16 C 204/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalované zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; územní celek , IČO sídlem adresa žalobce a žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa o určení obsahu dodatku a nahrazení projevu vůle <b>I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít se žalobcem dodatek ke kupní smlouvě a dohodě o zřízení věcného břemene (zákaz zatížení a zcizení a předkupní právo) ze dne 25.02.2017 následujícího znění:</b> <b><i>DODATEK č. 1 ke kupní smlouvě a dohodě o zřízení věcného břemene (zákaz zatížení a zcizení a předkupní právo) ze dne 25.02.2017</b></i> <i>[celé jméno žalobce], [datum narození]</i> <i>bytem [adresa žalobce a žalované]</i> <i>jako kupující na straně jedné (dále jen jako„ Kupující“)</i> <i>a</i> <i>[územní celek], [IČO]</i> <i>sídlem [adresa žalobce a žalované]</i> <i>jako prodávající na straně druhé (dále jen jako„ Prodávající“)</i> <i>Prodávající a Kupující dále jen jako„ Smluvní strany“ (nebo každá z nich samostatně jako„ Smluvní strana“) uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku tento</i> <b><i>dodatek č. 1 ke kupní smlouvě a dohodě o zřízení věcného břemene (zákaz zatížení a zcizení a předkupní právo) ze dne 25.02.2017</b></i> <i>(dále jen„ Dodatek“)</i> <b><i>I. </b></i> <b><i>Kupní smlouva</b></i> <i>1. Smluvní strany uzavřely dne 25.02.2017 kupní smlouvu, na jejímž základě Prodávající prodala Kupujícímu pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], za dohodnutou kupní cenu ve výši 327.523 Kč vč. 21 % DPH. (dále jen„ Smlouva“)</i> <i>2. Podle čl. IV Smlouvy se Kupující zavázal na předmětu převodu vybudovat a zkolaudovat stavbu rodinného domu. Pro účely Smlouvy se rodinný dům považuje za zkolaudovaný dnem, kdy bude moci Kupující dům začít užívat v souladu s platným stavebním zákonem.</i> <i>3. V osmém odstavci čl. II Smlouvy byl dále sjednán závazek Prodávající uzavřít s Kupujícím dodatek ke Smlouvě, podle něhož bude Kupujícímu poskytnuta sleva z kupní ceny ve výši 100.000 Kč + DPH za předpokladu, že Kupující zkolauduje rodinný dům nejpozději do 6ti let od podpisu Smlouvy. Sleva na kupní ceně má být podle dodatku vyplacena Kupujícímu nejpozději do 3 měsíců od data předložení splněných podmínek, tj. kolaudace (viz bod IV Smlouvy).</i> <i>4. Prodávající Kupujícímu oznámil, že došlo ke splnění podmínky nároku na slevu z kupní ceny ve výši 100.000 Kč + DPH, a předložil doklad, že může rodinný dům v souladu se stavebními předpisy začít užívat. Zastupitelstvo Kupujícího se s oznámením seznámilo dne 09.03.2020.</i> <b><i>II. </b></i> <b><i>Předmět dodatku</b></i> <i>1. V souladu se shora citovaným ustanovením článku II odst. osmého Smlouvy se Smluvní strany dohodly takto:</i> <i>Prodávající se zavazuje uhradit Kupujícímu částku 100.000 Kč + DPH na účet č. [bankovní účet], a to do 15 dnů od uzavření této smlouvy.</i> <b><i>III. </b></i> <b><i>Závěrečná ujednání</b></i> <i>1. Tento Dodatek nabývá platnosti a účinnosti dnem jeho uzavření Smluvními stranami.</i> <i>2. Smluvní strany prohlašují, že obsah tohoto Dodatku odpovídá jejich vlastní pravé a svobodné vůli.</i> <b><i>Kupující: Prodávající:</b></i> <b><i>[celé jméno žalobce] za [územní celek]</b></i> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 39 752 Kč, a to k rukám jeho právního zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal určení obsahu dodatku ke kupní smlouvě a dohodě o zřízení věcného břemene-předkupního práva ze dne 25. 2. 2017 ve znění jak uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku – s tím rozdílem, že druhý odstavec čl. II dodatku formuloval takto: Prodávající se zavazuje uhradit Kupujícímu částku 100.000 Kč na účet č. [bankovní účet], a to nejpozději do 9.06.2020. Rovněž se domáhal nahrazení projevu vůle uzavřít tento dodatek. Tvrdil, že v kupní smlouvě ze dne 25. 2. 2017 byl ujednán závazek prodávající (žalované), podle něhož bude žalobci poskytnuta sleva z kupní ceny pozemku ve výši 100 000 Kč za předpokladu, že žalobce zkolauduje rodinný dům nejpozději do 6 let od podpisu kupní smlouvy. Sleva na kupní ceně měla být podle dodatku vyplacena nejpozději do tří měsíců od data předložení splněných podmínek, tj. kolaudace. Žalobce podmínku kolaudace splnil a tuto skutečnost oznámil žalované, ta však uzavření dodatku odmítla a žalobci sdělila, že nejsou splněny podmínky schválené usnesením ZO č. 5/2015 a stavba neodpovídá projektové dokumentaci schválené zastupitelstvem. Žalobce však poukazuje na to, že žádné jiné podmínky nebyly ve smlouvě sjednány. Žalobce nebyl seznámen s tím, že by jednotící prvky výstavby byly povinné či že by jejich naplnění bylo navázáno na slevu.

