16 C 196/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, část názvu právnické osoby, IČO, sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 1 636 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1636 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení za období od 22. 8. 2020 do 22. 4. 2021 ve výši 90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky coby dlužného pojistného vyplývajícího ze smlouvy č. 3224285869, jejímž předmětem bylo pojištění„ ACP III – 2014 COMBI“. Ve smlouvě bylo sjednáno roční pojistné ve výši 3 307 Kč. Žalovaný nezaplatil pojistné za období 14. 5. 2020 – 21. 8. 2020. Pojištění zaniklo pro neplacení dne 21. 8. 2020. Vedle dlužného pojistného za uvedené období žádá žalobkyně i zaplacení nákladů za upomínání a vymáhání dlužného pojistného ve výši 600 Kč. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, že žalovaný měl dle smlouvy platit pojistné za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 3 307 Kč ročně, přičemž z ničeho nevyplynulo, že by tak za období 14. 5. 2020 – 21. 8. 2020 učinil. Žalobkyně alespoň dvakrát vyzývala žalovaného k úhradě ještě před převzetí věci právní zástupcem. Součástí smlouvy byl i Sazebník poplatků za vymáhání pojistného. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný cokoliv uhradil. Soud žalobu shledal důvodnou. Soud vztah mezi účastníky právně posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 2458 a n.), a shledal, že uzavřené smlouvy neporušují kogentní ustanovení těchto předpisů. Žalovanému takto vznikla povinnost zaplatit žalobkyni dle shora uvedené pojistné smlouvy pojistné za uvedené období v částce 3 307 Kč ročně. Poměrná výše pojistného za dané období odpovídá žalované částce. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného postupovala žalobkyně v souladu se smlouvou, jestliže jej o úhradu upomínala za cenu ve výši dle sazebníku. Soud proto žalobkyni přiznal žalovanou částku s příslušenstvím. Povinnost zaplatit úrok z prodlení vznikla podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízením vlády 315/2013 Sb. Plně úspěšné žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Takto soud žalobkyni přiznal podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, náhradu hotových výdajů za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč a náhradu 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tedy celkem částku 1 089 Kč. Zároveň soud žalobkyni přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému, aby tuto náhradu zaplatil žalobkyni k rukám jejího zástupce. Lhůtu k plnění ve výroku č. I. a II. tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.