15 C 66/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr Petrem Machačkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 155 Kč s přísl. <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 155 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 155 Kč od 12. 7. 2018 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu 2. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 155 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 7. 2018 do zaplacení. Žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný byl ve dnech 11. 3. 2018 a 9. 2. 2018 příslušníky Policie ČR převezen k odbornému lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu, neboť u něho vzniklo důvodné podezření, že řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Provedeným laboratorním vyšetřením byla v moči žalovaného zjištěna přítomnost amfetaminů. Žalovaná částka sestává z nákladů na dopravu žalovaného k uvedeným vyšetřením služebním vozidlem žalobkyně a dále z nákladů, které žalobkyně uhradila zdravotnickému zařízení za odběry a rozbor vzorků. Žalovaný doposud tyto náklady žalobkyni neuhradil, a to ani přesto, že jej k tomu žalobkyně písemně vyzývala.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.

3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne 11. 3. 2018 a dne 9. 2. 2018 byl žalovaný převezen příslušníky Policie České republiky k odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu, jelikož vzniklo důvodné podezření, že řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. Výsledkem laboratorního vyšetření moči bylo v obou případech pozitivní zjištění přítomnosti amfetaminů v organismu. Žalobkyně za vyšetření žalovaného uhradila Nemocnici Pardubického kraje, a.s., částku 2 161 Kč a 2 562 Kč, za odběry a rozbory vzorků. Převoz žalovaného do zdravotnického zařízení dne 11. 3. 2018 a 9. 2. 2018 si vyžádal jízdu služebního vozidla. Náklady na převoz byly vyčísleny dne 11. 3. 2018 na částku 223 Kč a dne 9. 2. 2018 na částku 209 Kč. Dopisy z 26. 6. 2018 byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu ve výši 2 384 Kč a 2 771 Kč, sestávajícího z náhrad nákladů na dopravu k vyšetření, nákladů na odběr biologického materiálu a nákladů na vyšetření odebraných vzorků, přičemž žalobkyně poskytla žalovanému dodatečnou lhůtu k plnění v trvání 15 dnů od vystavení výzev a upozornila jej, že v případě nezaplacení dluhu v uvedené lhůtě bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

4. Podle § 19 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek v účinném znění (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“) platí, že osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví jiné osoby nebo poškodit majetek, nebo ve vztahu k níž jiný právní předpis stanoví zákaz požívat alkohol nebo užívat jiné návykové látky, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním, a to tak, aby zajistila, že tuto činnost nebude vykonávat pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

5. Podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně zdraví platí, že orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna podrobit se osoba, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek.

6. Podle § 24 odst. 1 zákona o ochraně zdraví hradí náklady na odborné lékařské vyšetření poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

7. Podle § 24 odst. 2 zákona o ochraně zdraví platí, že prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce.

8. Podle § 24 odst. 3 věty prvé zákona o ochraně zdraví platí, že náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce 9. V řízení bylo prokázáno, že u žalovaného ve dnech 11. 3. 2018 a 9. 2. 2018 vzniklo ve smyslu § 20 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně zdraví důvodné podezření, že vykonává činnost, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, pod vlivem návykové látky. Žalovanému tak vznikla dle citovaného ustanovení povinnost podrobit se odbornému lékařskému vyšetření na přítomnost takové látky v jeho organismu. Tomuto vyšetření se žalovaný podrobil, přičemž následným rozborem při vyšetření odebraných biologických vzorků byla zjištěna přítomnost amfetaminu v jeho organismu. Žalovanému tak podle § 24 odst. 2 a odst. 3 věty prvé zákona o ochraně zdraví vznikla povinnost nahradit žalobkyni jednak náklady na jeho dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení lékařského vyšetření, jednak náklady za provedené lékařské vyšetření.

10. V souvislosti s provedenými vyšetřeními žalobkyně prokazatelně uhradila příslušnému zdravotnickému zařízení částku 2 161 Kč a 2 562 Kč, a to jednak za odběr vzorků, jednak za jejich následný rozbor. Pokud jde o výpočet výše nákladů na dopravu žalovaného k tomuto vyšetření, žalobkyně zjevně zcela správně postupovala podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 463/2017 Sb., která upravovala výši cestovních náhrad pro pracovní cesty uskutečněné v roce 2018.

11. Ze shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Uložil proto žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 155 Kč včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění, výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu vůči žalobkyni.

12. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch a svědčí jí tak ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, písemný návrh ve věci samé). Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč.

13. Žalobkyně byla ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozena od placení soudního poplatku a poplatková povinnost tak podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích přešla na žalovaného, neboť podané žalobě bylo vyhověno a žalovaný v řízení nebyl od placení soudních poplatků osvobozen. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč stanovený dle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb. Soudní poplatek je třeba zaplatit na účet zdejšího soudu č. ú. 3703-424591/0710, a to pod variabilním symbolem 1115006621.

14. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.