2. Žalovaná ve svém vyjádření s žalobou nesouhlasila. Tvrdila, že žalobce od počátku kontraktačního procesu věděl, jaké má obec na výstavbu požadavky. Již v usnesení ZO č. 5/2015 bylo stanoveno, že kauce 100 000 Kč bude vrácena, pokud bude stavba včas zkolaudována a bude splňovat dané podmínky. S těmi byli zájemci seznámeni a mnozí z nich proto od koupě upustili. Pokud by obec vyhověla požadavku žalobce a kauci vrátila, jednala by nerovným způsobem vůči těmto zájemcům. Žalobce byl osobně seznámen s jednotícími prvky v návaznosti na jeho e-mail ze dne 16. 11. 2017. Po uzavření smlouvy žalobce předložil obci prostřednictvím projektanta projekt výstavby, který byl v souladu s jednotícími prvky výstavby, a který zastupitelstvo dne 19. 3. 2018 schválilo s tím, že fasáda bude lomená bílá, taška v červeném odstínu. Žalobce však přesto kolaudoval stavbu odlišnou. Žalovaná má za to, že ji žalobce uvedl v omyl a úmyslně jednal nečestně, což vyplývá z toho, že po prvotním neschválení projektu předložil projekt požadavky obce respektující. Žalobce tedy porušil smluvní podmínky, resp. podmínky uzavření smlouvy. Pokud by žalobce předem otevřeně uváděl, že postaví dům s černou střechou, nikdy by kupní smlouvu neuzavřela. V závěrečném návrhu žalobkyně doplnila, že již od počátku obec deklarovala, že projekty bude schvalovat zastupitelstvo. Obec byla uvedena v omyl i jako účastník stavebního řízení – v něm nečinila žádné procesní úkony, neboť jí byl předložen projekt s červenou střechou.

3. Soud věc projednal a z provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků učinil následující zjištění:

4. Mezi stranami není sporné (protokol na č. l. 66), že žalobce může stavbu užívat v souladu se stavebními předpisy. Rovněž není sporné, že ofertu smlouvy uzavřené dne 25. 2. 2017 učinila obec. Mezi stranami není sporný ani obsah usnesení zastupitelstva č. 5/2015 ze dne 18. 5. 2015 (na č. l. 55 –„ ZO schválilo vybírat kauci ve výši 100 000 Kč, která bude vrácena, pokud bude dům postaven do 5 let od kolaudace inženýrských sítí a bude splňovat dané podmínky“).

