16 C 223/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 53 276 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 476 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 312,50 Kč a 789,60 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 079,46 Kč a 1 679,47 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a z částky 8 946 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrokem ve výši 8,36 % ročně z částky 21 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrokem ve výši 21,27 % ročně z částky 8 946 Kč do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 117,22 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 53 276 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dvou smluv.

2. Tvrdila, že dne 11. 4. 2019 uzavřela její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 21 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku jistiny, úrok 4 200 Kč, administrativní poplatek 4 200 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 8 400 Kč, poplatek za asistenční služby 540 Kč a poplatek za životní pojištění 540 Kč v 60 týdenních splátkách po 648 Kč Poslední splátka byla splatná do 4. 6. 2020. Žalovaný uhradil celkem 4 500 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 21 000 Kč, úroku 806 Kč, administrativního poplatku 4 200 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 7 420 Kč, poplatku za pojištění 477 Kč, poplatku za asistenční služby 27 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 2 491,13 Kč (jedná se o úrok 18,98 % ročně z jistiny od 5. 6. 2020 do data postoupení), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 312,50 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 5. 6. 2020 do zaplacení) a běžícího smluvního úroku ve výši 18,98 % ročně z dlužné jistiny od 16. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení.

3. Dále tvrdila, že dne 30. 8. 2018 uzavřela její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku jistiny, úrok 3 400 Kč s úrokovou sazbou 21,27 % p. a., administrativní poplatek 4 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 10 400 Kč a poplatek za životní pojištění 546 Kč v 78 týdenních splátkách po 492 Kč Poslední splátka byla splatná do 27. 2. 2020. Žalovaný uhradil celkem 19 000 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 13 819,25 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 5 251,08 Kč, poplatku za pojištění 275,67 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 2 637,25 Kč (jedná se o úrok 21,27 % ročně z jistiny od 28. 2. 2020 do data postoupení), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 239,89 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 28. 2. 2020 do zaplacení) a běžícího smluvního úroku ve výši 21,27 % ročně z dlužné jistiny od 16. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení.

4. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 11. 4. 2019 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 21 000 Kč. Úrok byl ujednán ve výši 32,15 % p. a. Celková částka ke splacení v případě řádného splácení činila 38 880 Kč. Z toho 21 000 Kč činila jistina, úrok 4 200 Kč, administrativní poplatek 4 200 Kč, poplatek za inkaso v hotovosti 8 400 Kč, 540 Kč poplatek za asistenční služby a 540 Kč poplatek za pojištění [anonymizována dvě slova]. Týdenní splátky činily 648 Kč. Ve smlouvě byla stanovena povinnost splácet úvěr v hotovosti.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 8. 2018 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 20 000 Kč. Úrok byl ujednán ve výši 21,27 % p. a. Celková částka ke splacení v případě řádného splácení činila 38 346 Kč. Z toho 20 000 Kč činila jistina, úrok 3 400 Kč, administrativní poplatek 4 000 Kč, poplatek za inkaso v hotovosti 10 400 Kč a 546 Kč poplatek za pojištění [anonymizována dvě slova]. Týdenní splátky činily 492 Kč. Ve smlouvě byla stanovena povinnost splácet úvěr v hotovosti.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny současné žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021.

9. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný zaplatil více než tvrzených 4 500 Kč a 19 000 Kč.

10. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:

12. Právní vztahy stran sporu se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

13. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o zápůjčce podle § 2390 OZ.

14. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2392 odst. 1 věty první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky.

16. Podle § 580 odst. 1 OZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 1802 OZ platí, že mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

19. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

20. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalovaného bylo v obou případech vrátit jistinu.

21. Poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013).

22. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

23. Celková výše úroku a poplatků v případě smlouvy z 11. 4. 2019 činila 17 880 Kč, což je v poměru k jistině (21 000 Kč) částka zjevně přemrštěná (85,1 % jistiny), a to i s ohledem na délku zápůjčky 60 týdnů (cca jeden rok a jeden a půl měsíce). Celková výše úroku a poplatků v případě smlouvy z 30. 8. 2018 činila 18 346 Kč, což je v poměru k jistině (20 000 Kč) částka zjevně přemrštěná (91,73 % jistiny), a to i s ohledem na délku zápůjčky 78 týdnů (cca rok a půl). Soud proto posuzoval oprávněnost jednotlivých nároků.

