16 C 159/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 18 600 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 000 Kč ročně od 9. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 600 Kč od 9. 10. 2019 do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 18 600 Kč a úroku z prodlení. Tvrdila, že její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru uzavřené pomocí prostředků komunikace na dálku částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit a zaplatit poplatek 3 600 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 3. 12. 2020 postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 9. 9. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal je vrátit do 9. 10. 2019 a zaplatit poplatek 3 600 Kč. Jako číslo účtu žalovaného je uvedeno č. [bankovní účet].

5. Z výpisu z účtu ze dne 31. 1. 2013 soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobkyni verifikační platbu 1 Kč z účtu č. [bankovní účet].

6. Z výpisu z účtu ze dne 30. 9. 2019 soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet č. [bankovní účet] částku 15 000 Kč.

7. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 16. 7. 2021 soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný.

8. Co do závěru o skutkovém stavu lze shrnout, že smlouvu o úvěru skutečně uzavřel žalovaný, třebaže k tomu použil jiný účet, než měl v době verifikační platby v roce 2013. Žalovaný obdržel částku 15 000 Kč, zavázal se jistinu vrátit a zaplatit poplatek 3 600 Kč, avšak neuhradil ničeho.

9. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 2395 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), tedy jako úvěr. Zároveň se jednalo o úvěr spotřebitelský, soud proto posuzoval i soulad s ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

10. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1806 OZ platí, že úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu.

12. Ze zjištěného skutkového stavu a citované úpravy je zřejmé, že žalovaný je povinna zaplatit jistinu 15 000 Kč.

13. Stejně tak je povinen zaplatit částku 3 600 Kč – tento poplatek za uzavření smlouvy byl jedinou odměnou žalobkyně za poskytnutí peněžních prostředků. Po právní stránce se tedy jednalo o úrok. Soud proto z této částky s ohledem na § 1806 OZ nemohl přiznat úrok z prodlení. Ve zbývající částí je nárok žalobkyně na úrok z prodlení opřen o § 1970 OZ ve výši dle nař. vlády 351/2013 Sb.

14. Jen nepatrně neúspěšná žalobkyni soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Takto soud žalobkyni přiznal podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, náhradu hotových výdajů za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč a náhradu 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tedy celkem částku 1 452 Kč. Zároveň soud žalobkyni přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Žalobkyně sice žádala přiznání náhrady náklady bez aplikace § 14b advokátního tarifu, nicméně podaná žaloba byla typickou formulářovou žalobou ve smyslu tohoto ustanovení. Kromě toho, že na zdejší je podáváno vícero žalob založených na identických smlouvách [právnická osoba] s.r.o., tak i žaloby z jiných úvěrových smluv podávaných společností [právnická osoba], jsou plně standardizované – formulářové. Celkem má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení 2 252 Kč. Soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované, aby tuto náhradu zaplatil žalobkyni k rukám její zástupkyně.

15. Lhůtu k plnění ve výroku č. I. a III. tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.