5. Ze smlouvy ze dne 25. 2. 2017 (č. l. 7) soud zjistil, že obec touto smlouvou prodala žalobci pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] za částku 327 523 Kč.

6. V posledním odstavci čl. II uvedené smlouvy je ujednáno:„ Prodávající se zavazuje uzavřít s kupujícím dodatek k této kupní smlouvě, podle něhož bude kupujícímu poskytnuta sleva z kupní ceny ve výši 100 000 Kč + platná výše DPH v době splnění podmínek za předpokladu, že kupující zkolauduje rodinný dům nejpozději do 6 let od podpisu této kupní smlouvy. Sleva na kupní ceně bude kupujícímu vyplacena nejpozději do tří měsíců od data předložení splněných podmínek prodávající, tj. kolaudace (viz bod IV této smlouvy).“ 7. V čl. IV uvedené smlouvy je ujednáno:„ Kupující se zavazuje, že na předmětu převodu vybuduje a zkolauduje stavbu rodinného domu. Pro účely této smlouvy se rodinný dům považuje za zkolaudovaný dnem, kdy bude moci kupující dům začít užívat v souladu s platným stavebním zákonem.“ 8. V čl. IX smlouvy obec prohlašuje, že převod nemovitosti za podmínek uvedených v této smlouvě byl schválen zastupitelstvem obce dne 20. 2. 2017, usnesení číslo 2/2017.

9. Z dokumentu„ Jednotící prvky výstavby“ (ručně nadepsaném„ podmínky“; č. l. 31) soud zjistil, že v dokumentu jsou rozlišeny sekce„ předepsané podmínky“ a„ doporučení“. V předepsaných podmínkách je věta:„ Střecha tradiční sedlová s minimálním sklonem 35°, krytina v přírodním odstínu pálených keramických tašek.“ V obou sekcích je použita formulace„ fasáda světlá, nejlépe však bílá“ a v sekci předepsaných podmínek je u barvy fasády uvedeno„ je zakázána barva oranžová a zelená.“ 10. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva obce Sebranice konaného dne 9. 3. 2020 (č. l. 11) soud zjistil, že zastupitelstvo neschválilo žádost žalobce o poskytnutí slevy 100 000 Kč + DPH, neboť nebyly splněny podmínky schválené zastupitelstvem č. 5/2015 a č. 3/2018.

11. Z dopisu zástupce žalobce ze dne 4. 6. 2020 (č. l. 13) a dopisu zástupkyně žalované ze dne 14. 7. 2020 (č. l. 14) soud zjistil, že počátkem března 2020 žalobce vyzval žalovanou k uzavření dodatku – poskytnutí slevy.

12. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva obce Sebranice konaného 19. 3. 2018 (č. l. 56) soud zjistil, že zastupitelstvo schválilo projekt žalobce na výstavbu domu s tím, že fasáda bude lomená bílá, taška bude v červeném odstínu. Zastupitelstvo usnesením rovněž povolilo výjimku na umístění a tvar garáže z důvodu složitého a omezeného vstupu na pozemek.

13. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc.

14. Z učiněných zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

15. V dokumentu„ jednotící prvky výstavby“ je v sekci předepsané podmínky je uvedena„ krytina v přírodním odstínu pálených keramických tašek“ (jednotící prvky výstavby). Ve smlouvě samé, jejíž ofertu učinila žalovaná, však nebyla vyjádřena vůle žalované, aby na pozemku byl postaven dům tyto jednotící prvky splňující. Žalobce se ve smlouvě zavázal na pozemku postavit a zkolaudovat rodinný dům (čl. IV smlouvy ze dne 25. 2. 2017). Uzavření dodatku – poskytnutí slevy 100 000 Kč + DPH bylo výslovně vázáno pouze na kolaudaci rodinného domu do 6 let od podpisu kupní smlouvy (čl. II smlouvy ze dne 25. 2. 2017). V čl. II. druhé větě smlouvy je zvolenou formulací„ předložení splněných podmínek prodávající, tj. kolaudace“ v podstatě položeno rovnítko mezi podmínky prodávající a kolaudací. Projekt žalobce byl zastupitelstvem schválen s tím, že fasáda bude lomená bílá, taška bude v červeném odstínu (usnesení zastupitelstva ze dne 19. 3. 2018). Žalobce může dům užívat v souladu se stavebními předpisy (nesporné tvrzení). V březnu 2020 žalobce vyzval žalovanou k uzavření dodatku – poskytnutí slevy (dopis zástupce žalobce ze dne 4. 6. 2020 a dopisu zástupkyně žalované ze dne 14. 7. 2020). Zastupitelstvo obce poskytnutí slevy neschválilo pro rozpor s usneseními zastupitelstva č. 5/2015 a č. 3/2018 (usnesení zastupitelstva ze dne 9. 3. 2020).

