15 C 80/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 500 Kč spolu s náklady řízení ve výši 468 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 750 Kč, do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s úhradou byť jen jediné splátky.

II. Žaloba se co do částky 22 500 Kč a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 6. 5. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, zamítá.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 5. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne 24. 7. 2023 mezi žalobkyní a žalovaným. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč. Úroky úvěru měly být hrazeny v měsíčních splátkách po 7 500 Kč měsíčně. Žalovaný své splatné závazky vůči žalobkyni nehradil řádně a včas. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek, avšak bezúspěšně. Proto následně úvěr zesplatnila. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 4. 2024 byl žalovaný opět vyzván k úhradě dlužné částky. Dlužná částka uplatněná touto žalobou činí 50 000 Kč a skládá se z dlužné jistiny. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z této částky od 6. 5. 2024 do zaplacení.

2. Přípisem ze dne 9. 7. 2024 žalobkyně soudu sdělila, že žalovaný na předmětnou smlouvu o úvěru uhradil celkem 22 500 Kč.

3. Žalovaný se k řádně doručené žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

4. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř., zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nevyjádřil. Soud tedy ve smyslu citovaného ustanovení jeho souhlas s tímto postupem předpokládal. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“).

1. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, a to vyplacením na jeho účet č. , č. účtu, . Úrok byl sjednán v částce 90 000 Kč. Strany si sjednaly, že po dobu trvání smlouvy bude žalovaný úrok z poskytnuté jistiny hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 7 500 Kč bez umoření jistiny s tím, že jistina bude splatná současně s poslední splátkou. Úvěr byl sjednán do dobu určitou 12 měsíců.

2. Z Přílohy č. 1 k výše uvedené smlouvě soud zjistil, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z toho, že žalovaný je rozvedený, jeho náklady na bydlení činí 6 646 Kč měsíčně. Je zaměstnaný a jeho průměrný čistý měsíční výdělek činí 27 744 Kč. Má dva jednorázové finanční závazky, jeden u , právnická osoba, ve výši 15 000 Kč a jeden u Emma´s Credit / CreditGO ve výši 4 500 Kč., právnická osoba, výplatních lístků žalovaného bylo zjištěno, že jeho průměrný čistý měsíční výdělek v době od dubna 2023 do června 2023 činil 30 751 Kč.

4. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za duben 2023 bylo zjištěno, že příjmy žalovaného v tomto období činily 46 258,26 Kč, výdaje 42 740,90 Kč. Počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 1 011,39 Kč, konečný zůstatek na účtu byl ve výši 4 528,75 Kč. Částka 11 663 Kč byla žalovanému na jeho účet připsána od , právnická osoba, , právnická osoba, . jako vrácení přeplatku a částka 12 318 Kč od Finančního úřadu pro Pardubický kraj.

5. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za květen 2023 bylo zjištěno, že příjmy žalovaného v tomto období činily 62 901,33 Kč, výdaje 61 500,26 Kč. Počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 4 528,75 Kč, konečný zůstatek na účtu byl ve výši 5 929,82 Kč. Částka 4 500 Kč byla žalovanému na jeho účet připsána od , Anonymizováno, ´, právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., platba označena jako , Anonymizováno, pujcka ze dne 2023-05-31 a částka 15 000 Kč od , Anonymizováno, , platba popsána jako identifikace klienta a poskytnuti zápůjčky od , právnická osoba, .

6. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za červen 2023 bylo zjištěno, že příjmy žalovaného v tomto období činily 66 621 Kč, výdaje 72 377,27 Kč. Počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 5 929,82 Kč, konečný zůstatek na účtu byl ve výši 173,55 Kč. Částka 20 000 Kč byla žalovanému na jeho účet připsána od , Anonymizováno, ., platba označena jako půjčka dle smlouvy boguxioo.

7. Z výsledků hledání v aplikaci Cribis soud zjistil, že žalobkyně lustrovala žalovaného v této aplikaci s negativním výsledkem.

8. Z výsledků hledání v databázi SOLUS soud zjistil, že žalobkyně lustrovala žalovaného v této databázi s negativním výsledkem.

9. Z výsledků hledání v databázi REPI soud zjistil, že žalobkyně lustrovala žalovaného v této databázi s negativním výsledkem.

10. Z výstupu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně lustrovala žalovaného v tomto rejstříku. Byl nalezen jeden záznam, jednalo se o skončenou věc.

11. Z výsledků kontroly OP soud zjistil, že žalobkyně lustrovala žalovanou v aplikaci MVČR pro neplatné doklady s negativním výsledkem.

12. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba bylo zjištěno, že dne 24. 7. 2023 žalobkyně převedla z účtu č. , č. účtu, na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 1 Kč.

13. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba bylo zjištěno, že dne 25. 7. 2023 žalobkyně převedla z účtu č. , č. účtu, na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 50 000 Kč.

