16 C 108/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 12 483,39 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 483,29 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 546,48 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 483,29 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení a úrok 30 % ročně z částky 9 483,39 Kč od 20. 11. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 12 483,39 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že 17. 2 2011 uzavřela (její právní předchůdkyně – [jméno] [příjmení] [anonymizováno]) se žalovaným smlouvu, podle níž zřídila a vedla běžný účet a také poskytovala kontokorent do úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaný porušil své povinnosti zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debet. Poskytování kontokorentu pro bylo zrušeno a debetní zůstatek 9 483,39 Kč převeden na nový úvěrový účet. Ani poté žalovaný ničeho nezaplatil, banka proto úvěr zesplatnila. Dluh se poté úročil úrokem 30 % p. a. Žalovaný dosud ničeho neuhradil, žalobkyně proto požaduje zaplacení jistiny 9 483,39 Kč, poplatků a smluvní pokuty 3 000 Kč, zákonného úroku z prodlení a úroku 30 % ročně od 20.11. 2019.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

4. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 17. 2. 2011 soud zjistil, že její součástí byly„ Dispozice“.

5. Z„ Dispozic“ z 19. 11. 2018 soud zjistil, že strany si ujednaly kontokorent s limitem 5 000 Kč. Pro případ překročení limitu byla ujednána úroková sazba ve výši dle aktuálního oznámení. Byly zde ujednány i poplatky související s vedením úvěrového účtu, upomínáním a prodlením.

6. Z úrokového lístku pro platební a neplatební účty ([webová adresa]) soud zjistil, že pro případ překročení limitu kontokorentu byl ujednán úrok 30 % ročně.

7. Z oznámení o vyčíslení dluhu ze dne 19. 11. 2019 soud zjistil, že banka vyčíslila dluh ve výši 12 483,39 Kč.

8. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 20. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaný dluží na jistině 9 483,39 Kč, na úroku z prodlení 546,48 Kč a na poplatcích 3 000 Kč.

9. Smlouvou ze dne 19. 8. 2020 byla pohledávka postoupena žalobkyni.

10. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalovaný se na svém účtu vedeném u žalobkyně dostal do debetu, posléze překročil sjednaný kontokorentní limit. Dluh žalovaného byl převeden na úvěrový účet, žalovaný však ničeho nezaplatil, pr. předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila a posléze pohledávku postoupila žalobkyni. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný později cokoliv zaplatil.

11. Smlouvu soud s ohledem na odkaz v § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) posuzoval podle § 2395 a n. OZ, tedy jako úvěr.

12. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Povinnost vrátit jistinu a zaplatit úroky a ujednané poplatky žalovaný nesplnil, tato povinnost tedy trvá. Prodlení se zaplacením dalo vzniknout právu na úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto podané žalobě v plném rozsahu vyhověl.

14. Plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Soud nepřistoupil na návrh žalobkyně, která se domáhala„ nesnížené“ náhrady nákladů řízení. Soudu je z úřední činnosti známo, že žaloby založené na pohledávkách postoupených od [právnická osoba] se nejen v rámci jednoho typu bankovních produktů, ale i v rámci více typů liší v podstatě toliko do názvu produktu, dlužné částky a dat – jedná se tedy o typické žaloby ve smyslu § 14b advokátního tarifu. Takto soud žalobkyni přiznal podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, náhradu hotových výdajů za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč a náhradu 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Zároveň soud žalobkyni přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení 2 252 Kč.

15. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.