdnů), z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uvedeného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána.

20. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 20% z půjčené částky.

21. U smlouvy A týkající se zápůjčky 4 000 Kč byla žalovaným celkem uhrazena částka 5 550 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 800 Kč (4 000 Kč x 0,2), tak žalovaný přeplatil poskytnutou zápůjčku o částku 750 Kč (4 000 Kč + 800 Kč – 5 550 Kč zaplacených žalovanou). Částka 800 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí zápůjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 1 693 Kč (2 493 – 800), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (2 493 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 62% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 800 Kč a žalovaný na něj již uhradil částku 2 300,09 Kč, uhradil tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 1 500,09 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 750,09 Kč, jejíž výše tak činí uvedených – 750 Kč. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaný dlužnou částku zcela uhradil. Z uvedeného důvodu nezbylo soudu nic jiného, než žalobu v případě smlouvy A plném rozsahu zamítnout, tedy rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku II. stran smlouvy A tohoto rozsudku.

22. U smlouvy B týkající se zápůjčky 6 000 Kč byla žalovaným celkem uhrazena částka 3 650 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 1 200 Kč (6 000 Kč x 0,2), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 3 550 Kč (6 000 Kč + 1 200 Kč – 3 650 Kč zaplacených žalovaným). Částka 1 200 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí zápůjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 3 414 Kč (4 614 – 1 200), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (4 614 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 76% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 1 200 Kč a žalovaný na něj již uhradil částku 2 925,18 Kč, uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 1 725,18 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 5 275,18 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 3 550 Kč.

23. S ohledem na skutečnost, že žalovaný souhrnný poplatek, jakož i jistinu v případě smlouvy A zcela splatil a dokonce zde vznikl přeplatek ve výši 750 Kč, započetl soud tento přeplatek na smlouvu B, kdy jej odečetl od dlužné částky 13 900 Kč. Poté co tedy soud odečetl přeplatek ze smlouvy A od nedoplatku u smlouvy B, kdy tak učinil mj. i s ohledem na to, že smlouva A předcházela uzavření smlouvy B, stanovil soud novou jistinu ve výši 2 800 Kč (3 550 – 750), kterou je žalovaný povinen žalobkyni uhradit. Z uvedeného tedy vyplývá, že nárok na zaplacení žalované částky v případě smlouvy A žalobkyni nevznikl a v případě smlouvy B zůstává k zaplacení pouze nově stanovená jistina ve výši 2 800 Kč.

24. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 840 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 23,72 % p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který však soud s ohledem na shora uvedené akceptuje pouze ve výši 20% p. a. (nikoliv ve výši 23,72% p. a. požadovaných žalobkyní) z dlužné jistiny, která nově činí 2 800 Kč, ode dne 5. 5. 2017, do data postoupení pohledávky, tj. dne 6. 12. 2019 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 1 449 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,05% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 2 800 Kč za období od 12. 5. 2017 do 6. 12. 2019 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 579 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 2 800 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v případě smlouvy A zcela, tedy co do částky 943 Kč vč. příslušenství. V případě smlouvy B pak soud žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl co do částky 4 164 Kč (6 964 – 2 800), kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení, jakož i úroků a úroků z prodlení nad rozsah uvedený ve výroku I., a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.

26. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky 2 800 Kč, žaloba byla pro částku 5 107 Kč (4 164 + 943) zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 35% ku 65% ve prospěch žalovaného. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 30% ve prospěch žalovaného. Žalovaný však žádné náklady řízení neúčtoval. S ohledem na tuto skutečnost proto soud rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu.

27. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.