16 C 230/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; innogy právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem městem Svitavy sídlem adresa žalovaného o zaplacení 4 117,74 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se co do částky 200 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 100 Kč od 4. 12. 2019 do zaplacení zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 917,74 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 4. 12. 2019 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to vše ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných vždy posledního dne měsíce, za který splátka přísluší, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 117,40 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny.

2. Tvrdila, že na základě smlouvy ze dne 13. 6. 2019 uzavřené na 30 měsíců od 27. 6. 2019 dodávala žalovanému elektřinu. Žalovaný se zavázal uhradit cenu elektřiny dle ceníku dodavatele ve splatnosti dle vyúčtování (faktury za příslušné období). Pro případ prodlení s platbou byla sjednána smluvní pokuta 100 Kč za jednotlivý případ. Smlouva byla ukončena na základě prohlášení žalovaného ze dne 25. 10. 2019. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částky 4 017,74 Kč (4 490,54 Kč cena odebrané elektřiny za období 11. 9. 2019 – 10. 11. 2019, 300 Kč nárok žalobkyně na vrácení dříve poskytnutého bonusu z důvodu předčasného ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou, 100 Kč smluvní pokuta za prodlení s placením předchozí faktury, zaplacená záloha 872,80 Kč) – z této částky žádala i úrok z prodlení. Žalobkyně proto žalobou žádala i smluvní pokutu 100 Kč. Žalobkyně však následně vzala žalobu zpět do smluvních pokut v částce 200 Kč a do úroku z prodlení z částky 100 Kč. Smlouva je dle názoru žalobkyně platná, neboť žalovanému, třebaže je omezen ve svéprávnosti, nepůsobí újmu.

3. Žalovaný se prostřednictvím opatrovníka vyjádřil tak, že s žalobou nesouhlasí, neboť je omezen ve svéprávnosti, mj. i co do uzavírání smluv s plněním vyšším než 100 Kč. Pro případ neúspěchu zažádal o uložení povinnosti ve splátkách.

4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

5. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

6. O skutkovém stavu lze uzavřít, že obsah smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 13. 6. 2019 odpovídá tvrzením žalobkyně, tj. žalovaný se zavázal odebírat elektřinu 30 měsíců a uhradit cenu plynu dle ceníku dodavatele ve splatnosti dle vyúčtování (faktury za příslušné období). Žalobkyně předčasně ukončila smlouvu, neboť se žalovaný odstěhoval z odběrného místa. Žalovaný dlužil za období 11. 9. 2019 – 10. 11. 2019 částku 4 017,40 Kč. Žalovaný je od 11. 11. 2017 omezen ve svéprávnosti výslovně i co do uzavírání smluv o dodávkách energií.

7. Soud věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ EnergZ“). Soud dále zohlednil úpravu jednání osoby omezení ve svéprávnosti.

8. Podle § 50 odst. 2 věty první EnergZ platí, že Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou.

9. Dle § 581 odst. 1 OZ platí, že není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá 10. Dle § 65 odst. 1 OZ platí, že jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran.

11. Žalovaný v posuzované věci jednal samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka – jím učiněné právní jednání – smlouva o sdružených dodávkách elektřiny – je tedy v rozsahu, ve kterém mu působí újmu, neplatné. To má význam pro ujednání o smluvní pokutě, nicméně v tomto rozsahu (200 Kč a úrok z prodlení z částky 100 Kč) žalobkyně vzala žalobu zpět – a proto soud v tomto rozsahu řízení zastavil podle § 96 odst. 2 o. s. ř.

12. Naopak ve zbývajícím rozsahu smlouva zůstává platnou, neboť mu nepůsobí újmu – žalovaný od někoho elektřinu odebírat musel, přičemž jeho opatrovník netvrdil, že by posuzovaná smlouva byla méně výhodná než smlouva předchozí.

13. Žalovaný tedy byl povinen uhradit cenu elektřiny 3 917,40 Kč. Tuto svou povinnost nesplnil, a proto nadále trvá. Dle ustanovení § 1970 OZ má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. Podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. má žalobkyně, neúspěšná jen v nepatrné části (v rozsahu zpětvzetí), právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 089 Kč - žalobkyně sice žádala náhradu nákladů neponížené podle § 14b advokátního tarifu, nicméně tento návrh soud nepovažoval za důvodný, neboť lze stěží nalézt typičtější příklad„ formulářové“ žaloby ve smyslu § 14b advokátního tarifu, než jsou žaloby na cenu energií a spojených služeb. Jeden úkon (vyjádření z 27. 10. 2020) byl žalobkyní učiněn až po podání žaloby a na odměnu za tento úkon by se tedy § 14b advokátního tarifu za normální situace neaplikoval, nicméně s ohledem na zdravotní stav žalovaného a jeho finanční situaci (její vylíčení opatrovníkem odpovídá skutečnosti, což je soudu známo z úřední činnosti ze spisu spisové značky 0 P 91/2006), moderoval odměnu za tento úkon podle § 150 o. s. ř. tak, aby odpovídal odměně dle § 14b advokátního tarifu. Odměna tedy dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. byla tvořena částkou 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři paušální náhrady po 300 Kč a 21% DPH. Náhrada nákladů řízení tak celkem činí 1 489 Kč.

15. Lhůtu k plnění soud na návrh žalovaného a se souhlasem žalobkyně stanovil ve splátkách 500 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek – dostane-li se žalovaný do prodlení s jedinou splátkou, může žalobkyně exekučně či soudním výkonem vymáhat celý dluh.