16 C 244/2021

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, člen holdingu ČSOB, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 2 323 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 323 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky ročně od 25. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky coby dlužného pojistného vyplývajícího ze smlouvy číslo uzavřené dne 19. 6. 2018 s počátkem pojištění ke dni 20. 6. 2018. Z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 24. 4. 2020. Žalobkyně žádá dlužné pojistné za období od 20. 12. 2019 do 24. 4. 2020 ve výši 2 323 Kč. Žalobkyně tedy žádá dlužné pojistné celkem ve výši 2 323 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 25. 4. 2020 do zaplacení. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, že žalovaný měl dle smlouvy ze dne 19. 6. 2018 platit pojistné za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 6 492 Kč pololetně, přičemž v období od 20. 12. 2019 do 24. 4. 2020 tak neučinil. Soud žalobu shledal důvodnou. Soud vztah mezi účastníky právně posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění, a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 2458 a n.), a shledal, že uzavřené smlouvy neporušují kogentní ustanovení těchto předpisů. Žalovanému takto vznikla povinnost zaplatit žalobkyni dle shora uvedené pojistné smlouvy pojistné za uvedená období v celkové částce 2 323 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal žalovanou částku s příslušenstvím. Povinnost zaplatit úrok z prodlení vznikla dle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nař. vlády č. 315/2013 Sb. Plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Takto soud žalobkyni přiznal podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, náhradu hotových výdajů za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč a náhradu 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tedy celkem částku 1 089 Kč. Zároveň soud žalobkyni přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému, aby tuto náhradu zaplatil žalobkyni k rukám jejího zástupce. Lhůtu k plnění ve výroku č. I. a II. tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.