15 C 61/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 124 361,72 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni</b> <b>a) částku 28 794 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 6 389,46 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 4 346,24 Kč,</b> <b>-) s úrokem 29 % ročně z částky 25 341,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 25 341,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,</b> <b>b) částku 52 807,35 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 9 062,50 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 6 367,50 Kč,</b> <b>-) s úrokem 29 % ročně z částky 45 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 45 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších částek 19 442,04 Kč (výrok I. písm. a)) a 23 318,33 Kč (výrok I. písm. b)), zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve 9 982 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 124 361,72 Kč s příslušenstvím z titulu smluv o zápůjčce [číslo] ze dne 13. 9. 2017 (dále jen„ smlouva A“) a [číslo] ze dne 15. 11. 2017 (dále jen„ smlouva B“) uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba] [IČO] a žalovanou. Na základě smlouvy A právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 38 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 30 443 Kč Celkem měla tedy žalovaná původnímu věřiteli vrátit částku 68 443 Kč, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 803 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 3. 2019 Poslední splátku uhradila žalovaná dne 15. 11. 2017. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 20. 1. 2020. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 16 806 Kč, poté již neuhradila ničeho. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 48 236,04 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 25 341,05 Kč a dlužného poplatku ve výši 22 894,99 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 6 389,46 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 346,24 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 341,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 341,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Na základě smlouvy B právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 45 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 35 959 Kč Celkem měla tedy žalovaná původnímu věřiteli vrátit částku 80 959 Kč, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 4 498 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15. 5. 2019. Žalovaná neuhradila žádnou splátku. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 20. 1. 2020. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 76 125,68 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 45 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 31 125,68 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 9 062,50 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 6 367,50 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 45 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 45 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila a k jednání nařízenému na den 17. 5. 2021 se bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Při jednání dne 17. 5. 2021 žalobkyně setrvala na podané žalobě v rozsahu žalobního návrhu ze dne 28. 11. 2020.

4. Ze smlouvy A soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 38 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem v částce 30 443 Kč, celkem tedy částku 68 443 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 3 803 Kč, resp. 3 792 Kč v případě poslední splátky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 9 313 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 11 434Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 9 696 Kč. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce, že převzala při podpisu smlouvy celou výši uvedené zápůjčky. Součástí smlouvy o zápůjčce pak byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN činilo 127,54%, úrok pak 29% ročně.

5. Ze smlouvy B soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 45 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem v částce 35 959 Kč, celkem tedy částku 80 959 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 4 498 Kč, resp. v případě poslední splátky ve výši 4 493 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 11 028 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 13 541 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 11 390 Kč. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce, že převzala při podpisu smlouvy celou výši uvedené zápůjčky. Součástí smlouvy o zápůjčce pak byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN činilo 127,12%, úrok pak 29% ročně.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávky za žalovanou postoupila současné žalobkyni.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně – společnost [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávek na současnou žalobkyni a zároveň žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni. Z podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno dne 14. 2. 2020.

8. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 23. 4. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě pohledávek ve výši 157 517,53 Kč nejpozději do 30. 4. 2020. Žalované kromě toho opětovně sdělila důvod vzniku pohledávek, poučila ji o postoupení pohledávek a dále žalovanou poučila o tom, že v případě neuhrazení pohledávek budou tato vymáhány soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána žalované dne 24. 4. 2020.

9. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaná uzavřela se žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, dvě smlouvy o zápůjčce, na základě nichž žalobkyně poskytla v případě smlouvy A žalované částku 38 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 803 Kč. Spolu s poskytnutou částkou se žalovaná zavázala vrátit též souhrnný poplatek ve výši 30 443 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020 a současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná uhradila na dluh na jistinu 12 658,95 Kč a na souhrnný poplatek 7 548,01 Kč, neboť dluh na jistině činil 25 341,05 Kč a dluh na souhrnném poplatku 22 894,99 Kč Celkem tedy uhradila 20 206,96 Kč, nikoliv v žalobě uváděných 16 806 Kč. Dlužná částka tedy činí v žalobě uváděných 48 236,04 Kč. V případě smlouvy B žalobkyně žalované poskytla částku 45 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 4 498 Kč, resp. 4 493 Kč v případě poslední splátky. Spolu s poskytnutou částkou se žalovaná zavázala vrátit též souhrnný poplatek ve výši 35 959 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020 a současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná uhradila na dluh částku 0 Kč na jistinu a 1 192,65 Kč na souhrnný poplatek, neboť dluh na jistině činil 45 000 Kč a dluh na souhrnném poplatku 31 125,68 Kč. Není tedy pravdou, že by žalovaná ničeho neuhradila. Celkem tedy uhradila 4 833,32 Kč. Dlužná částka tedy činí 76 125,68 Kč.

10. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 1. 12. 2016, neboť se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem.

