16 C 223/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 53 276 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 476 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 312,50 Kč a 789,60 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 079,46 Kč a 1 679,47 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a z částky 8 946 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrokem ve výši 8,36 % ročně z částky 21 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrokem ve výši 21,27 % ročně z částky 8 946 Kč do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 117,22 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 53 276 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dvou smluv.

2. Tvrdila, že dne 11. 4. 2019 uzavřela její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 21 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku jistiny, úrok 4 200 Kč, administrativní poplatek 4 200 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 8 400 Kč, poplatek za asistenční služby 540 Kč a poplatek za životní pojištění 540 Kč v 60 týdenních splátkách po 648 Kč Poslední splátka byla splatná do 4. 6. 2020. Žalovaný uhradil celkem 4 500 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 21 000 Kč, úroku 806 Kč, administrativního poplatku 4 200 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 7 420 Kč, poplatku za pojištění 477 Kč, poplatku za asistenční služby 27 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 2 491,13 Kč (jedná se o úrok 18,98 % ročně z jistiny od 5. 6. 2020 do data postoupení), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 312,50 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 5. 6. 2020 do zaplacení) a běžícího smluvního úroku ve výši 18,98 % ročně z dlužné jistiny od 16. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení.

3. Dále tvrdila, že dne 30. 8. 2018 uzavřela její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku jistiny, úrok 3 400 Kč s úrokovou sazbou 21,27 % p. a., administrativní poplatek 4 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 10 400 Kč a poplatek za životní pojištění 546 Kč v 78 týdenních splátkách po 492 Kč Poslední splátka byla splatná do 27. 2. 2020. Žalovaný uhradil celkem 19 000 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 13 819,25 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 5 251,08 Kč, poplatku za pojištění 275,67 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 2 637,25 Kč (jedná se o úrok 21,27 % ročně z jistiny od 28. 2. 2020 do data postoupení), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 239,89 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 28. 2. 2020 do zaplacení) a běžícího smluvního úroku ve výši 21,27 % ročně z dlužné jistiny od 16. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení.

4. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 11. 4. 2019 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 21 000 Kč. Úrok byl ujednán ve výši 32,15 % p. a. Celková částka ke splacení v případě řádného splácení činila 38 880 Kč. Z toho 21 000 Kč činila jistina, úrok 4 200 Kč, administrativní poplatek 4 200 Kč, poplatek za inkaso v hotovosti 8 400 Kč, 540 Kč poplatek za asistenční služby a 540 Kč poplatek za pojištění anonymizována dvě slova. Týdenní splátky činily 648 Kč. Ve smlouvě byla stanovena povinnost splácet úvěr v hotovosti.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 8. 2018 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 20 000 Kč. Úrok byl ujednán ve výši 21,27 % p. a. Celková částka ke splacení v případě řádného splácení činila 38 346 Kč. Z toho 20 000 Kč činila jistina, úrok 3 400 Kč, administrativní poplatek 4 000 Kč, poplatek za inkaso v hotovosti 10 400 Kč a 546 Kč poplatek za pojištění anonymizována dvě slova. Týdenní splátky činily 492 Kč. Ve smlouvě byla stanovena povinnost splácet úvěr v hotovosti.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny současné žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021.

9. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný zaplatil více než tvrzených 4 500 Kč a 19 000 Kč.

10. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:

12. Právní vztahy stran sporu se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

13. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o zápůjčce podle § 2390 OZ.

14. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2392 odst. 1 věty první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky.

16. Podle § 580 odst. 1 OZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 1802 OZ platí, že mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

19. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

20. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalovaného bylo v obou případech vrátit jistinu.

21. Poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013).

22. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

23. Celková výše úroku a poplatků v případě smlouvy z 11. 4. 2019 činila 17 880 Kč, což je v poměru k jistině (21 000 Kč) částka zjevně přemrštěná (85,1 % jistiny), a to i s ohledem na délku zápůjčky 60 týdnů (cca jeden rok a jeden a půl měsíce). Celková výše úroku a poplatků v případě smlouvy z 30. 8. 2018 činila 18 346 Kč, což je v poměru k jistině (20 000 Kč) částka zjevně přemrštěná (91,73 % jistiny), a to i s ohledem na délku zápůjčky 78 týdnů (cca rok a půl). Soud proto posuzoval oprávněnost jednotlivých nároků.

