16 C 247/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně proti 1. žalovaným: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalovaného, žalobkyně a žalované 2. ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o stanovení výživného pro zletilé dítě <b>I. Žalovaný 2 je povinen platit žalobkyni výživné ve výši 700 Kč měsíčně, a to vždy k 15. dni měsíce předcházejícího měsíci, za který výživné přísluší, počínaje měsícem, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci.</b> <b>II. Co do částky 1 300 Kč měsíčně, kterou žalobkyně žádala jako výživné po žalovaném 2, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaná 1 je povinna platit žalobkyni výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně, a to vždy k 15. dni měsíce předcházejícího měsíci, za který výživné přísluší, počínaje měsícem, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se vůči oběma žalovaným, domáhala stanovení výživného ve výši 2 000 Kč měsíčně, splatného vždy k 15. dni měsíce předcházejícího měsíci, za který výživné přísluší. Tvrdila, že žalovaní, její otec a matka, jí neplatí žádné výživné. Žalobkyně více než rok bydlí mimo domov a třetím rokem studuje na Integrované střední škole v [obec] obor kuchař – číšník. Bydlí u své známé, které měsíčně hradí nájemné 2 000 Kč, 700 Kč hradí za jízdné do školy a strava ji přijde na 4 000 Kč. Bude potřebovat nové dioptrické brýle. Na zajištění životních potřeb si vydělává brigádami. Rodiče vedou samostatné domácnosti, nepracují.

2. Žalovaná 1 se k žalobě, ač řádně vyzvána, nevyjádřila.

3. Žalovaný 2 se k žalobě vyjádřil u prvního jednání a dále u druhého jednání předložil písemné vyjádření. Tvrdil, že v minulosti se s dcerou pohádal z důvodu absencí ve škole v [obec]. Před skončením prvního ročníku nahlásil OSPOD, že žalobkyně pobírá i distribuuje omamné látky. Před výslechem nakoupili citrony k potlačení marihuany. Žalobkyně slíbila nápravu, k té však nedošlo. Žalovaný 2 má za to, že jeho finanční prostředky, které má ve výši 3 800 Kč (hmotná nouze), chce žalobkyně využít k opatřené omamných látek. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně má jako studentka právo na přídavky od státu a na jiné státní příspěvky. Při posledním telefonickém kontaktu jej nazývala vulgárními jmény a sdělila mu, ať se o ni nestará, že od něj nic nechce a nemá se o ni zajímat. Dále u druhého jednání ústně doplnil, že od loňského roku si píchá injekce na ředění krve, které ho stojí 1 800 Kč za tři měsíce. V závěrečném návrhu uvedl, že pokus o usmíření s dcerou vyšel naprázdno, v minulosti jí mnohé odpustil, např. krádeže drobných obnosů, záměrné zvyšování spotřeby plynu.

4. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující zjištění:

5. Z potvrzení o studiu ze dne 7. 11. 2022 (ve spise na č. l. 2) soud zjistil, že žalovaná studuje třetí ročník oboru kuchař-číšník na Integrované střední škole [obec].

6. Z rozhodnutí ÚP ČR ze dne 9. 3. 2023 (č. l. 25) soud zjistil, že žalovaný pobírá od 1. 3. 2023 příspěvek na živobytí 12 680 Kč s tím, že příspěvek musí být použit ve prospěch příjemce a všech společně posuzovaných osob. Těmi jsou děti [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného], [jméno] [celé jméno žalobkyně] a manželka žalovaného 2 [jméno] [celé jméno žalobkyně]. [příjmení] [jméno] má vlastní příjem – invalidní důchod 10 061 Kč, dále je na něj vyplácen přídavek na dítě 1 580 Kč a náhradní výživné 500 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] je vyplácen přídavek na dítě 1 580 Kč a náhradní výživné 1 300 Kč. Na dceru [jméno] je vyplácen přídavek 1 470 Kč, na syna [jméno] přídavek ve výši 1 470 Kč a na dceru [jméno] přídavek 1 330 Kč.

