16 C 243/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 2 612,49 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 612,49 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 379,76 Kč, kapitalizovaný úrok 668,85 Kč, úrok 18,9 % ročně z částky 2 612,49 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení 10 % ročně z částky 2 612,49 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 612,49 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její pr. předchůdkyně, [právnická osoba], dne 7. 7. 2006 uzavřela s žalovaným smlouvu o sporožirovém a následně dne 26. 5. 2010 smlouvu o úvěru na sporožirovém účtu s limitem 5 000 Kč a úrokem 18,9 % ročně. Žalovaný však úvěr přečerpal a nepovolený debetní zůstatek nevyrovnal, proto byla pohledávka dne 1. 11. 2019 převedena na evidenční účet pohledávek. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 28. 1. 2021. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalovaný měl povinnost vyčerpanou částku splatit nejpozději jeden rok od jejího čerpání, žalovaný však vyčerpanou částku žalobkyni (její předchůdkyni) nevrátil déle než rok a v současnosti dluží 2 612,49 Kč. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný cokoliv uhradil. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni dne 28. 1. 2021.

6. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Takové ujednání mezi stranami nebylo, nicméně i tak soud postupoval podle právní úpravy účinné po 1. 1. 2014, neboť smlouva o kontokorentu je vázána na existenci účtu a úprava úvěru se na takový právní vztah použije pouze přiměřeně přes odkaz v § 2665 OZ, přičemž na účet se dle § 3077 odst. použije úprava účinná od 1. 1. 2014, i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto dnem.

7. Podle § 2665 OZ platí, že ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

8. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Ze skutkových zjištění a citované právní úpravy je patrné, že smlouva uzavřená mezi stranami byla kontokorentem ve smyslu § 2665 OZ Smluvní i zákonnou povinností žalovaného tak bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit za ně úrok (§ 2395 OZ). To však žalovaný neučinil, jeho povinnost tedy trvá.

10. Právo na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny (ode dne následujícího po dni splatnosti celé této částky) pak vyplývá z § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu.

12. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. má plně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení (odměna dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

13. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 o. s. ř.