16 C 195/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 45 530 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se co do částky 22 230 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 606,12 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 704,69 Kč, úroku z prodlení z částky 17 119,69 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úroku 23,72 % ročně z částky 17 119,69 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit částku 18 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 817,50 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 530 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv.

2. Tvrdila, že dne [datum] byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 26 800 Kč (jistina 15 000 Kč, úrok 2 100 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, administrativní poplatek 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 6 000 Kč) v 58 týdenních splátkách po 450 Kč Poslední splátka byla splatná do 11. 8. 2017. Žalovaný uhradil celkem 2 800 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč, úroku 20,70 Kč, administrativního poplatku 3 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 5 279,30 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 8 371,18 Kč (jedná se o úrok 23,72 % p. a. z jistiny od 12. 8. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 817,50 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 19. 8. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení.

3. Dále tvrdila, že na základě smlouvy ze dne [datum] žalovaný dluží částku 22 300 Kč s příslušenstvím, ale posléze žalobu v této části vzala zpět.

4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítl promlčení u obou tvrzených nároků, neboť u nároku ze smlouvy ze dne [datum] promlčecí lhůta uběhla dne [datum] a u nároku ze smlouvy ze dne [datum] také již uběhla, třebaže poslední splátka byla splatná [datum] a žalobkyně podala žalobu před [datum] – nárok byl totiž zesplatněn dříve než [datum]. Tvrdil, že služba hotovostního inkasa mu nebyla poskytnuta. V případě neúspěchu ve sporu žádal uložení povinnosti ve splátkách 500 Kč měsíčně.

5. V rozsahu zpětvzetí soud řízení zastavil (výrok I rozsudku) podle ustanovení § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.). Ve zbývajícím rozsahu věc projednal a po provedeném dokazování dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

6. Ze„ smlouvy o půjčce“ ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně tuto částku vrátit a zaplatit poplatek 11 800 Kč, tvořený úrokem ve výši 2 100 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso úvěru ve výši 6 000 Kč. Dlužnou částku v celkové výši 26 800 Kč se žalovaný zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného zaplacení byla splatná do sedmi dní po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky pod ztrátou výhody splátek. Formulář smlouvy neobsahoval možnost hotovostního poskytnutí s bezhotovostním splácením. Bezhotovostní poskytnutí potom bylo možno učinit ve lhůtě až 13 dní od uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, které obsahovaly předtištěný údaj o procentuální roční výši úroků a RPSN. Ve smluvních podmínkách byl stanoven úrok 23,72 % p. a.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena současné žalobkyni.

8. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný žalovanou částku uhradil.

9. Lze učinit závěr o skutkovém stavu, podle něhož žalovaný dne 30. 6. 2016 obdržel od žalobkyně částku 15 000 Kč, tuto se zavázal vrátit a zaplatit poplatek v celkové výši 11 800 Kč v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, avšak zaplatil pouze 2 800 Kč.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:

11. Právní vztahy stran sporu se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), a zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

12. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 OZ.

13. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 věty první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky.

15. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze ujednat úroky.

16. Podle § 580 odst. 1 OZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 1812 odst. 1 OZ platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

19. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

20. Podle § 1751 odst. 1 OZ platí, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

21. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalovaného bylo vrátit jistinu.

22. Poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ustanovení § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013).

23. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

24. Úrok byl v posuzované věci ujednán v absolutní částce 2 100 Kč. Je zřejmé, že s ohledem na délku úvěru (58 týdnů) a výši jistiny (15 000 Kč) byl samotný úrok z hlediska pohledu dobrých mravů zcela v pořádku.

25. Stejně tak nelze nic namítat ani proti administrativnímu poplatku.

26. Za zjevně rozporné s dobrými mravy však soud považoval ujednání o poplatku za hotovostní režim. Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši platby, jaká byla žalobcem nastavena v posuzované věci. Smlouva a smluvní podmínky k ní přiložené sice navozují dojem, že volba hotovostního režimu splátek byla učiněna žalovaným, avšak byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovaného do této„ volby“ v podstatě vmanipulovala. Smlouva totiž v režimu bezhotovostních splátek neobsahuje možnost převzetí zápůjčky v hotovosti a zároveň stanoví, že peněžní prostředky budou poskytnuty na účet do 13 dnů od podpisu smlouvy. Spotřebitel – žalovaný tedy nemůže získat zápůjčku bezodkladně na místě podpisu smlouvy, aniž by se zavázal k úhradě inkasního poplatku. Přitom svojí ekonomickou povahou jsou tyto drobné zápůjčky určeny právě lidem, kteří peníze chtějí na okamžitou spotřebu (čemuž odpovídá i týdenní frekvence splátek) Skutečnost, že možnost volby bezhotovostního režimu ve smlouvě je spíše iluzorní, potvrzuje i to, že zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že z velkého množství žalob založených na smlouvách (právní předchůdkyně) žalobkyně není snad jediná založena na smlouvě s bezhotovostním režimem.

27. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto podle § 580 a § 588 OZ neplatné.

28. Pokud žalovaný splácel svůj dluh, jednalo se tedy o úhradu na jistinu a složky celkového poplatku odlišné od inkasního poplatku.

29. Rovněž žalovaný nárok na úrok 23,72 % ročně z jistiny není důvodný. S ohledem na § 1751 odst. 1 OZ totiž žádné ujednání v přiložených smluvních podmínkách nemůže mít přednost před ujednáním ve vlastní smlouvě – a ve vlastní smlouvě byl jednoznačně ujednán úrok v absolutní výši 2 100 Kč. Pokud bychom smluvní podmínky vnímali nikoliv jako obchodní podmínky ve smyslu § 1751 odst. 1 OZ, ale jako součást hlavní smlouvy, došli bychom ke stejnému závěru, ale jinou cestou – smlouva by nabízela dvě možnosti výkladu (úrok v absolutní částce x úrok 23,72 % p. a.), přičemž pro spotřebitele výhodnější a tedy přednostní (§ 1812 odst. 1 OZ) by byl výklad o úroku ujednaném v absolutní částce.

30. Soud vzhledem ke shora uvedenému zamítl žalobu co do částky 2 800 Kč (ve výši odpovídající poplatku za hotovostní režim), dále co kapitalizovaného úroku 8 371,18 Kč (úrok 23,72 % p. a. z jistiny do 6. 12. 2019) a úroku 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení.

31. Námitka žalovaného nebyla u nároku ze smlouvy ze dne [datum] shledána důvodnou – poslední splátka byla splatná dne 11. 8. 2017, žaloba byla podána dne 23. 7. 2020. Od data splatnosti poslední splátky tedy tři roky (§ 629 OZ) neuběhly. Žalovaný neprokázal, že by došlo ke zesplatnění před 11. 8. 2017 (soud jej nemohl vyzvat podle § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť se k jednání nedostavil, na předchozí písemnou výzvu nereagoval).

32. Vzhledem k tomu soud ve zbývajícím rozsahu (ve kterém řízení nebylo zastaveno) žalobě vyhověl (právo na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 OZ, jeho výše z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

33. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci se zohledněním § 146 odst. 2 o. s. ř. (procesní zavinění zastavení řízení). Žalovaný byl ve věci úspěšnější (řízení bylo co do částky 22 300 Kč s příslušenstvím zastaveno v důsledku zpětvzetí žalované – tedy jejím procesním zaviněním, ve zbývající části byla žalobkyně úspěšná jen co do částky 18 000 Kč a úroku z prodlení), avšak žalovanému žádné náklady nevznikly, žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

34. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.