24. Úrok byl v případě smlouvy z 11. 4. 2019 věci ujednán v sazbě 32,15 % p. a. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). Na druhé straně lze dle Nejvyššího soudu připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 – i v tomto rozsudku však Nejvyšší soud připomněl, že není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Vedle toho je třeba zdůraznit, že v citované věci se Nejvyšší soud vyjadřoval k půjčce mezi fyzickými osobami, nikoliv k půjčce ve vztazích podnikatele vůči spotřebiteli, ve kterých je na poskytovatele půjčky nutno klást vyšší nároky).

25. V posuzované věci byl ujednaný úrok téměř čtyřnásobný oproti průměrné sazbě poskytované bankami ve stejném období (8,36 % p. a. v dubnu 2019 podle údajů databáze České národní banky – ARAD dostupné na internetových stránkách [webová adresa]). Takový úrok nelze z pohledu dobrých mravů akceptovat ani u nebankovního poskytovatele, který nese větší riziko než banka a nemá vytvořen tak rozsáhlý administrativní aparát, a to i s ohledem na to, že by dále sjednán administrativní poplatek. Ujednání o úroku tedy bylo ve zjevném rozporu s dobrými mravy a proto podle § 580 odst. 1 a § 588 OZ absolutně neplatné. Nicméně lze akceptovat ujednání o úroku 4 200 Kč za období 60 týdnů řádného trvání smlouvy (takové ujednání totiž ku prospěchu spotřebitele nezohledňuje nesplácení jistiny v daném období) – toto ujednání tedy soud považoval za platné, pro období po skončení 60 týdnů však soud podle § 1802 OZ dále vycházel z úroku 8,36 % p. a.

26. V případě smlouvy z 30. 8. 2018 byl úrok ujednán ve výši 21,27 % p. a., tedy úrok dva a půl násobný oproti průměrné sazbě poskytované bankami ve stejném období (8,47 % p. a. v srpnu 2018 podle údajů databáze České národní banky – ARAD dostupné na internetových stránkách [webová adresa]). Takový úrok soud u nebankovního poskytovatele, který nese větší riziko než banka a nemá vytvořen tak rozsáhlý administrativní aparát, akceptoval (administrativní poplatek činil 4 000 Kč, avšak za období 78 týdnů, takže byl výrazně nižší, než u smlouvy z 11. 4. 2019).

27. Soud nemá námitek proti administrativním poplatkům 4 200 Kč a 4 000 Kč a poplatků za pojištění a asistenční služby.

28. Naproti tomu za zjevně rozporné s dobrými mravy soud považoval ujednání o poplatku o hotovostním inkasu. Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši úplaty, jaká byla žalobkyní nastavena v posuzované věci (40 % jistiny u smlouvy z 11. 4. 2018, 52 % u smlouvy z 30. 8. 2018). Byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovanému hotovostní inkaso v podstatě vnutila. Smlouvy totiž neobsahují možnost bezhotovostního splácení.

29. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto podle § 580 a § 588 OZ neplatné.

30. Pokud tedy žalovaný hradil splátky, jednalo se v obou případech o úhrady na úrok, jiné poplatky či jistinu.

31. Soud s ohledem na shora uvedené zamítl žalobu v rozsahu částky 18 800 Kč, tedy v částce odpovídající součtu poplatků za hotovostní inkaso a dále v případě smlouvy z 11. 4. 2018 v kapitalizovaném a běžícím úroku přesahujícím úrok 8,36 % ročně a v případě smlouvy soud zamítl žalobu i v kapitalizovaném a běžícím úroku z částky přesahující částku 8 946 Kč (taková částka jistiny zbývala při neplatnosti ujednání o poplatku za hotovostní inkaso a zaplacení částky 19 000 Kč), ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl. Právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ ve spojení s nař. vlády č. 351/2013 Sb.

32. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy dle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Úspěšnější byla (po zohlednění úspěchu i co do úroku, který tvořil významnou část předmětu řízení) v poměru cca 3:2 žalobkyně, má tedy právo na 20 % náhrady nákladů řízení. Ta by při plném úspěchu činila 15 586,60 Kč (tři úkony podle § 7, 8 a 11 odst. 1 advokátního tarifu, tři náhrady hotových výdajů po 300 Kč, náhrada DPH 21 % a zaplacený soudní poplatek 2 664 Kč). Z toho 20 % činí 3 117,22 Kč.