24. Úrok byl v případě smlouvy z 11. 4. 2019 věci ujednán v sazbě 32,15 % p. a. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). Na druhé straně lze dle Nejvyššího soudu připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 – i v tomto rozsudku však Nejvyšší soud připomněl, že není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Vedle toho je třeba zdůraznit, že v citované věci se Nejvyšší soud vyjadřoval k půjčce mezi fyzickými osobami, nikoliv k půjčce ve vztazích podnikatele vůči spotřebiteli, ve kterých je na poskytovatele půjčky nutno klást vyšší nároky).

25. V posuzované věci byl ujednaný úrok téměř čtyřnásobný oproti průměrné sazbě poskytované bankami ve stejném období (8,36 % p. a. v dubnu 2019 podle údajů databáze České národní banky – ARAD dostupné na internetových stránkách webová adresa). Takový úrok nelze z pohledu dobrých mravů akceptovat ani u nebankovního poskytovatele, který nese větší riziko než banka a nemá vytvořen tak rozsáhlý administrativní aparát, a to i s ohledem na to, že by dále sjednán administrativní poplatek. Ujednání o úroku tedy bylo ve zjevném rozporu s dobrými mravy a proto podle § 580 odst. 1 a § 588 OZ absolutně neplatné. Nicméně lze akceptovat ujednání o úroku 4 200 Kč za období 60 týdnů řádného trvání smlouvy (takové ujednání totiž ku prospěchu spotřebitele nezohledňuje nesplácení jistiny v daném období) – toto ujednání tedy soud považoval za platné, pro období po skončení 60 týdnů však soud podle § 1802 OZ dále vycházel z úroku 8,36 % p. a.

26. V případě smlouvy z 30. 8. 2018 byl úrok ujednán ve výši 21,27 % p. a., tedy úrok dva a půl násobný oproti průměrné sazbě poskytované bankami ve stejném období (8,47 % p. a. v srpnu 2018 podle údajů databáze České národní banky – ARAD dostupné na internetových stránkách webová adresa). Takový úrok soud u nebankovního poskytovatele, který nese větší riziko než banka a nemá vytvořen tak rozsáhlý administrativní aparát, akceptoval (administrativní poplatek činil 4 000 Kč, avšak za období 78 týdnů, takže byl výrazně nižší, než u smlouvy z 11. 4. 2019).

27. Soud nemá námitek proti administrativním poplatkům 4 200 Kč a 4 000 Kč a poplatků za pojištění a asistenční služby.

28. Naproti tomu za zjevně rozporné s dobrými mravy soud považoval ujednání o poplatku o hotovostním inkasu. Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši úplaty, jaká byla žalobkyní nastavena v posuzované věci (40 % jistiny u smlouvy z 11. 4. 2018, 52 % u smlouvy z 30. 8. 2018). Byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovanému hotovostní inkaso v podstatě vnutila. Smlouvy totiž neobsahují možnost bezhotovostního splácení.

29. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto podle § 580 a § 588 OZ neplatné.

30. Pokud tedy žalovaný hradil splátky, jednalo se v obou případech o úhrady na úrok, jiné poplatky či jistinu.

31. Soud s ohledem na shora uvedené zamítl žalobu v rozsahu částky 18 800 Kč, tedy v částce odpovídající součtu poplatků za hotovostní inkaso a dále v případě smlouvy z 11. 4. 2018 v kapitalizovaném a běžícím úroku přesahujícím úrok 8,36 % ročně a v případě smlouvy soud zamítl žalobu i v kapitalizovaném a běžícím úroku z částky přesahující částku 8 946 Kč (taková částka jistiny zbývala při neplatnosti ujednání o poplatku za hotovostní inkaso a zaplacení částky 19 000 Kč), ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl. Právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ ve spojení s nař. vlády č. 351/2013 Sb.

32. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy dle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Úspěšnější byla (po zohlednění úspěchu i co do úroku, který tvořil významnou část předmětu řízení) v poměru cca 3:2 žalobkyně, má tedy právo na 20 % náhrady nákladů řízení. Ta by při plném úspěchu činila 15 586,60 Kč (tři úkony podle § 7, 8 a 11 odst. 1 advokátního tarifu, tři náhrady hotových výdajů po 300 Kč, náhrada DPH 21 % a zaplacený soudní poplatek 2 664 Kč). Z toho 20 % činí 3 117,22 Kč. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.