16. Po právní stránce soud věc posoudil jako spor ze smlouvy o smlouvě budoucí (§ 1785 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen„ OZ“), resp. jako spor o její výklad (§ 555 a n. OZ).

17. Podle § 1785 OZ platí, že smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

18. Podle § 1786 odst. 1 OZ platí, že zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

19. Podle § 1787 odst. 1 věta první OZ platí, že nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě.

20. Podle odst. 2 téhož paragrafu platí, že obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

21. Podle § 555 odst. 1 OZ platí, že právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

22. Podle § 556 odst. 1 OZ platí, že co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

23. Podle § 556 odst. 2 OZ platí, že při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

24. Podle § 557 OZ platí, že připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

25. V posuzované věci se žalovaná za splnění určitých podmínek zavázala uzavřít dodatek ke kupní smlouvě spočívající v poskytnutí slevy 100 000 Kč + DPH. Poslední odstavec čl. II smlouvy ze dne 25. 2. 2017 byl tedy – v rámci kupní smlouvy – smlouvou o smlouvě budoucí podle § 1785 OZ. Žalobce měl podmínky za splněné a včas vyzval žalovanou k uzavření dodatku. Soud tedy zkoumal, zda byly splněny ujednané podmínky pro aktivaci povinnosti dle § 1786 odst. 1 OZ, tj. povinnosti uzavřít dodatek.

26. Mezi stranami bylo sporné, zda podmínkou uzavření dodatku byla kolaudace (ve smyslu smlouvy – užívání domu v souladu se stavebními předpisy) či zda bylo nutné, aby dům měl střechu v přírodní barvě pálených tašek a bílou fasádu (tj. aby splňoval jednotící prvky výstavby).

27. V řízení nebylo zjišťováno, zda žalovaná vůči žalobci v předsmluvní fázi deklarovala úmysl, aby na pozemku byl vystavěn dům splňující jednotící prvky výstavby. I v případě, že tomu tak bylo, tak tuto svou vůli již nezahrnula do projevu vůle směřujícího k uzavření smlouvy – a v jejím rámci ani do ujednání o dodatku spočívajícím v poskytnutí slevy. Žalobci byla smluvně uložena povinnost postavit rodinný dům a zkolaudovat jej. Nebylo však stanoveno, jak by měl rodinný dům vypadat. Ve smlouvě nebylo nic ujednáno o tom, že by projekt domu mělo schvalovat zastupitelstvo obce. Uzavření dodatku o poskytnutí slevy 100 000 Kč + DPH bylo podmíněno kolaudací rodinného domu do 6 let od podpisu smlouvy, výplata se měla uskutečnit do tří měsíců od předložení splnění podmínek prodávající – kolaudace. Uzavření dodatku nebylo nijak navázáno na splnění jednotících prvků výstavby.