7. Z výpisu z ISZR (č. l. 36) vyplývá, že žalovaný 2 má šest dětí, z toho tři zletilé (žalobkyně, [jméno], [jméno]) a tři nezletilé ([jméno] – 8 let, [jméno] – 8 let, [jméno] – 6 let).

8. Ze sdělení OSSZ Svitavy ze dne 21. 3. 2023 (č. l. 38) soud zjistil, že ani jeden ze žalovaných není veden jako OSVČ, zaměstnavatel či zaměstnanec a nepobírá od OSSZ žádné dávky.

9. Ze sdělení ÚP ČR ze dne 23. 3. 2023 (na č. l. 42) soud zjistil, že žalované 1 není vyplácena žádná dávka ani podpora v nezaměstnanosti. Žalovaný 2 je příjemce příspěvku na péči syna [jméno] ve výši 880 Kč a příspěvku na mobilitu ve výši 900 Kč. Na dceru [jméno] je vyplácena příspěvek na péči ve výši 8 600 Kč a na mobilitu 900 Kč. Tyto dávky jsou vypláceny [jméno] [celé jméno žalobkyně].

10. Ze Seznamu vyplacených dávek ze dne 23. 3. 2023 (č. l. 43) soud zjistil, že žalovanému 2 je dále vyplacen doplatek na bydlení, naposledy ve výši 4 024 Kč.

11. Ze sdělení ISŠ [obec] (č. l. 45) soud zjistil, že žalobkyně do této školy přestoupila ze SOŠ a SOU [obec] dne [datum]. Pedagogicko-psychologická poradna [obec] navrhla pro žalobkyni individuální výukový plán a pro nezvládnuté emoční ataky navrhla odborné vyšetření. Docházka žalobkyně je problematická, velké problémy s absencí měla již v druhém ročníku, v aktuálním ročníku má 195 zameškaných hodin, z toho 17 neomluvených. V tomto pololetí má 81 hodin absencí. Časté jsou pozdní příchody. Prospěch za první pololetí má neuzavřený, neprospěla v matematice, v občanské nauce nebyla hodnocena z důvodu velké absence. Z přiloženého výpisu známek soud jistil, že žalobkyně měla i v prvním pololetí 2. ročníku špatné výsledky (nedostatečnou z ekonomie), do třetího ročníku se však dostala.

12. Ze sdělení ÚP ČR ze dne 24. 3. 2023 (č. l. 47) soud zjistil, že žalovaný 2 je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.

13. Ze sdělení ÚP ČR ze dne 24. 3. 2023 (č. l. 48) soud zjistil, že žalovaná 2 byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání do 17. 3. 2019.

14. Žalobkyně při svém výslechu (č. l. 27) odkázala ohledně životních nákladů na svá žalobní s tím rozdílem, že po Novém roce jí bylo nájemné zvýšeno na 3 000 Kč měsíčně. Je pravda, že v [obec] nedocházela do školy, ovšem bylo tomu pouze po dobu jednoho měsíce. V té době řešila rozdílové zkoušky do [obec], neboť v [obec] se necítila dobře. Je pravda, že se s otcem pohádali přes telefon, když jí volal ohledně absencí. Poukazuje na to, že trvalé bydliště v té době měla u otce, který ji však neinformoval o tom, že jí tam došly dva dopisy, jeden ohledně doložení absence a druhý o vyloučení ze školy v [obec]. V té době už delší dobu bydlela jinde. Nakonec přestup do [obec] proběhl v pořádku. Zmiňovaná hádka se odehrála v září či říjnu roku 2021. V tomto období také došlo k přestupu do školy v [obec], kde nastoupila do druhého ročníku. Před studiem v [obec] nezkoušela žádnou jinou střední školu, byla dlouho tam, neboť při studiu musela pracovat a také byla líná. Při studiu musela pracovat, neboť jí žádný z rodičů nedával peníze. Od rodičů odešla zhruba v době, kdy jí bylo 18 a táta nastěhoval do jejího pokoje bratra a ani jí to neřekl. To byl asi ten zlomový okamžik. Dokud bydlela u rodičů, měla tam zázemí pouze ve formě nějakého jídla. Co se týče pomůcek do školy, oblečení, bot i brýlí, tak tyto věci si kupovala sama. Co se týče bytových poměrů, bylo to poměrně složité. Původně po rozchodu rodičů bydleli spolu s otcem, matkou a jejím přítelem, poté se matka odstěhovala a oni zůstali s otcem, poté byli po dobu půl roku v péči dětského centra ve [obec], pak bydleli zase u táty. Žalobkyně poté utekla k mámě, která však v době, kdy žalobkyni bylo 16 let, po ní chtěla platit nájemné, tak se vrátila k tátovi. Teď bydlí sama.

