16 C 261/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalobkyně o vypořádání společného jmění manželů <b>I. Ze zaniklého společného jmění manželů se přikazuje do výlučného jmění žalobkyně:</b> <b>- pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba - rodinný dům [adresa],</b> <b>- pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba - jiná stavba bez [adresa] e.,</b> <b>- pozemek p. [číslo] ostatní plocha,</b> <b>- pozemek [parcelní číslo] - zahrada,</b> <b>- pozemek p. [číslo] zahrada,</b> <b>- pozemek p. [číslo] ostatní plocha,</b> <b>to vše zapsáno na [list vlastnictví], k. ú. [obec], [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>- závazek vůči [právnická osoba] vzniklý z hypoteční smlouvy č. 2003 [číslo].</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 306 043,50 Kč, a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 35 810 Kč, a to k rukám jejího zástupce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Navrhla, aby do výlučného jmění žalobkyně byly přikázány nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] a hypoteční úvěr vedený u [právnická osoba] Tvrdila, že tyto nemovitosti jsou součástí společného jmění manželů, neboť je zakoupili za trvání manželství. Cena nemovitostí činí 2 570 000 Kč. Zbývající dluh na hypotečním úvěru činí 1 978 490,99 Kč. Žalobkyně bude disponovat finančními prostředky ve výši 300 000 Kč k hotovému vyplacení vypořádacího podílu žalovaného.

2. Žalovaný ve svém vyjádření nečinil sporným, že manželství zaniklo dne 4. 4. 2020, nemovitosti byly nabyty za trvání manželství a jsou součástí společného jmění. Rovněž nesporoval, že součástí společného jmění je i závazek – hypoteční úvěr vedený u [právnická osoba] Rovněž zmínil, že žalobkyně opomněla zahrnout do vypořádání movité věci, které vyjmenoval. U jednání upřesnil, že tyto věci nečiní předmětem vypořádání. Dále uvedl, že je připraven převzít nemovitosti a vyplatit vypořádací podíl. U jednání upřesnil, že nedisponuje potřebný financemi pro zaplacení vypořádacího podílu, neboť mu v hypoteční bance sdělili, že je vše psáno na žalobkyni a že s ním nebudou jednat, nechtěli mu ani sdělit přístupový kód do hypoteční zóny. Žalovaný nesouhlasí s cenou stanovenou znaleckým posudkem, nebyl přítomen jeho vyhotovení.

3. Soud věc projednal a z nesporných tvrzení a provedených důkazů učinil tato zjištění:

4. Mezi účastníky není sporné, že manželství zaniklo dne 4. 4. 2020, nemovitosti uvedené ve výroku tohoto rozsudku byly nabyty za trvání manželství, stejně tak hypoteční úvěr vedený u [právnická osoba]

5. Z rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 19. 2. 2020, č. j. 5 C 322/2019-10, soud zjistil, že manželství mezi účastníky bylo uzavřeno dne 21. 3. 2015.

6. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru z 8. 1. 2020 (č. l. 10-28) soud zjistil, že na straně úvěrované je žalobkyně i žalovaný. Výše úvěru činila 2 021 000 Kč. V částce 1 415 000 Kč byl úvěr vázaný – na bydlení k nemovitostem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 6) soud zjistil, že úvěr je zajištěn zástavním právem k nemovitostem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku.

8. Z kopie odhadu obvyklé ceny nemovitosti (č. l. 29-43) soud zjistil, že odhad vypracoval soudní znalec, je sešitý, opatřený pečetí i prohlášením znalce podle § 127a občanského soudního řádu a razítkem. Znalec na základě porovnání obdobných nemovitostí v [obec] stanovil cenu za metr čtvereční a tou vynásobil užitnou plochu oceňovaných nemovitostí. Z posudku vyplývá, že nemovitosti jsou situovány v záplavovém území číslo IV, jsou umístěny v samotné blízkosti velmi frekventované silnice a jsou tedy zatíženy hlukem, otřesy, prachem a exhalacemi z osobní i nákladní dopravy. Nachází se v dlouhé docházkové vzdálenosti do centra [obec]. Přílohou posudku je výpis z katastru nemovitostí, fotografie pozemku i domu zevně i vevnitř. Cena nemovitostí byla stanovena na částku 2 570 000 Kč.

9. Z orientační nabídky hypotečního úvěru (č. l. 46-47) soud zjistil, že žalobkyni byla [anonymizováno] bankou učiněna předběžná nabídka na úvěr 2 280 000 Kč, přičemž z této jistiny by byla částka 1 980 000 Kč určena na refinancování předchozího úvěru a částka 300 000 Kč na vypořádání společného jmění.

10. Nahlédnutím do internetového bankovnictví žalobkyně u [právnická osoba] prostřednictvím jejího telefonu (protokol na č. l. 61 vz.) soud zjistil, že zůstatek úvěru činí 1 957 913 Kč.

