16 C 255/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 41 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 31 353 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 2 818,31 Kč a 3 554,18 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 616,23 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a z částky 12 746,15 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 41 900 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv.

2. Tvrdila, že dne 3. 7. 2017 poskytla její právní předchůdkyně (právnická osoba) žalované zápůjčku 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 11 441 Kč (úrok 2 325 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování a doručení 3 646 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 5 470 Kč) – dále jen„ celkový poplatek“, to vše v 60 týdenních splátkách po 408 Kč, poslední splátka byla splatná 27. 8. 2018. Žalovaná zápůjčku řádně nesplácela. Žalovaná dluží na jistině 20 631,20 Kč, na poplatku 9 014,97 Kč. Žalobkyně dále zdůraznila, že vzhledem k prodlení se neuhrazená jistina dále úročí úrokem 29 % p. a. Žalobkyně kromě částky 20 631,20 Kč (jistina + poplatek) žaluje kapitalizované úroky 7 897,75 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 2 818,31 Kč, běžící úrok 29 % p. a. a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení.

3. Dále tvrdila, že dne 3. 4. 2017 poskytla její právní předchůdkyně (právnická osoba) žalované zápůjčku 19 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 13 193 Kč (úrok 3 398 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování a doručení 4 178 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 5 077 Kč) – dále jen„ celkový poplatek“, to vše v 60 týdenních splátkách po 537 Kč, poslední splátka byla splatná 28. 5. 2018. Žalovaná zápůjčku řádně nesplácela. Žalovaná dluží na jistině 12 746,15 Kč, na poplatku 8 522,65 Kč. Žalobkyně dále zdůraznila, že vzhledem k prodlení se neuhrazená jistina dále úročí úrokem 29 % p. a. Žalobkyně kromě částky 21 268,80 Kč (jistina + poplatek) žaluje kapitalizované úroky 9 600,33 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 3 554,18 Kč, běžící úrok 29 % p. a. a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení.

4. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.

5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).:

6. Ze smlouvy ze dne 3. 7. 2017 (dále jen„ Smlouva 1“) soud zjistil, že žalované byla téhož dne v hotovosti poskytnuta částka 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit celkový poplatek 11 441 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách, a to do rukou osoby dle čl. 15 smluvních podmínek. Z celkového poplatku bylo alokováno na úrok 2 325 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 3 646 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 5 470 Kč Smlouva neumožňuje bezhotovostní splácení. Na zadní straně smlouvy je uvedeno, že zápůjční úroková sazba je sjednána po celou dobu trvání smlouvy a činí 29 % p. a.

7. Ze smlouvy ze dne 3. 4. 2017 (dále jen„ Smlouva 2“) soud zjistil, že žalované byla téhož dne v hotovosti poskytnuta částka 19 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit celkový poplatek 13 193 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách, a to do rukou osoby dle čl. 15 smluvních podmínek. Z celkového poplatku bylo alokováno na úrok 3 398 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 4 718 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 5 077 Kč Smlouva neumožňuje bezhotovostní splácení. Na zadní straně smlouvy je uvedeno, že zápůjční úroková sazba je sjednána po celou dobu trvání smlouvy a činí 29 % p. a.

8. Ze smluvních podmínek přiložených k oběma smlouvám soud učinil následující zjištění. Dle čl. 18 smlouvy se účinnost smlouvy prodlužuje pro případ, že zákazník bude v prodlení s některou ze splátek či neuhradí poslední splátku. Z čl. 15 smluvních podmínek smlouvy zjistil, že práva anonymizováno včetně vybírání dlužných částek může vykonat jakýkoli oprávněný zástupce nebo zaměstnanec anonymizováno.

9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyni byly postoupeny žalované pohledávky.

10. Z ostatních předložených listin neučinil soud žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc.

11. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta nejsou v rozporu. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná žalovanou částku zaplatila.

12. Smlouvy byly smlouvami zápůjčce podle § 2390 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ které byly zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejm. § 1810 a n. OZ).

13. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze ujednat úroky.