15. Žalovaný 2 vypověděl (č. l. 27) co se týče hádky po telefonu, bylo to tak, že jeho nové manželce volali ze školy, že dcera nechodí do školy, tak dceři volal, co se děje, ale nic se nedozvěděl, bylo mu řečeno, že se nemá zajímat. Dcera si nesedla s jeho novou manželkou. To zapříčinilo to, že nepobývala moc doma. Půlroční pobyt v dětském centru byl způsoben tím, že bydleli v podnájmu, který však měl skončit z důvodu prodeje nemovitosti a oni neměli kam jít, proto žalovaný 2 vyjednal, že děti mohou být půl roku v dětském centru. Je pravda, že dceři dal facku, bylo to však poté, co mu dcera řekla, že je ztracený případ a odpad. V současnosti je veden na úřadu práce, řeší se, zda a případně v jakém rozsahu mu bude přiznán invalidní důchod. Vynechává mu srdce a odumřela mu čtvrtina mozku. Když dělal výkopové práce, což byla jediná práce, kterou byl schopen vykonávat, tak zjistil, že jeho fyzický stav to neumožňuje. Naposledy byl zaměstnán v květnu loňského roku, bylo to přes agenturu práce, jednalo se o úpravu silnic. Týdně dostával 4 000 korun na ruku. Vydržel tam 14 dnů. V současnosti pobírá příspěvky od státu. Co se týče dopisů, tak ty byly skutečně doručeny, avšak žalovaný 2 je vrátil poště s tím, že dcera u nich již nebydlí. Příspěvek na bydlení jde přímo majiteli. [příjmení] [jméno] dostává důchod, neboť je mentálně postižený, dále pobírá přídavky na děti. Manželka má pečovatelský příspěvek na dceru, se kterou jsou i zvýšené náklady, neboť je také postižená. Žádný účet nemá, je v několika exekucích. Přehled o dluzích nemá, což je způsobeno i tím, že má nějaké dluhy z výkonu trestu. Každý rok platí popelnice za dceru.

16. Žalovaný 2 dále, mimo svůj výslech, sdělil u jednání dne 15. 3. 2023 soudu následující:„ Řeknu vám to asi takhle, pokud to výživné budu chtít platit, tak ho platit budu, pokud ne, tak ho platit nebudu.“ (č. l. 28)

