16 C 250/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 45 417,60 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45 417,60 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 104,92 Kč, kapitalizovaným úrokem 3 896,70 Kč, úrokem z prodlení z částky 45 417,60 Kč ve výši 8,5 % ročně od 2. 2. 2022 do zaplacení a úrokem z částky 45 417,60 Kč ve výši 8,5 % ročně od 2. 2. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení úroku z částky 45 417,60 Kč ve výši 7,5 % ročně od 2. 2. 2022 do zaplacení se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 607 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 417,60 Kč s příslušenstvím (včetně úroku 16,9 % ročně). Tvrdila, že její pr. předchůdkyně, [právnická osoba], uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru s limitem 45 000 Kč a úrokem 16,9 % ročně. Žalovaný úvěr vyčerpal až do limitu 45 000 Kč, avšak dluh nesplácel řádně. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 26. 1. 2022. Žalovaný ke dni postoupení dlužil 43 317,60 Kč na jistině, 3 896,70 Kč na úroku do 1. 2. 2022, 1 104,92 Kč na úroku z prodlení do 1. 2. 2022, 2 100 Kč na poplatcích. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

4. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 3. 2. 2017 mezi žalovaným a žalobkyní (její pr. předchůdkyní) soud zjistil, že žalovaný touto smlouvou získal možnost čerpat revolvingový úvěr do výše 50 000 Kč s úrokem 16,9 % ročně. V čl. 3 byla sjednána povinnost klienta splácet úvěr částkou 2 500 Kč měsíčně. V čl. 7 bylo sjednáno oprávnění banky prohlásit úvěr za splatný při prodlení se dvěma splátkami nebi při prodlení s jednou splátkou delší než tři měsíce.

5. Z dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru uzavřeného dne 9. 8. 2018 soud zjistil, že limit úvěru byl snížen na 45 000 Kč a splátka na 2 250 Kč.

6. Z dopisu ze dne 23. 10. 2021 soud zjistil, že banka k tomuto dni zesplatnila úvěr žalovaného, neboť včas neuhradil dluh. K tomuto datu žalovaný dlužil celkem 48 374 Kč.

7. Z listiny označené jako„ Podklady pre súdne konanie“ soud zjistil, že dluh žalovaného odpovídal žalobním tvrzením.

8. Z oznámení o postoupení ze dne 15. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni.

9. Z ostatních předložených listin soud neučinil soud žádná zjištění, která by měla vliv na rozhodnutí ve věci.

10. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalovaný včas nezaplatil několik splátek a úvěr byl proto zesplatněn. Pohledávka byla postoupena žalobkyni.

11. Podle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), platí, že ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“) platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

14. Smluvní i zákonnou povinností žalovaného tak bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit za ně úrok (§ 2395 OZ). To však žalovaný neučinil, jeho povinnost tedy trvá. Výše úroku, kterou je povinen platit po 90 dnech od okamžiku prodlení je však limitována ustanovením § 122 odst. 4 ZSÚ – soud proto běžící úrok přiznal jen do výše tohoto limitu, neboť ke dni 2. 2. 2022 byl žalovaný v prodlení již 90 dní, ve zbývajícím rozsahu žalovaný úrok soud zamítl.

15. Právo na úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny pak vyplývá z § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. Soud proto žalobě vyhověl až na běžící úrok přesahující úrok vyplývající z § 122 odst. 4 ZSÚ.

17. Téměř plně úspěšné žalobkyni soud přiznal podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. plné právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 817 Kč a z nákladů právního zastoupení (odměna dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby po 500 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč, odměna za jeden úkon podle § 7, § 8 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 2 940 Kč, cestovné 450 Kč, náhrada promeškaného času 200 Kč a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 8 607 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyně sice žádala náhradu nákladů řízení bez aplikace §14b advokátního tarifu, avšak zdejší soud řešil již desítky obdobných generických žalob z úvěrových smluv právní předchůdkyně žalobkyně, ať už podaných přímo žalobkyní či její právní předchůdkyní (přičemž platí, že postoupením pohledávky nemůže být zhoršeno postavení dlužníka). Žalobkyně rovněž žádala náhradu za sdělení, že nesouhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Takový úkon však soud nepovažuje za honorovaný úkon právní služby, jedná se o pouhé sdělení postoje bez nutnosti učinit jakoukoli právní kvalifikaci.

18. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 o. s. ř.