16 C 208/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 6 452 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 252 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 673,47 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 252 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 6 452 Kč s příslušenstvím, a to jako nedoplatku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 24. 3. 2016 mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu a zaplatit úrok 1 120 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, administrativní poplatek 1 600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 3 200 Kč a poplatek za pojištění 232 Kč v 58 týdenních splátkách po 244 Kč Poslední splátka byla splatná do 4. 5. 2017. Žalovaná uhradila celkem 7 700 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 4 887,25 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 1 458,98 Kč, poplatku za pojištění 105,77 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 3 046,27 Kč (jedná se o úrok 23,72 % p. a. z dlužné jistiny od 5. 5. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 026,18 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 12. 5. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Lze učinit závěr o skutkovém stavu, dle kterého byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 8 000 Kč. Celková částka ke splacení činila 14 152 Kč. Z toho 8 000 Kč činila jistina, úrok 1 120 Kč, administrativní poplatek 1 600 Kč, poplatek za inkaso v hotovosti 3 200 Kč a 232 Kč poplatek za zařazení do programu pojištění anonymizována dvě slova. Dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit v 58 týdenních splátkách po 244 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného zaplacení byla splatná do sedmi dní po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky pod ztrátou výhody splátek. Formulář smlouvy neobsahoval možnost hotovostního poskytnutí s bezhotovostním splácením. Bezhotovostní poskytnutí potom bylo možno učinit ve lhůtě až 13 dní od uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, které obsahovaly předtištěný údaj o procentuální roční výši úroků a RPSN. Ve smluvních podmínkách byl rovněž stanoven úrok 23,72 % p. a. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaná uhradila víc než 7 700 Kč.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:

7. Právní vztahy stran sporu se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) a zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 OZ.

9. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 2392 odst. 1 věty první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky.

11. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze ujednat úroky.

12. Podle § 580 odst. 1 OZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 1812 odst. 1 OZ platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

15. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

16. Podle § 1751 odst. 1 OZ platí, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

17. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalované bylo vrátit jistinu.

18. Poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013).

19. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

20. Úrok byl v posuzované věci ujednán v absolutní částce 1 120 Kč. Je zřejmé, že s ohledem na délku úvěru (58 týdnů) a výši jistiny (8 000 Kč) byl samotný úrok z hlediska pohledu dobrých mravů zcela v pořádku.

21. Stejně tak nelze nic namítat ani proti administrativnímu poplatku a poplatku za zařazení do programu pojištění CreditLife.

22. Za zjevně rozporné s dobrými mravy však soud považoval ujednání o poplatku za hotovostní režim. Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši platby, jaká byla žalobkyní nastavena v posuzované věci. Smlouva a smluvní podmínky k ní přiložené sice navozují dojem, že volba hotovostního režimu splátek byla učiněna žalovanou, avšak byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovanou do této„ volby“ v podstatě vmanipulovala. Smlouva totiž v režimu bezhotovostních splátek neobsahuje možnost převzetí zápůjčky v hotovosti a zároveň stanoví, že peněžní prostředky budou poskytnuty na účet do 13 dnů od podpisu smlouvy. Spotřebitel – žalovaná tedy nemůže získat zápůjčku bezodkladně na místě podpisu smlouvy, aniž by se zavázala k úhradě inkasního poplatku. Přitom svojí ekonomickou povahou jsou tyto drobné zápůjčky určeny právě lidem, kteří peníze chtějí na okamžitou spotřebu (čemuž odpovídá i týdenní frekvence splátek). Skutečnost, že možnost volby bezhotovostního režimu ve smlouvě je spíše iluzorní, potvrzuje i to, že zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že z velkého množství žalob založených na smlouvách (právní předchůdkyně) žalobkyně není snad jediná založena na smlouvě s bezhotovostním režimem.

23. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto podle § 580 a § 588 OZ neplatné.

24. Pokud žalovaná splácela svůj dluh, jednalo se tedy o úhradu na jistinu a složky celkového poplatku odlišné od inkasního poplatku.

25. Rovněž žalovaný nárok na úrok 23,72 % ročně z jistiny není důvodný. S ohledem na § 1751 odst. 1 OZ totiž žádné ujednání v přiložených smluvních podmínkách nemůže mít přednost před ujednáním ve vlastní smlouvě – a ve vlastní smlouvě byl jednoznačně ujednán úrok v absolutní výši 1 120 Kč. Pokud bychom smluvní podmínky vnímali nikoliv jako obchodní podmínky ve smyslu § 1751 odst. 1 OZ, ale jako součást hlavní smlouvy, došli bychom ke stejnému závěru, ale jinou cestou – smlouva by nabízela dvě možnosti výkladu (úrok v absolutní částce x úrok 23,72 % p. a.), přičemž pro spotřebitele výhodnější a tedy přednostní (§ 1812 odst. 1 OZ) by byl výklad o úroku ujednaném v absolutní částce.

26. Soud vzhledem ke shora uvedenému zamítl žalobu co do částky 3 200 Kč (ve výši odpovídající poplatku za hotovostní režim), dále co kapitalizovaného úroku 3 046,27 Kč (jedná se o úrok 23,72 % p. a. z dlužné jistiny od 5. 5. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019) a úroku 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení z částky přesahující částku 3 252 Kč. Ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl (právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ, jeho výše z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

27. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, žalobkyně je proto povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč (položka 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. a/ Sazebníku poplatků, tj. přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).

28. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalovaná byla ve věci úspěšnější (předmětem řízení byl totiž z podstatné části i úrok 23,72 % ročně v kapitalizované i běžící formě – a i v této části byla žalobkyně neúspěšná), avšak žalované žádné náklady nevznikly, žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

29. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.