17. Z učiněných zjištění soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

18. Žalobkyně je studentka třetího ročníku střední školy v [obec], kam přestoupila ze střední školy v [obec]. Její studijní výsledky jsou špatné a poznamenané vysokým počtem absencí, z nichž některé jsou neomluvené, nicméně tak tomu bylo i ve druhém ročníku a nakonec se jí podařilo do třetího ročníku postoupit (jak vyplývá ze sdělení ISŠ [obec] a přiloženého výpisu známek). Soud má však za to, že její špatné studijní výsledky jsou krom jiného také důsledkem absence solidního rodinného zázemí (absence rodinného zázemí, které by bylo žalobkyni oporou, vyplývá z výpovědí žalobkyně a žalovaného 2). Otec (žalovaný 2) se o vzdělání dcery zajímal až v okamžiku, kdy se ozvali ze střední školy v [obec] ohledně závažných problémů (výpověď žalobkyně a žalovaného 2). Žalobkyně si musela při studiu na střední škole přivydělávat na brigádách, neboť od rodičů neměla žádné peníze k nákupu pomůcek do školy, oblečení a obuvi. Žalobkyně žije sama, nájemné platí 3 000 Kč měsíčně (výpověď žalobkyně). Žalovaný 2 žije s manželkou, čtyřmi svými dětmi a dcerou manželky z prvního manželství. Bydlení rodiny žalované 2 je zajištěno formou nájmu, nájemné je hrazeno z doplatku na bydlení (výpověď žalovaného 2, Seznam vyplacených dávek ze dne 23. 3. 2023). [příjmení] [jméno] je postižený, finančně je však soběstačný, neboť pobírá invalidní důchod 10 061 Kč měsíčně a v jeho prospěch je žalovanému 2 vyplácen příspěvek na péči 880 Kč, příspěvek na mobilitu 900 Kč, 1 570 Kč přídavek na dítě a náhradní výživné 500 Kč. [příjmení] [jméno] má rovněž samostatný příjem - příspěvek na péči ve výši 8 600 Kč, na mobilitu 900 Kč a v její prospěch je žalovanému 2 vyplácen přídavek na dítě 1 330 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] je vyplácen přídavek na dítě 1 580 Kč a náhradní výživné 1 300 Kč. Na dceru [jméno] je vyplácen přídavek 1 470 Kč, na syna [jméno] přídavek ve výši 1 470 Kč. Příspěvek na živobytí společně posuzovaných osob činí 12 680 Kč (rozhodnutí ÚP ČR ze dne 9. 3. 2023 a sdělení ÚP ČR ze dne 23. 3. 2023). Žalovaný je 2 je schopen z těchto příjmů platit výživné (jak vyplývá z jeho sdělení u jednání dne 15. 3. 2023:„ Řeknu vám to asi takhle, pokud to výživné budu chtít platit, tak ho platit budu, pokud ne, tak ho platit nebudu“). Žalovaná 1 se řízení nijak aktivně neúčastnila, neprokázala tedy výši svých příjmů ani neumožnila prokázání žádných jiných skutečností.

19. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce následovně:

20. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) platí, že předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

21. Podle § 911 OZ platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit 22. Podle § 913 odst. 1 OZ platí, že pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

23. Podle § 915 odst. 1 OZ platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

24. Podle § 916 OZ platí, že neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.

25. Soud nejprve zvažoval, zda je v posuzované věci splněna podmínka § 911 OZ, tedy zda žalobkyně není schopna se živit sama. Žalobkyně je sice již zletilá a žije delší dobu sama, určitou schopnost živit se sama tedy lze dovodit, avšak zároveň studuje střední školu, její hlavní životní povinností by tedy mělo být studium, nikoli shánění obživy. Soud rovněž posuzoval, zda lze studium žalobkyně s ohledem na její docházku a prospěch považovat za řádnou přípravu na budoucí povolání. Dospěl k závěru, že prozatím ano, neboť žalované se podařilo postoupit z druhého do třetího ročníku, přičemž nelze přehlédnout, že za situace, kdy je mladý člověk ohledně své obživy prakticky odkázán sám na sebe, může mít problémy se studiem. Soud vyloučil i další v úvahu připadající argument proti řádnosti studia – žalobkyni je již 21 let a je teprve v 3. ročníku střední školy – to je totiž minimálně z části důsledek absence solidního rodinného zázemí, přičemž po změně školy se zdá, že žalobkyně je schopna alespoň nějakým způsobem studovat. Soud proto dospěl k závěru, že v aktuální situaci není žalobkyně schopna se živit sama. Výživné tedy lze žalobkyni přiznat.

