16 C 250/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 13 978,56 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 978,56 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % od 31. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 13 978,56 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny. Zmocněnec žalobkyně zjistil, že na elektroměru žalované bylo provedeno neoprávněné připojení k síti po jeho odpojení, ke kterému došlo 8. 10. 2019. Neoprávněný odběr byl zjištěn kontrolou z 31. 1. 2020. Ke dni zrušení dodávky elektřiny činil stav elektroměru 37 687 kWh, ke dni kontroly činil 38 046 kWh. Cena neoprávněně odebrané elektřiny činí 2 051,59 Kč, náklady zjištění neoprávněného odběru byly vyčísleny částkou 11 926,97 Kč (včetně ceny za přezkoušení elektroměru). K úhradě celkové částky byla žalovaná vyzvána fakturou splatnou 30. 3. 2020. Ač upomínána, dosud nic neuhradila.

2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

4. Z ceníku služeb, jenž je přílohou oznámení dodavatele o úpravě ceny z 17. 12. 2019, soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno] a.s, která pro žalobkyni provádí kontroly neoprávněných odběrů (plná moc ze dne 28. 2. 2019), si za zjištění neoprávněného odběru při samopřipojení a kontrolu elektroměru účtuje částkou žádanou žalobkyní jako náklady zjištění neoprávněného odběru.

5. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 31. 1. 2020 soud zjistil, že na elektroměru na adrese žalované bylo provedeno samopřipojení a elektroměr měl stav 38 046 kWh.

6. Z listiny označené jako výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny (č. l. 15) soud zjistil, že počáteční stav elektroměru – ke dni 8. 10. 2019 – byl 37 687 kWh.

7. Z faktury ze dne 9. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované částky do 30. 3. 2020.

8. Z ostatních předložených listin soud neučinil žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc.

9. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalovaná si po zrušení dodávek elektřiny zajistila připojení neoprávněným zásahem do elektroměru. Žalobkyni vznikla škoda ve výši 13 978,56 Kč.

10. Podle § 51 odst. 1 písm. e) bod 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, platí, že neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr měřený měřicím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.

11. Podle odst. 3 věty první téhož paragrafu platí, že při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

12. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, platí, že při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

13. Podle odst. 9 téhož paragrafu platí, že výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny.

14. Podle odst. 12 téhož paragrafu platí, že součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

15. Žalovaná si sama zajistila připojení do elektrizační soustavy, prováděla tedy neoprávněný odběr ve formě odběru měřeného měřicím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. Byla proto dle citované právní úpravy povinna nahradit tímto způsobenou škodu, která sestává i z nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Jak žalované náklady, tak cena nelegálně odebrané elektřiny odpovídají cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu č. 5/2019 a č. 6/2019.

16. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Soud proto podané žalobě plně vyhověl.

18. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. má plně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dvou paušálních náhrad ve výši 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb.

19. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.