16 C 186/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 30 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 400 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 070,44 Kč a 1 865,25 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 070,30 Kč a 1 576,13 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 10 700 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 8,37 % ročně z částky 9 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 8,45 % ročně z částky 10 700 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 227 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 800 Kč s příslušenstvím, a to jako nedoplatku ze dvou smluv o spotřebitelském úvěru.

2. Tvrdila, že dne 13. 6. 2019 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu, úrok 1 800 Kč, administrativní poplatek 1 800 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 3 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 270 Kč Poslední splátka byla splatná do 6. 8. 2020. Žalovaný uhradil celkem 900 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 7. 1. 2022 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 9 000 Kč, administrativního poplatku 1 800 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 3 360 Kč, úroku 1 140 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 3 219,10 Kč (jedná se o úrok 24,81 % ročně z jistiny od 7. 8. 2020 do data postoupení), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 070,44 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 7. 8. 2020 do data postoupení) a běžícího smluvního úroku ve výši 24,81 % ročně z dlužné jistiny od 8. 1. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 8. 1. 2022 do zaplacení.

3. Dále tvrdila, že dne 15. 2. 2019 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu, úrok 2 400 Kč, administrativní poplatek 2 400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 4 800 Kč v 60 týdenních splátkách po 360 Kč Poslední splátka byla splatná do 10. 4. 2020. Žalovaný uhradil celkem 6 100 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 7. 1. 2022 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 12 000 Kč, administrativního poplatku 60 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 3 440 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 5 338,06 Kč (jedná se o úrok 25,14 % ročně z jistiny od 11. 4. 2020 do data postoupení), kapitalizovaných úroků z prodlení 2 123,33 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 11. 4. 2020 do data postoupení) a běžícího smluvního úroku ve výši 25,14 % ročně z dlužné jistiny od 8. 1. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 8. 1. 2022 do zaplacení.

4. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 13. 6. 2019 (č. l. 20) soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 9 000 Kč. Úrok byl ujednán ve výši 32,15 % p. a. Celková částka ke splacení v případě řádného splácení činila 16 200 Kč. Z toho 9 000 Kč činila jistina, úrok 1 800 Kč, administrativní poplatek 1 800 Kč, poplatek za inkaso v hotovosti 3 600 Kč. Týdenní splátky činily 270 Kč. Ve smlouvě byla stanovena povinnost splácet úvěr v hotovosti (bod 2.3 smlouvy).

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 2. 2019 (č. l. 18) soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 12 000 Kč. Úrok byl ujednán ve výši 32,15 % p. a. Celková částka ke splacení v případě řádného splácení činila 21 600 Kč. Z toho 12 000 Kč činila jistina, úrok 2 400 Kč, administrativní poplatek 2 400 Kč, poplatek za inkaso v hotovosti 4 800 Kč. Týdenní splátky činily 360 Kč. Ve smlouvě byla stanovena povinnost splácet úvěr v hotovosti (bod 2.3 smlouvy).

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena současné žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 3. 2. 2022.

9. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný žalovanou částku uhradil.

10. Lze učinit závěr o skutkovém stavu, podle něhož žalovaný dne 15. 2. 2019 obdržel od žalobkyně částku 12 000 Kč a zavázal se při řádném splácení vrátit celkem 21 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 360 Kč, avšak zaplatil pouze 6 100 Kč. Dne 13. 6. 2019 žalovaný obdržel od žalobkyně částku 9 000 Kč a zavázal se při řádném splácení vrátit celkem 16 200 Kč v 60 týdenních splátkách po 270 Kč, avšak zaplatil pouze 900 Kč.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:

12. Právní vztahy stran sporu se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) a zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

13. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 OZ.

14. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2392 odst. 1 věty první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky.

16. Podle § 580 odst. 1 OZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 1802 OZ platí, že mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

19. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

20. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalovaného bylo v případě obou smluv vrátit jistinu.