14. Z upomínek ze dne 20. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě splátky splatné dne 15. 11. 2023, a to prostřednictvím dopisu a emailu.

15. Z upomínek ze dne 5. 12. 2023 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě splátky splatné dne 15. 11. 2023, a to prostřednictvím dopisu a emailu.

16. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 21. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a zároveň jej vyzvala k úhradě dlužné částky 96 880 Kč s tím, že pokud nebude dlužná částka zaplacena, bude vymáhána soudní cestou. Dle přiloženého poštovního podacího lístku bylo oznámení odesláno žalovanému téhož dne.

17. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 24. 7. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku 50 000 Kč. Úrok byl sjednán v částce 90 000 Kč. Strany si sjednaly, že po dobu trvání smlouvy bude žalovaný úrok z poskytnuté jistiny hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 7 500 Kč bez umoření jistiny s tím, že jistina bude splatná současně s poslední splátkou. Úvěr byl sjednán do dobu určitou 12 měsíců.

18. Po právní stránce soud hodnotil věc tak, že se jedná o spor podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“).

19. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

22. Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

23. Podle ust. § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

24. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob potažmo společnosti jako celku způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti, povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.

25. Ust. § 9 z. s. ú. pak ukládá věřiteli povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to ještě před vznikem závazku či jeho změnou. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální. Toto ustanovení zákona sice výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, což však nezbavuje věřitele povinnosti zjišťovat úvěruschopnost z jiných zdrojů. K obdobnému závěru dospěl Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, příp. je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Cílem posouzení je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, příp. domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné bez dalšího dovodit, že bude schopen splácet smluvně stanovené splátky, pakliže nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje (závazky).

26. S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl soud k následujícím závěrům.

27. Na základě předložených listinných důkazů soud uzavřel, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně předložením výplatních lístků žalovaného doložila, že čistý příjem žalovaného činil 30 751 Kč. Výdaje žalovaného byly doloženy výpisy z účtu za období tří měsíců předcházejících uzavření smlouvy. Z těchto výpisů je zřejmé, že žalovaný má, s ohledem na své příjmy, vysoké výdaje. Příjmy a výdaje jsou v těchto měsících přibližně stejné, v některých z těchto měsíců však žalovaný obdržel na svůj účet vyplacení zápůjčky či úvěru od různých věřitelů, v květnu 2023 se jednalo o částku 19 500 Kč, v červnu 2023 o částku 20 000 Kč. Tím došlo k umělému navýšení příjmové stránky na jeho účtu, navíc z toho jasně vyplývá, že žalovaný si sjednává úvěry a zápůjčky opakovaně. Dle Přílohy č. 1 žalobkyně pracovala s příjmem žalovaného 27 744 Kč, výdaji 6 646 Kč měsíčně (náklady na bydlení). Z předložených výpisů z účtů je naprosto zřejmé, že výdaje žalovaného jsou mnohonásobně vyšší, kdy v doložených třech měsících výdaje žalovaného činily průměrně 58 872,81 Kč měsíčně. Všechny tyto údaje přitom měla žalobkyně k dispozici a věděla o nich. V uvedené době úvěr poskytnutý žalobkyní a splátky smluvně sjednané s ohledem na výdaje žalovaného překračovaly zjevně možnosti žalovaného úvěr řádně splácet a splatit.

28. Důsledkem shora uvedených skutečností je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy dle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně má proto vůči žalovanému právo pouze na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru a bez nároku na zákonné úroky z prodlení, tj. na částku 27 500 Kč (50 000 – 22 500).

29. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se navzdory řádnému předvolání jednání nezúčastnil a soud tak vyšel pouze z listin prokazujících finanční možnosti žalovaného stran možnosti uhradit soudem stanovenou výši dlužné pohledávky a tyto možnosti promítl do přiměřené délky splácení úvěru. Z tohoto pohledu se soudu jeví jako přiměřená částka 2 750 Kč měsíčně, která by umožnila žalovanému splatit dlužnou částku za deset měsíců, což je doba, kterou soud považuje rovněž za dostatečnou. Soud nicméně podmínil tuto možnost sankcí ztráty výhody splátek v případě prodlení s úhradou byť jen jediné splátky.

30. Z uvedeného důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Ve zbývající části, tj. co do částky 22 500 Kč včetně požadovaného příslušenství žalobu výrokem II zamítl.

31. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 50 000 Kč s příslušenstvím. Žalobě bylo vyhověno co do částky 27 500 Kč, naopak co do částky 22 500 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tedy činí 55 % ku 45 % ve prospěch žalobkyně. Té proto dle shora citovaného ustanovení svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 10 % (55 – 45 = 10). Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 500 Kč a z nákladů jejího zastoupení ve výši 2 178 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění s právním rozborem, žaloba) po 500 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 3 cit. vyhl., dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 378 Kč podle § 137 ods.t 3 písm. a) cit. vyhl.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 468 Kč (10 % z celkových nákladů řízení ve výši 4 678 Kč), a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).