28. Ve smlouvě, jejíž ofertu učinila právě žalovaná, bylo tedy jasně uvedeno, co je podmínkou uzavření dodatku o poskytnutí slevy – musí být postaven rodinný dům a musí být zkolaudován ve smyslu smlouvy, tj. může být užíván v souladu se stavebním zákonem, do 6 let od podpisu smlouvy. Pokud byla dříve projevena vůle obce směřující k tomu, aby byl na pozemku vystavěn dům se střechou v barvě pálených tašek a bílou fasádou (splňující jednotící prvky výstavby), byla takto jasně formulovaným právním jednáním v podstatě negována (resp. nebyla propojena s podmínkami uzavření dodatku ani s jinými podmínkami smlouvy). I adresát právního jednání, kterému byla tato předchozí vůle obce známa, si totiž toto právní jednání – ofertu a následně smlouvu – nemohl vyložit jinak, než jak je naprosto jasně formulováno. Jinými slovy, i pokud byl žalobci znám úmysl žalované, ztratila tato znalost relevanci v okamžiku, kdy byla žalovanému předložena nabídka, která tento úmysl jednoznačně opouštěla. Nelze tedy aplikovat § 556 odst. 1 větu první OZ. Při aplikaci § 556 odst. 1 věty druhé OZ pak nelze než dojít k závěru, že podmínkou uzavření dodatku nebylo kromě kolaudace i splnění jednotících prvků výstavby, neboť ty nebyly ve smlouvě ani zmíněny – osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen, by tedy žádnému ze smluvních ujednání takový význam nemohla přisoudit.

29. I pokud by soud přistoupil na tezi, že pojítko mezi úmyslem prodat pozemek pouze za účelem stavby domu se střechou v přírodní barvě pálených tašek (splňujícího jednotící prvky výstavby) a podmínkami uzavření dodatku vyplývá z usnesení zastupitelstva č. 5/2015 (přičemž by soud zároveň musel pominout, že v usnesení je poskytnutí slevy podmíněno pěti – nikoliv šesti – lety od kolaudace inženýrských sítí – nikoliv od podpisu smlouvy – a splněním vágních„ daných podmínek“), a že tedy je výraz„ podmínky prodávající“ použitý v posledním odstavci čl. II smlouvy možné vykládat tak, že musí být splněny jednotící prvky výstavby, dostávala by se tato možnost výkladu do střetu právě s výkladem vyplývajícím přímo z textu smlouvy. Nastal by tedy střet možných výkladů, přičemž dle ustanovení § 557 OZ (interpretatio contra proferentem) by bylo nutno přichýlit se k výkladu k tíži toho, kdo výrazu použil jako první – což s ohledem na to, že oferentem byla žalovaná, by znamenalo výklad k její tíži. I touto cestou by tedy soud dospěl k závěru, že podmínkou uzavření dodatku byla pouze kolaudace rodinného domu do 6 let od podpisu smlouvy.

30. Na tomto místě soud poznamenává, že v čl. IX smlouvy je prohlášení o konformitě smlouvy s usnesením ze dne 20. 2. 2017, číslo 2/2017, nikoliv s usnesením zastupitelstva č. 5/2015, což vyšlo najevo až při sepisu písemného vyhotovení rozsudku – nicméně obě strany ve svých vyjádřeních argumentovaly obsahem usnesení zastupitelstva č. 5/2015 (a odkazovalo na něj i zastupitelstvo obce při neschválení uzavření dodatku) – zřejmě stejně jako soud vycházely z toho, že smlouva je v tomto bodu totožná se smlouvou předloženou ve věci 16 C 177/2020. Soud proto při svých úvahách vycházel z obsahu usnesení č. 5/2015. Jedná se samozřejmě o potenciální vadu řízení před soudem prvního stupně – nedostatečné zjištění skutkového stavu – soud zde proto tuto chybu (tj. přehlédnutí tohoto rozdílu oproti smlouvě předložené ve věci 16 C 177/2020) otevřeně přiznává a ponechává stranám na zvážení, zda je případný rozdíl obsahu obou usnesení (soudu není obsah usnesení ze dne 20. 2. 2017, číslo 2/2017, znám) takový, aby mohl vést k jinému rozhodnutí ve věci a zda je tedy třeba tímto argumentovat.