15. Podle § 588 OZ platí, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

17. Podle § 1812 odst. 1 OZ platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

18. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalované bylo v případě obou smluv vrátit jistinu.

19. Celkový poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013).

20. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

21. Celkový poplatek v případě Smlouvy 1 činil 11 441 Kč, u Smlouvy 2 částku 13 193 Kč, což je v poměru k jistině (13 000 Kč, resp. 19 000 Kč) částka zjevně přemrštěná, a to i s ohledem na délku zápůjčky 60 týdnů. Soud proto posuzoval jeho jednotlivé dílčí složky.

22. Úrok byl v posuzované věci ujednán v absolutní částce 2 325 Kč (Smlouva 1) a 3 398 Kč (Smlouva 2). Je zřejmé, že s ohledem na délku úvěru (60 týdnů) a výši jistiny (13 000 Kč, resp. 19 000 Kč) byl samotný úrok z hlediska pohledu dobrých mravů u obou smluv zcela v pořádku. Soud však nesouhlasí s výkladem žalobkyně, že byl úrok sjednán jako běžící. Na první straně smlouvy byl úrok jasně sjednán v absolutní částce. Jestliže je na druhé straně smlouvy sjednán jako běžící, vzniká zde prostor pro dvojí výklad. S ohledem na § 1812 odst. 1 OZ je však nutné přiklonit se k výkladu příznivějšímu pro spotřebitele – tedy uzavřít, že úrok byl sjednán v absolutní částce.

23. Za situace, kdy průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v dubnu resp. červenci 2017 (dle údajů ČNB – databáze ARAD) 9,27 % p. a., resp. 9,46 % p. a. je zřejmé, že již samotný úrok, při přepočtu z absolutní částky na roční sazbu cca trojnásobný, poskytuje žalobkyni poměrně dobré pokrytí nákladů a odměnu, nicméně s ohledem na vyšší míru rizika u nebankovních poskytovatelů lze akceptovat vyšší úplatu, která se v této věci promítá do výše poplatků. Soud proto uznal poplatek za„ zpracování, doručení a flexibilní splácení“ ve výši 3 646 Kč (Smlouva 1) a 4 718 Kč (Smlouva 2) za ujednaný po právu.

24. Za zjevně rozporné s dobrými mravy však soud považoval ujednání o poplatku o poplatku za„ administrativní činnost a komfortní splácení“, který je svou podstatou poplatkem za hotovostní inkaso („ administrativní činnost“ je již kryta předchozí částí poplatku). Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru osobou uvedenou v čl. 15 smluvních podmínek, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši úplaty, jaká byla žalobkyní nastavena v posuzované věci. Byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalované hotovostní inkaso v podstatě vnutila. Smlouva totiž neobsahuje možnost bezhotovostního splácení. Skutečnost, že jiná než hotovostní forma splácení není pro spotřebitele fakticky dostupná, potvrzuje i to, že zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že z velkého množství žalob založených na smlouvách právního předchůdce žalobkyně byla snad jediná založena na smlouvě s bezhotovostním režimem.

25. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání (právního předchůdce) žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto u obou smluv podle § 588 OZ neplatné.

26. Pokud žalovaná splácela své závazky z obou smluv, jednalo se tedy o úhradu na jistinu a složky celkového poplatku odlišné od poplatku za„ administrativní činnost a komfortní splácení“.

27. Soud vzhledem ke shora uvedenému zamítl žalobu co do částky 10 547 Kč (ve výši odpovídající součtu poplatků za hotovostní režim u obou smluv), dále co do kapitalizovaných úroků u obou smluv (tedy úroků 29 % ročně z dlužné jistiny do 18. 12. 2020) v celkové výši 17 498,08 Kč a úroků 29 % ročně z dlužných jistin od 19. 12. 2020 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl (právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ, jeho výše z nař. vlády č. 351/2013 Sb.).

28. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Úspěch stran byl víceméně stejný (podstatnou část předmětu řízení totiž tvořil zamítnutý úrok 29 % ročně v kapitalizované i běžící formě), žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

29. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.