26. Vzhledem k tomu, že matka (žalovaná 1) v řízení zůstala zcela pasivní, nepodařilo se jí doručit na adresu uvedenou v evidenci obyvatel ani na adresu, která byla jako skutečná adresa matky uvedena žalobkyní při jejím výslechu, neprokázala žalovaná 1 výši svých příjmů ani neumožnila prokázání žádných dalších rozhodných skutečností (a dotazy na OSSZ a ÚP ČR vyšly ohledně matky naprázdno), nezbylo soudu než ohledně příjmů matky vyjít z fikce příjmů dle § 916 OZ ve výši 25 násobku životního minima jednotlivce. Životní minimum jednotlivce v současnosti činí 4 860 Kč. Příjmy matky určené dle § 916 OZ tak činí 121 500 Kč. Z toho je zřejmé, že pokud žalobkyně po své matce žádá výživné 2 000 Kč měsíčně, žádá tak po právu a soud ji proto toto výživné přiznal.

27. U otce (žalovaný 2) je situace složitější. Žalovaný 2 sice netvrdil žádné výdaje kromě částky 1 800 Kč čtvrtletně na injekce a nespecifikovaných exekucí, nicméně to není vzhledem k nízkým příjmům – závislým jen na dávkách od státu – až tak podstatné (je zřejmé, že takto nízké příjmy musí být téměř celé spotřebovány). Podstatné však je, že žalovaný i z těchto nízkých příjmů dokáže ušetřit na výživné (případně vydělat jiným způsobem), což vyplývá z jeho shora uvedeného prohlášení u jednání dne 15. 3. 2023:„ Řeknu vám to asi takhle, pokud to výživné budu chtít platit, tak ho platit budu, pokud ne, tak ho platit nebudu.“ Při posuzovaní majetkových poměrů a možné výše výživného soud hodnotil ostatní vyživovací povinnosti žalovaného 2 a další osoby, které mají právo na prospěch z příspěvku na živobytí. [příjmení] [jméno] dcera [jméno] jsou finančně saturováni dávkami v celkové výši 13 911 Kč ([jméno]) a 10 830 Kč ([jméno]). Ostatní děti žijící s žalovaným 2 ve společné domácnosti nemají takto vysoké příjmy, nicméně nějaké ano: dcera [jméno] 1 470 Kč, syn [jméno] 1 470 Kč, dcera manželky [jméno] [příjmení] 2 880 Kč. Příspěvek na živobytí činí 12 680 Kč. Z těchto musí žalovaný 2 a jeho manželka zajistit výživu svých dětí – žalovaný 2 dcery [jméno], syna [jméno] a žalobkyně; manželka žalovaného dcery [jméno], syna [jméno] a dcery [jméno]. Oba tedy musí zajistit výživu tří dětí. Částku 12 680 Kč tedy můžeme podělit dvěma. Jako příjem žalovaného 2, který lze vzít za základ pro výpočet výživného, proto soud vzal částku 6 340 Kč.

28. Dle doporučujících tabulek Ministerstva spravedlnosti by při takovémto příjmu měly děti ve věku [číslo] let výživné každý ve výši 14 % z příjmu (761 Kč), dítě ve věku [číslo] let 1 014 Kč. To by ovšem žalovanému zůstala k úhradě jeho vlastních potřeb pouze částka 3 804 Kč, což je velmi málo, soud proto částku, která by měla zůstat žalovanému 2, přiblížil (i s ohledem na měsíční výdaje 600 Kč na injekce) k životnímu minimu jednotlivce na částku 4 640 Kč. Na děti ve věku do 10 let tak připadá 500 Kč měsíčně, na žalobkyni částka 700 Kč měsíčně. Tuto částku výživného soud žalobkyni přiznal, ve zbývajícím rozsahu její žalobu vůči žalovanému 2 zamítl.

29. Žádné ze stran nevznikly relevantní náklady řízení, žádná z nich proto nemá, bez ohledu na výsledek sporu, právo na náhradu nákladů řízení.