16 C 209/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , část názvu právnické osoby , IČO , sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , IČO sídlem adresa žalovaného o zaplacení 1 323 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 323 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 92 Kč za období od 5. 6. 2021 do 7. 4. 2022, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky coby dlužného pojistného vyplývajícího ze smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění podnikatelů [anonymizována dvě slova]“. Ve smlouvě bylo sjednáno roční pojistné ve výši 2 749 Kč. Žalovaný nezaplatil pojistné za období 28. 2. 2021 do 4. 6. 2021. Pojištění zaniklo dne 4. 6. 2021. Vedle dlužného pojistného za uvedené období žádá žalobkyně i úrok z prodlení. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, že žalovaný měl dle smlouvy platit pojistné za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 2 749 Kč ročně, přičemž z ničeho nevyplynulo, že by tak v období od 28. 2. 2021 do 4. 6. 2021 činil. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný cokoliv uhradil. Soud žalobu shledal důvodnou. Soud vztah mezi účastníky právně posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění, a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 2458 a n.), a shledal, že uzavřené smlouvy neporušují kogentní ustanovení těchto předpisů. Žalovanému takto vznikla povinnost zaplatit žalobkyni dle shora uvedené pojistné smlouvy pojistné za uvedené období v částce 2 749 Kč ročně. Dlužné pojistné činí 723 Kč a poplatek za vymáhání 600 Kč. Poměrná výše pojistného za dané období odpovídá žalované částce. Soud proto žalobkyni přiznal žalovanou částku s příslušenstvím. Povinnost zaplatit úrok z prodlení vznikla podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízením vlády č. 315/2013 Sb. Plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Takto soud žalobkyni přiznal podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, náhradu hotových výdajů za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč a náhradu 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tedy celkem částku 1 089 Kč. Zároveň soud žalobkyni přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému, aby tuto náhradu zaplatil žalobkyni k rukám jejího zástupce. Lhůtu k plnění ve výroku č. I. a II. tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.