15 C 7/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 38 571,75 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni</b> <b>a) částku 2 926 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 883 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 542 Kč,</b> <b>-) s úrokem 20% ročně z částky 2 926 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 9% ročně z částky 2 926 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení,</b> <b>b) částku 21 800 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 2 513 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 3 415 Kč,</b> <b>-) s úrokem 20 % ročně z částky 19 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 9% ročně z částky 19 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších částek 3 692,05 Kč (výrok I. písm. a)) a 10 153,70 Kč (výrok I. písm. b)), jakož i kapitalizovaných úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení a běžících úroků nad rámec příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 150 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 38 571,75 Kč s příslušenstvím z titulu smluv o zápůjčce [číslo] ze dne 3. 8. 2018 (dále jen„ smlouva A“) a [číslo] ze dne 19. 10. 2018 (dále jen„ smlouva B“) uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba] [IČO] a žalovaným. Na základě smlouvy A právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 302 Kč Celkem měl tedy žalovaný původnímu věřiteli vrátit částku 12 305 Kč, a to v 45 pravidelných týdenních splátkách po 274 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 6. 2019 Poslední splátku uhradil žalovaný dne 19. 11. 2018. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 18. 12. 2020. Do postoupení pohledávky žalovaný uhradila částku 5 474 Kč, poté již neuhradil ničeho. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 6 618,05 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 3 484,07 Kč a dlužného poplatku ve výši 3 133,98 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1 552,06 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 655,88 Kč, úroků ve výši 29% ročně z dlužné jistiny ve výši 3 484,07 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9% ročně z dlužné jistiny ve výši 3 484,07 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Na základě smlouvy B právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 19 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 15 471 Kč Celkem měl tedy žalovaný původnímu věřiteli vrátit částku 34 471 Kč, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1 916 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 4. 2020. Do postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku 1 000 Kč, poté již neuhradil ničeho. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 18. 12. 2020. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 31 953,70 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 19 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 12 953,70 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 3 719,25 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 472,25 Kč, úroků ve výši 29% ročně z dlužné jistiny ve výši 19 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9% ročně z dlužné jistiny ve výši 19 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

3. Ze smlouvy A soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem v částce 5 302 Kč, celkem tedy částku 12 305 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 274 Kč, resp. 246 Kč v případě poslední splátky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 932 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 728 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč. Žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o zápůjčce, že převzal při podpisu smlouvy celou výši uvedené zápůjčky. Součástí smlouvy o zápůjčce pak byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN činilo 312,54%, úrok pak 29% ročně.

4. Ze smlouvy B soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 19 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem v částce 15 471 Kč, celkem tedy částku 34 471 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 916 Kč, resp. v případě poslední splátky ve výši 1 899 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 4 656 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 6 629 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 4 186 Kč. Žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o zápůjčce, že převzal při podpisu smlouvy celou výši uvedené zápůjčky. Součástí smlouvy o zápůjčce pak byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN činilo 180,19%, úrok pak 29% ročně.

5. Z tabulky umoření ze dne 12. 1. 2021 soud zjistil, že na smlouvu [číslo] žalovaný uhradil 1 000 Kč a na smlouvu [číslo] uhradil celkem 5 474 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávky za žalovaným postoupila současné žalobkyni.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně – společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávek na současnou žalobkyni a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni. Z podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno dne 25. 1. 2021.

8. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávek ve výši 52 527,97 Kč nejpozději do 13. 7. 2021. Žalovanému kromě toho opětovně sdělila důvod vzniku pohledávek, poučila ho o postoupení pohledávek a dále žalovaného poučila o tom, že v případě neuhrazení pohledávek budou tato vymáhány soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána žalovanému dne 28. 6. 2021.

9. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaný uzavřel se žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, dvě smlouvy o zápůjčce, na základě nichž žalobkyně poskytla v případě smlouvy A žalovanému částku 7 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v 45 pravidelných týdenních splátkách po 274 Kč. Spolu s poskytnutou částkou se žalovaný zavázal vrátit též souhrnný poplatek ve výši 5 305 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021 a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný uhradil na dluh 5 474. V případě smlouvy B žalobkyně žalovanému poskytla částku 19 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1 916 Kč. Spolu s poskytnutou částkou se žalovaný zavázal vrátit též souhrnný poplatek ve výši 15 471 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021 a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný uhradil na dluh částku 1 000 Kč.

10. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem.