11. Z učiněných zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

12. Manželství vzniklo 21. 3. 2015 a zaniklo 4. 4. 2020 Cena nemovitostí, které jsou předmětem vypořádání, je 2 570 000 Kč. Žalovaný napadal pouze výslednou cenu, neuvedl žádné konkrétní pochybení, které by posudek snad měl obsahovat. Soud neshledal, že by posudek byl vnitřně nelogický či jinak rozporný. Cena je v něm určena logickým způsobem, je zřejmé, že znalec hodnotil i nepříliš výhodné umístění domu (záplavové území, silnice), což se muselo projevit i v ceně. Rovněž námitka žalovaného spočívající v jeho absenci při šetření znalce je lichá, neboť zákon nevyžaduje přítomnost obou stran při znaleckém šetření. Soud proto vycházel z ceny tímto posudkem stanovené. Na nemovitosti je navázán úvěr u [právnická osoba], jehož zůstatek činí 1 957 913 Kč. Žalobkyně má předjednané finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu ve výši 300 000 Kč.

13. Po právní stránce soud postupoval podle § 708 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“).

14. Podle § 709 odst. 1 OZ platí, že součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

15. Podle § 710 OZ platí, že součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

16. Podle § 742 odst. 1 OZ platí, že nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

17. Z citované úpravy (§ 709 odst. 1 a § 710 OZ) vyplývá, že nemovitosti i dluh z úvěru jsou součástí společného jmění manželů, neboť byly nabyty za trvání manželství a je tedy možné je v tomto řízení vypořádat.

18. Vzhledem k tomu, že dluh z úvěru je z velké části vázán na nemovitosti a je jimi zajištěn, nebylo sporu o tom, že nemovitosti i dluh budou přikázány do jmění pouze jednoho z účastníků.

19. Soud vycházel z toho, že podíly obou účastníků jsou stejné (§ 742 odst. 1 písm. a/ OZ), neboť nebyl tvrzeny okolnosti zdůvodňující disparitu podílů ani okolnosti dle § 742 odst. 1 písm. b-f/ OZ. Vypořádací podíl tedy činí 306 043,50 Kč (cena nemovitostí činí 2 570 000 Kč, zůstatek dluhu z úvěru 1 957 913 Kč, rozdíl je tedy 612 087 Kč, z toho polovina činí 306 043,50 Kč).

20. Podstatné kritérium při úvahách komu přikázat do výlučného jmění majetek ze zaniklého společného jmění, je solventnost účastníků. Jak dovodil Nejvyšší soud v rozsudku z 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Cdo 103/2019, soudy při svém rozhodování„ musejí dbát na to, aby nebyl majetek ve větší hodnotě (a tedy i částka na vyrovnání hodnoty podílů) přikázán účastníkovi, kterému jeho majetkové poměry objektivně neumožňují tuto částku uhradit, resp. pro kterého by její uhrazení bylo zvláště tíživé. Není-li tento postup respektován, jsou tím dotčeny obě strany; oprávněné straně se včas nedostane požadovaného plnění, povinnou stranu mohou postihnout důsledky spojené s vymáháním dluhu (zejména nutnost nést náklady vymáhání pohledávky). Pro vypořádání, při kterém je účastníkovi, kterému majetkové poměry neumožňují zaplatit částku potřebou k vyrovnání výše podílu, přikazován majetek ve větší hodnotě než druhé straně, tak musí být dány zvláště závažné důvody.“ S tímto právním názorem se okresní soud ztotožňuje.

21. Žalobkyně v řízení tvrdila a prokázala, že má možnost si obstarat potřebné prostředky k vyplacení vypořádacího podílu 300 000 Kč. Žalovaný pak tvrdil, že peníze nemá, a když se je pokusil předjednat v bance, toto jednání selhalo. Účastníci netvrdili jiné důvody pro přikázání nemovitostí do jejich výlučného jmění.

22. Soud nepřihlédl k tvrzení žalovaného, že v [právnická osoba], s ním nechtěli spolupracovat s odkazem na to, že je vše psáno na žalobkyni, neboť i pokud se tomu tak skutečně stalo, nic nebránilo žalovanému zkusit si vyjednat alespoň orientační nabídku úvěru třeba i bez návaznosti na úvěr existující či nabídku úvěru v jiné bance – přičemž na to měl dostačující časový prostor, žaloba byla doručena 26. 11. 2020, jednání se konalo 3. 2. 2021 (i pokud bychom odečetli 14 dní přes Vánoce, měl žalovaný časový prostor minimálně měsíc a půl).

23. Za této situace soud s ohledem na citované právní závěry dosažené Nejvyšším soudem žalobkyni plně vyhověl a dotčené nemovitosti jakož i dluh s nimi související přikázal do jejího jmění a uložil jí, aby žalovanému uhradila vypořádací podíl. Lhůtu pro úhradu vypořádacího podílu soud stanovil dvouměsíční, a to z toho důvodu, aby žalobkyně stihla uzavřít úvěrovou smlouvu a splnit podmínky výplaty jistiny.

24. Plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty sestávají z náhrady zaplaceného soudní poplatku 7 000 Kč a odměny a nákladů zástupce žalobkyně ve výši 28 810 Kč (tarifní hodnota podle § 8 odst. 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. /dále jen „advokátní tarif“ / činila 1 285 000 Kč, 2 úkony /převzetí a příprava věci, účast u jednání/jsou tedy každý po 13 460 Kč, 2 x náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč, 5 promeškaných půlhodin dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu po 100 Kč, náhrada paliva a za použití vozidla na cestě [obec] [obec] a zpět při spotřebě 4,8 l /100 km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve výši 790 Kč). Náhradu nákladů řízení v celkové výši 35 810 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud stanovil tuto delší lhůtu, neboť vzhledem k poměrně vysoké částce náhrady nákladů řízení by standardní třídenní lhůta nebyla dostačující.