16 C 195/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 7 490 Kč <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 757 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 7 490 Kč. Tvrdila, že dne 5. 8. 2020 uzavřela s žalovanou dohodu o narovnání, na základě které se žalovaná zavázala zaplatit částku 10 700 Kč, zaplatila však jen 3 210 Kč.

2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. O skutkovém stavu lze uzavřít, že strany mezi s sebou zavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které měla žalovaná do 20. 5. 2020 vrátit jistinu 3 000 Kč, zaplatit úrok 67 Kč, poplatek za poskytnutí půjčky 2 633 Kč. V důsledku prodlení žalované žalobkyně dále účtovala smluvní pokutu 900 Kč, poplatek za odeslání upomínek 1 100 Kč, paušální náklady vymáhání 1 500 Kč, poplatek za uzavření splátkového kalendáře 1 500 Kč. Celková dlužná částka žádaná žalobkyní tak činila 10 700 Kč. V dohodě o narovnání ze dne 3. 8. 2020 je konstatováno, že žalovaná tuto neuznává a je pro ni sporná. Navzdory tomu se v dohodě o narovnání zavázala tuto částku uhradit v deseti splátkách po 1 070 Kč pod ztrátou výhody splátek. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaná zaplatila více než tvrzených 3 210 Kč.

6. Po právní stránce soud hodnotil dohodu o narovnání jako neplatnou. Dohoda o narovnání se totiž musí týkat závazku sporných nebo pochybných (§ 1903 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanská zákoník – dále jen„ OZ“). V dohodě sice byla konstatována spornost existence pohledávky ve výši [částka], avšak žalovaná se zároveň tuto pohledávku zavázala uhradit. Z toho je zřejmé, že tato pohledávka ve skutečnosti sporná nebyla a dohoda o„ narovnání“ je toliko dohodou o splátkovém kalendáři závazku vzniklého ze smlouvy o spotřebitelském úvěru (nedošlo k zániku původního závazku a jeho nahrazení novým, ale pouze ke změně obsahu dosavadního závazku).

7. Soud tedy posuzoval právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru. Z § 2395 OZ je zřejmé, že povinností žalované bylo vrátit jistinu 3 000 Kč a zaplatit úrok 67 Kč. Vzhledem k jejímu prodlení je po právu i smluvní pokuta 900 Kč, která ke dni rozhodnutí nepřekračuje limity stanovené v § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“).

8. Naopak za rozporný s dobrými mravy a tedy i zákonem (§ 580 a § 588 OZ) soud považoval poplatek za poskytnutí úvěru 2 633 Kč. V poměru k jistině (88 %) je to úplata zjevně extrémně nepřiměřená. Totéž platí o poplatku za uzavření splátkového kalendáře. Paušální náklady za vymáhání pak nejsou nic jiného než skrytou smluvní pokutou, která však v součtu se smluvní pokutou přiznanou přesahuje limity § 122 ZSÚ. Ohledně poplatku za odeslané upomínky 1 100 Kč platí totéž – při jistině 3 000 Kč totiž nelze poplatek v této výši považovat za účelně vynaložený náklad, je to jen další skrytá smluvní pokuta.

9. Zaplatila-li žalovaná částku 3 210 Kč, bylo třeba tuto úplatu započíst na povinnosti sjednané v souladu s právem – jistinu, úrok a smluvní pokutu 900 Kč. K zaplacení tedy zbývá 757 Kč, tuto částku soud žalobkyni přiznal, ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, tj. podle poměru úspěchu a neúspěchu. Žalovaná byla v řízení úspěšnější, avšak nevynaložila žádné náklady. Žádný z účastníků proto nemá právo a náhradu nákladů řízení.