11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 odst. 2 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

15. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o zápůjčce a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku (poplatku za poskytnutí zápůjčky, sestávajícího z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní režim splátek) uzavřeny v rozporu s dobrými mravy a jsou proto v této části neplatné. Pokud se týká smlouvy A a poplatku ve výši 5 302 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky 7 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 76% (za 45 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uváděného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána. Obdobná situace pak panuje i obhledně souhrnného poplatku u smlouvy B, kdy jeho výše 15 471 Kč je vzhledem k výši poskytnuté zápůjčky 19 000 Kč rovněž neúměrně vysoká. Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představuje 81% (za 18 měsíců) z půjčené částky.

16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí zápůjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí zápůjčky v případě smlouvy A ve výši 1 400 Kč, v případě smlouvy B ve výši 3 800 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnuté zápůjčky. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaný ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsal.

17. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy A poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem 5 302 Kč, celkem se zavázal zaplatit 12 302 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný kromě částky 5 474 Kč na uvedenou zápůjčku ke dni podání žaloby nic nezaplatil. Bylo věcí žalovaného, aby tvrdil a zejména pak prokázal, že na uvedenou zápůjčku uhradil více. Nicméně výše souhrnného poplatku 5 302 Kč, je dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek přesahoval 76% zápůjčky, přičemž je zřejmé, autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné, tj. v částce 3 902 Kč (5 302 – 1 400). Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě částečně vyhovět, a to výrokem I. a), kdy soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 2 926 Kč (8 400 Kč jako součet zápůjčky a soudem stanoveného poplatku – 5 474 Kč, které žalovaný uhradil). Souhrnný poplatek byl přitom evidentně splacen.

18. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 932 Kč s tím, že představují 29% p. a. Soud nicméně uvádí, že s odkazem na shora uvedené považuje za hraniční a tedy ještě tolerovaný úrok ve výši maximálně 20% ročně. Z uvedeného důvodu přiznal běžící úrok pouze v uvedené výši a nikoliv ve výši 29% požadované žalobkyní. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok 20% z dlužné jistiny, která nově činí 2 926 Kč, ode dne 15. 6. 2019, do data postoupení pohledávky, tj. dne 18. 12. 2020 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 883 Kč. Jelikož se žalovaný ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 9% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 2 926 Kč za období od 27. 11. 2018 do 18. 12. 2020 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 542 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 2 926 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. a) tohoto rozsudku.

19. Obdobně v případě smlouvy B poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 19 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem 15 471 Kč, celkem se zavázal zaplatit 34 471 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný kromě částky 1 000 Kč na uvedenou zápůjčku ke dni podání žaloby nic nezaplatil. Bylo opět věcí žalovaného, aby tvrdil a zejména pak prokázal, že na uvedenou zápůjčku uhradil více. Výše souhrnného poplatku 15 471 Kč, je dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 81% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že i zde byla autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku značně omezená. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. rovněž za neplatné, tj. v částce 11 671 (15 471 – 3 800). Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě částečně vyhovět, a to výrokem I. b), kdy soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 21 800 Kč (22 800 Kč jako součet zápůjčky a soudem stanoveného poplatku – 1 000 Kč, které žalovaný uhradil). Jelikož soudem stanovený poplatek činí 1 000 Kč a žalované zbývá na poplatku uhradit ještě 2 800 Kč.

20. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 4 656 Kč s tím, že představují 29% p. a. Soud nicméně uvádí, že s odkazem na shora uvedené považuje za hraniční a tedy ještě tolerovaný úrok ve výši maximálně 20% ročně. Z uvedeného důvodu přiznal běžící úrok pouze v uvedené výši a nikoliv ve výši 29% požadované žalobkyní. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok 20% z dlužné jistiny, která činí 19 000 Kč, ode dne 20. 4. 2020, do data postoupení pohledávky, tj. dne 18. 12. 2020, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 2 513 Kč. Jelikož se žalovaný ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 9% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 19 000 Kč za období od 19. 12. 2018 do 18. 12. 2020 v kapitalizované výši, která činí 3 415 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení ze stanovené jistiny ve výši 19 000 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. b) tohoto rozsudku.

21. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 3 692,05 Kč (v případě smlouvy A) a 10 153,70 Kč (v případě smlouvy B), a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu, a to včetně příslušenství požadovaného nad rámec příslušenství přiznaného ve výroku I. tohoto rozsudku.

22. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala přiznání částky 38 571,75 Kč, vyhověno jí bylo co do částky 24 726 Kč, naopak pro částku 13 845,75 Kč byla žaloba zamítnuta. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně uspěla v 64%, naopak žalovaný byl úspěšný v 36%. Žalobkyně tak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 28%.

23. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 1 929 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 3 AT – po 500 Kč za jeden - celkem 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 378 Kč (0,21 x (1 500 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 4 107 Kč (1 929 + 1 500 + 300 + 378). Jak shora uvedeno, žalobkyně má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 28%, tj. částky 1 150 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

24. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.