16 C 114/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 32 988 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 388 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 510,04 Kč a 1 335,42 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 388 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 288 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv.

2. Tvrdila, že dne 19. 8. 2016 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], uzavřena smlouva o půjčce. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit vedle jistiny úrok 2 100 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, administrativní poplatek 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 6 000 Kč v 58 týdenních splátkách po 457 Kč. Žalovaný se rovněž zavázal v rámci splátek uhradit poplatek za doplňkovou službu životní pojištění ve výši 406 Kč Poslední splátka byla splatná do 29. 9. 2017. Žalovaný uhradil celkem 6 118 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 4 551,70 Kč, administrativního poplatku 528,30 Kč, poplatku za pojištění 308 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 7 817,72 Kč (jedná se o úrok 23,72 % p. a. z dlužné jistiny od 30. 9. 2017 do data postoupení), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 629,67 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 7. 10. 2047 do data postoupení) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení.

3. Dále tvrdila, že dne 30. 5. 2016 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], uzavřena smlouva o půjčce. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit vedle jistiny úrok 1 960 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, administrativní poplatek 2 800 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 5 600 Kč) v 58 týdenních splátkách po 426 Kč. Žalovaný se rovněž zavázal v rámci splátek uhradit poplatek za doplňkovou službu životní pojištění ve výši 348 Kč Poslední splátka byla splatná do 10. 7. 2017. Žalovaný uhradil celkem 12 108 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 30. 11. 2019 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 9 566,74 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 2 855,80 Kč, poplatku za pojištění 177,46 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 5 496,58 Kč (jedná se o úrok 23,72 % p. a. z dlužné jistiny od 11. 7. 2017 do data postoupení), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 850,43 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 18. 7. 2017 do data postoupení) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení.

4. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

6. Ze„ smlouvy o půjčce“ ze dne 19. 8. 2016 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce tuto částku vrátit a zaplatit poplatek 11 100 Kč, tvořený úrokem ve výši 2 100 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso úvěru ve výši 6 000 Kč a dále poplatek za zařazení do pojišťovacího programu [anonymizována dvě slova] ve výši 406 Kč. Dlužnou částku v celkové výši 26 506 Kč se žalovaný zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po 457 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného zaplacení byla splatná do sedmi dní po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky pod ztrátou výhody splátek. Formulář smlouvy neobsahoval možnost hotovostního poskytnutí s bezhotovostním splácením. Bezhotovostní poskytnutí potom bylo možno učinit ve lhůtě až 13 dní od uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, které obsahovaly předtištěný údaj o procentuální roční výši úroků a RPSN. Ve smluvních podmínkách byl rovněž stanoven úrok 23,72 % p. a.

7. Ze„ smlouvy o půjčce“ ze dne 30. 5. 2016 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce tuto částku vrátit a zaplatit poplatek 10 360 Kč, tvořený úrokem ve výši 1 960 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso úvěru ve výši 5 600 Kč a dále poplatek za zařazení do pojišťovacího programu [anonymizována dvě slova] ve výši 348 Kč. Dlužnou částku v celkové výši 24 708 Kč se žalovaný zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po 426 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného zaplacení byla splatná do sedmi dní po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky pod ztrátou výhody splátek. Formulář smlouvy neobsahoval možnost hotovostního poskytnutí s bezhotovostním splácením. Bezhotovostní poskytnutí potom bylo možno učinit ve lhůtě až 13 dní od uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, které obsahovaly předtištěný údaj o procentuální roční výši úroků a RPSN. Ve smluvních podmínkách byl rovněž stanoven úrok 23,72 % p. a.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2019 a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny současné žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisy ze dne 30. 11. 2019.

9. Co do závěru o skutkovém stavu, soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění s tím, že z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný uhradil více než tvrzených 6 118 Kč na smlouvu z 19. 8. 2016 a více než 12 108 Kč na smlouvu z 30. 5. 2016.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:

11. Právní vztahy stran sporu se u obou nároků řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) a zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

12. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o zápůjčce podle § 2390 OZ.

13. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 věty první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky.

15. Podle § 580 odst. 1 OZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 1812 odst. 1 OZ platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

18. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

19. Podle § 1751 odst. 1 OZ platí, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

20. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalovaného bylo vrátit jistinu.

21. Poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013).

22. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

23. Úrok byl v posuzovaných smlouvách ujednán v absolutních částkách 2 100 Kč, resp. 1 960 Kč. Je zřejmé, že s ohledem na délku úvěru (58 týdnů) a výši jistiny (15 000 Kč, resp. 14 000 Kč) byl samotný úrok z hlediska pohledu dobrých mravů zcela v pořádku.

24. Stejně tak nelze nic namítat ani proti administrativnímu poplatku 3 000 Kč, resp. 2 800 Kč, a poplatkům za účast na pojistném programu.

25. Za zjevně rozporné s dobrými mravy však soud považoval ujednání o poplatku za hotovostní režim. Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši platby, jaká byla žalobcem nastavena v posuzované věci. Smlouva a smluvní podmínky k ní přiložené sice navozují dojem, že volba hotovostního režimu splátek byla učiněna žalovaným, avšak byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovaného do této„ volby“ v podstatě vmanipulovala. Smlouva totiž v režimu bezhotovostních splátek neobsahuje možnost převzetí zápůjčky v hotovosti a zároveň stanoví, že peněžní prostředky budou poskytnuty na účet do 13 dnů od podpisu smlouvy. Spotřebitel – žalovaný tedy nemůže získat zápůjčku bezodkladně na místě podpisu smlouvy, aniž by se zavázal k úhradě inkasního poplatku. Přitom svojí ekonomickou povahou jsou tyto drobné zápůjčky určeny právě lidem, kteří peníze chtějí na okamžitou spotřebu (čemuž odpovídá i týdenní frekvence splátek) Skutečnost, že možnost volby bezhotovostního režimu ve smlouvě je spíše iluzorní, potvrzuje i to, že zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že z velkého množství žalob založených na smlouvách (právní předchůdkyně) žalobkyně není snad jediná založena na smlouvě s bezhotovostním režimem.

26. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto u obou smluv podle § 580 a § 588 OZ neplatné.

27. Pokud žalovaný splácel svůj dluh, jednalo se tedy o úhradu na jistinu a složky celkového poplatku odlišné od inkasního poplatku.

28. Rovněž žalovaný nárok na úrok 23,72 % ročně z jistiny není důvodný. S ohledem na § 1751 odst. 1 OZ totiž žádné ujednání v přiložených smluvních podmínkách nemůže mít přednost před ujednáním ve vlastní smlouvě – a ve vlastní smlouvě byl jednoznačně ujednán úrok v absolutní výši. Pokud bychom smluvní podmínky vnímali nikoliv jako obchodní podmínky ve smyslu § 1751 odst. 1 OZ, ale jako součást hlavní smlouvy, došli bychom ke stejnému závěru, ale jinou cestou – smlouva by nabízela dvě možnosti výkladu (úrok v absolutní částce x úrok 23,72 % p. a.), přičemž pro spotřebitele výhodnější a tedy přednostní (§ 1812 odst. 1 OZ) by byl výklad o úroku ujednaném v absolutní částce.

29. Soud vzhledem ke shora uvedenému zamítl žalobu co do částky 11 600 Kč (ve výši odpovídající součtu obou poplatků za hotovostní režim), dále co do kapitalizovaného úroku ve výši 7 817,72 Kč (jedná se o úrok 23,72 % p. a. z dlužné jistiny od 30. 9. 2017 do data postoupení) a co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 496,58 Kč (jedná se o úrok 23,72 % p. a. z dlužné jistiny od 11. 7. 2017 do data postoupení) a běžících úroků 23,72 % ročně z dlužných jistin od 30. 11. 2019 do zaplacení, a v případě smlouvy ze 19. 8. 2016 co do úroku z prodlení z částky přesahující částku 14 388 Kč (neboť po odečtení 6 000 Kč z žalované částky zbývá jistina v této výši) a v případě smlouvy z 30. 5. 2016 co do úroku z prodlení z částky přesahující částku 7 000 Kč (neboť po odečtení 5 600 Kč z žalované částky zbývá jistina v této výši). Ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl (právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ, jeho výše z nař. vlády č. 351/2013 Sb.).

30. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy dle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Účastníci byli ve věci víceméně stejně úspěšní (předmětem řízení byl totiž z podstatné části i úrok 23,72 % ročně v kapitalizované i běžící formě, který byl zamítnut), žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

31. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.