31. Namítá-li žalovaná postup žalobce při předkládání projektu ke schválení zastupitelstvem a to, že se druhým předloženým a posléze schváleným projektem neřídil a tedy jednal nečestně a žalovanou uvedl v omyl i v rámci stavebního řízení, je tato námitka lichá. Žalobce jednak neměl povinnost projekt nechat schvalovat obcí (ani jinak jej obci předkládat), jednak předložení projektu obci jí nijak nebránilo činit procesní úkony ve stavebním řízení v okamžiku, kdy byla střecha opatřena černou krytinou a fasáda namalována nesprávnou barvou, což jsou skutečnosti zjistitelné pouhým pohledem.

32. Závěrem soud podotýká, že souhlasí s tím, aby nová výstavba na vesnicích nehyzdila okolí, a lze tedy považovat za chvályhodné, snaží-li se obec zajistit určitý minimální standard takové výstavby. Dovozuje-li však žalovaná, že žalobce získal neoprávněnou výhodu oproti jiným uchazečům o koupi pozemku, kteří od kontraktace upustili poté, co se seznámili s požadavkem obce na jednotící prvky výstavby, nelze tuto skutečnost přičítat k tíži žalobce – ten jej totiž nezpůsobil. V posuzované věci totiž žalobce pouze využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy, kterou sestavila žalovaná a která v ní nestanovila žádné podmínky směřující k naplnění jednotících prvků výstavby.

33. Lze shrnout, že žalobce naplnil podmínky, za kterých byla žalovaná povinna uzavřít dodatek o poskytnutí slevy – stavbu může užívat v souladu se stavebním zákonem, přičemž stihl lhůtu šesti let od podpisu smlouvy. Žalobce žalovanou včas vyzval k uzavření smlouvy. Ta proto byla povinna dodatek uzavřít.

34. Soud proto žalobě – s využitím oprávnění určit obsah smlouvy podle § 1787 odst. 1 a 2 OZ – vyhověl. Oproti žalobnímu petitu pozměnil formulaci výroku, a to ve dvou rovinách. Jednak upustil od„ zdvojení“ výroku – obsah smlouvy je určen textem, u kterého se nahrazuje projev vůle žalované a není tedy třeba v jednom výroku určovat obsah smlouvy a v druhém výroku znovu u stejného textu rozhodovat o nahrazení projevu vůle. Jednak v textu smlouvy žalovanou nezavázal zaplatit částku 100 000 Kč + DPH do 9. 6. 2020, neboť by se jednalo o plnění v minulosti a tedy nemožné – s přihlédnutím k tomu, že žalovaná byla k uzavření dodatku vyzvána 9. 3. 2020 a smlouvou ujednaná tříměsíční lhůta již uběhla, stanovil soud v textu dodatku povinnost uhradit slevu do 15 dnů od uzavření smlouvy (tj. od právní moci rozsudku) – práva a povinnosti stran jsou takto poctivě uspořádány (§ 1787 odst. 2 OZ), neboť dojde k naplnění práva žalobce v přiměřené lhůtě, která žalované umožní platbu po administrativní stránce zařídit.

35. Plně úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Tarifní hodnota činila 121 000 Kč (cena plnění v nahrazovaném projevu vůle činila totiž 100 000 Kč + DPH, které činí 21 %). Náklady žalobce sestávají z odměny jeho zástupce 37 752 Kč (5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, 5 940 Kč – převzetí, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis vyjádření, účast u jednání dne 11. 1. 2021, 5 náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč, náhrada DPH 21%) a zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč. Náhradu v celkové výši 39 752 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

36. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce se účastnil dvou jednání za sebou (v nichž u obou figuruje na straně žalované stejná obec, přičemž v obou byla plně úspěšná strana žalující), přiznal soud v souladu s předloženým vyúčtováním plnou náhradu cestovného a promeškaného času jen v řízení vedeném pod sp. zn. 16 C 177/2020 – v tomto řízení, tj. řízení vedeném pod sp. zn. 16 C 204/2020 žalobce tuto náhradu neúčtoval.