11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 odst. 2 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

15. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o zápůjčce a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku (poplatku za poskytnutí zápůjčky, sestávajícího z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní režim splátek) uzavřeny v rozporu s dobrými mravy a jsou proto v této části neplatné. Pokud se týká smlouvy A a poplatku ve výši 30 443 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky 38 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 80% (za 18 měsíců) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uváděného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána. Obdobná situace pak panuje i obhledně souhrnného poplatku u smlouvy B, kdy jeho výše 35 959 Kč je vzhledem k výši poskytnuté zápůjčky 45 000 Kč rovněž neúměrně vysoká. Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představuje 80% (za 18 týdnů) z půjčené částky.

16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí zápůjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí zápůjčky v případě smlouvy A ve výši 7 600 Kč, v případě smlouvy B ve výši 9 000 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnuté zápůjčky. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaná ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsala.

17. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy A poskytla žalované zápůjčku ve výši 38 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem 30 443 Kč, celkem se zavázala zaplatit 68 443 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná kromě částky 16 806 Kč na uvedenou zápůjčku ke dni podání žaloby nic nezaplatila. Bylo věcí žalované, aby tvrdila a zejména pak prokázala, že na uvedenou zápůjčku uhradila více. Nicméně výše souhrnného poplatku 30 443 Kč, je dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek přesahoval 80% zápůjčky, přičemž je zřejmé, autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné, tj. v částce 22 843 Kč (30 443 – 7 600). Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě částečně vyhovět, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 28 794 Kč (45 600 Kč jako součet zápůjčky a soudem stanoveného poplatku – 16 806 Kč, které žalovaná uhradila). Obdobně v případě smlouvy B poskytla žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 45 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem 35 959 Kč, celkem se zavázala zaplatit 80 959 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná kromě částky 1 192,65 Kč na uvedenou zápůjčku ke dni podání žaloby nic nezaplatila. Bylo opět věcí žalované, aby tvrdila a zejména pak prokázala, že na uvedenou zápůjčku uhradila více. Výše souhrnného poplatku 35 959 Kč, je dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 80% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že i zde byla autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku značně omezená. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. rovněž za neplatné, tj. v částce 26 959 (35 959 – 9 000). Soud proto ve výroku I. zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 52 807,35 Kč (54 000 jako součet zápůjčky a soudem stanoveného poplatku – 1 192,65 Kč, které žalovaná uhradila).

18. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl ve smlouvách omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a z článku 18 smlouvy vyplývá, že v případě prodlení se účinnost smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dlužné částky. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 29% ročně (smlouva A i smlouva B) pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má v případě smlouvy A nárok i na běžící smluvní úrok 29% z dlužné jistiny 25 341,05 Kč, ode dne 14. 3. 2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, a to do data postoupení pohledávky, tj. dne 20. 1. 2020, v kapitalizované výši 6 389,46 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,05% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 25 341,05 Kč za období od 15. 12. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou, do 20. 1. 2020 v kapitalizované výši 4 346,24 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení ze stanovené jistiny ve výši 25 341,05 Kč. V případě smlouvy B vznikl žalobkyni nárok na smluvní úrok 29% z dlužné jistiny 45 000 Kč, ode dne 16. 5. 2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, a to do data postoupení pohledávky, tj. dne 20. 1. 2020 v kapitalizované výši 9 062,50 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 9% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 45 000 Kč za období od 4. 7. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do 20. 1. 2020 v kapitalizované výši 6 367,50 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z jistiny ve výši 45 000 Kč.

19. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 19 442,04 Kč (v případě smlouvy A) a 23 318,33 Kč (v případě smlouvy B), a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.

20. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 6 219 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za čtyři úkony právní služby dle § 7 odst. 5 bod 1 AT – po 6 100 Kč za jeden (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby a účast na jednání dne 17. 5. 2021; § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT), celkem tedy 24 400 Kč (4 x 6 100), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč, tj. celkem 1 200 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 5 375 Kč (0,21 x (24 400 + 1 200)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 31 195 Kč (6 219 + 24 400 + 1 200 + 5 375). Soud poznamenává, že neuznal požadavek žalobkyně na úhradu úkonu právní služby za vyjádření ze dne 10. 3. 2021, neboť tímto žalobkyně pouze vyjádřila nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž z úřední činnosti je soudu známo, že přesně takto formulovaný nesouhlas žalobkyně zasílá i v jiných případech. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 124 361,72 Kč. Žalobkyni však bylo vyhověno pouze co do částky 81 601,35 Kč (28 794 + 52 807,35), žaloba byla pro částku 42 760,37 Kč (19 442,04 + 23 318,33) zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 66% ku 34% ve prospěch žalované. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 32% ve prospěch žalobkyně. Žalovaná je tedy povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 9 982 Kč.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.