21. Poplatek a jeho dílčí složky nelze u obou smluv vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013).

22. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

23. Celková výše úroku a poplatků činila v případě starší smlouvy 9 600 Kč a v případě novější smlouvy 7 200 Kč, což je v poměru k jistině (12 000 Kč, resp. 9 000 Kč) částka zjevně přemrštěná (80 % jistiny u obou smluv), a to i s ohledem na délku zápůjčky 60 týdnů (cca jeden rok a jeden a půl měsíce). Soud proto posuzoval oprávněnost jednotlivých nároků.

24. Úrok byl u obou smluv ujednán v sazbě 32,15 % p. a. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). Na druhé straně lze dle Nejvyššího soudu připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 – i v tomto rozsudku však Nejvyšší soud připomněl, že není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Vedle toho je třeba zdůraznit, že v citované věci se Nejvyšší soud vyjadřoval k půjčce mezi fyzickými osobami, nikoliv k půjčce ve vztazích podnikatele vůči spotřebiteli, ve kterých je na poskytovatele půjčky nutno klást vyšší nároky).

25. U obou smluv byl ujednaný úrok téměř čtyřnásobný oproti průměrné sazbě poskytované bankami ve stejném období (8,45 % p. a. v únoru 2019 a 8,37 % p. a. v červnu 2019 dle údajů databáze České národní banky – ARAD dostupné na internetových stránkách https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=AAABAA&p_sestuid=&p_lang). Takový úrok nelze z pohledu dobrých mravů akceptovat ani u nebankovního poskytovatele, který nese větší riziko než banka a nemá vytvořen tak rozsáhlý administrativní aparát, a to i s ohledem na to, že byl dále sjednán administrativní poplatek. Ujednání o úroku tedy bylo ve zjevném rozporu s dobrými mravy a proto podle § 580 odst. 1 a § 588 OZ absolutně neplatné. Nicméně lze akceptovat ujednání o úroku 2 400 Kč, resp. 1 800 Kč za období 60 týdnů řádného trvání smlouvy (takové ujednání totiž ku prospěchu spotřebitele nezohledňuje nesplácení jistiny v daném období) – toto ujednání však soud považoval za platné, pro období po skončení 60 týdnů však soud podle § 1802 OZ dále vycházel z úroku 8,45 % p. a. u starší smlouvy a 8,37 % u novější smlouvy.

26. Soud nemá námitek proti administrativnímu poplatku 2 400 Kč u starší a 1 800 Kč u novější smlouvy.

27. Naproti tomu za zjevně rozporné s dobrými mravy soud považoval ujednání o poplatku o hotovostním inkasu. Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši úplaty, jaká byla žalobkyní nastavena u obou smluv (40 % jistiny). Byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovanému hotovostní inkaso v podstatě vnutila. Smlouva totiž neobsahuje možnost bezhotovostního splácení.

28. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto podle § 580 a § 588 OZ neplatné.

29. Pokud tedy žalovaný uhradil u starší smlouvy 6 100 Kč a u novější 900 Kč, jednalo se o úhrady na úrok, jiné poplatky či jistinu.

30. Soud s ohledem na shora uvedené zamítl žalobu v rozsahu částky 8 400 Kč, tedy v částce odpovídající součtu poplatků za hotovostní inkaso a dále v kapitalizovaném a běžícím úroku přesahujícím úrok 8,45 % ročně u starší a 8,37 % ročně u novější smlouvy, u starší smlouvy pak soud i úroky a úroky z prodlení přesahující úroky a úroky z prodlení z částky 10 700 Kč, neboť právě taková jistina zbývala při zohlednění neplatnosti ujednání o poplatku za inkaso a platby 6 100 Kč. Ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl. Právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ ve spojení s nař. vlády č. 351/2013 Sb.

31. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Úspěšnější byla v poměru cca 2:1 žalobkyně, má tedy právo na 33 % náhrady nákladů řízení. Ta by při plném úspěchu činila 3 718 Kč (tři úkony podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 14b advokátního tarifu, tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč, náhrada DPH 21 % a zaplacený soudní poplatek 1 540 Kč). Z toho 33 % činí 1 227 Kč. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.